Blíží se zásadní změny týkající se obalů, EU chystá nařízení závazné i pro Česko

V Bruselu začalo projednávání nových právních předpisů pro obaly a obalové odpady. Revize přinese řadu změn, které ovlivní jak spotřebitele, tak obchodní řetězce. Cílem je prevence a redukce obalového odpadu i masivnější využívání opakovaně použitelných obalů. Potenciální dopady nové evropské legislativy níže analyzuje Ivana Sobolíková ze společnosti Miwa Technologies, která vyvinula a provozuje systém opakovaně použitelných obalů využívaný v českých i zahraničních supermarketech. K návrhu nařízení se v článku vyjadřuje také Eva Ryšavá z Institutu cirkulární ekonomiky.

Mezi hlavní konfliktní linie návrhu patří zavedení povinných cílů, které členské státy budou muset dodržovat v souvislosti s celkovým množstvím vyrobených, ale také recyklovaných obalů. Podle cílů navržených Evropskou komisí by členské státy musely zajistit, aby do konce roku 2030 bylo recyklováno 70 procent obalů. Úplně všechny obaly navíc musí být recyklovatelné, tedy recyklaci umožňovat. Zároveň by byl každý členský stát povinen snížit množství obalových odpadů produkovaných na obyvatele o 10 procent do roku 2035 a následně o 15 procent do roku 2040.

„Evropská komise návrh předložila proto, že stávající systém dominantně jednorázových obalů je neudržitelný. Právě na obaly se v EU spotřebuje nejvíce čistých původních materiálů – padne na ně celých 50 procent spotřeby papíru a 40 procent spotřeby plastů. Obaly také tvoří více jak třetinu tuhého komunálního odpadu. Navíc jde o stále se prohlubující problém – za posledních dvacet let jsme vyprodukovali dvě třetiny plastů, které kdy vznikly od jejich masovější výroby v roce 1950,“ říká Ivana Sobolíková z Miwa Technologies.

Evropská komise publikovala návrh na revizi současné obalové směrnice v listopadu 2022 a Evropský parlament i ministři životního prostředí členských států k návrhu předložili své připomínky. Finální vyjednávání budou probíhat až do roku 2024 a nová pravidla vstoupí v platnost nejdříve od roku 2025. Důležité také je, že Komise místo současné směrnice přichází s takzvaným nařízením, které je závaznější a sjednocuje pravidla pro všechny členské státy EU.

Zatímco většina zemí západní a severní Evropy nový návrh nařízení o obalech a obalových odpadech vítá, státy střední a východní Evropy včetně Česka jsou naopak opatrnější.

Podle dosavadních výměn názorů mezi ministry životního prostředí by Česká republika preferovala zachovat současný právní rámec ve formě směrnice, která ponechává členským státům více prostoru, jakým způsobem stanovených cílů dosáhnout. Dále se Ministerstvo životního prostředí, které má tvorbu české pozice primárně na starosti, obává příliš krátkých lhůt na změny a nedostatečné vazby na jiné právní předpisy.

I mezi zástupci firemního sektoru a nevládních organizací se najdou jak podporovatelé, tak odpůrci návrhu. Například Eva Ryšavá, konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky, nařízení komentuje následovně: „Vzhledem k předpokládanému nárůstu produkce obalových materiálů je důležité nespoléhat pouze na jejich recyklaci, která by měla být až jedním z posledních stádií cyklu materiálu. Především je nutné podporovat předcházení vzniku odpadu. Právě tato myšlenka, která je nařízením přenesena především na znovupoužitelné obaly a regulací vyloženě zbytných obalů, je od roku 2021 prioritou stanovené hierarchie nakládání s odpady. Nejedná se tedy o úplně nový koncept, který by měl vzbuzovat překvapení. Nové nařízení se snaží princip prevence vzniku odpadu uvést do praxe. Důležité je, aby při snaze o zavedení opakovaně použitelných obalů nebyly opomíjeny požadavky ostatních právních předpisů například z oblasti potravinářství a bezpečnosti, které mohou limitovat použití takových výrobků.“

Hospodářská komora ČR či Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) jsou naopak skeptičtější. Podle názoru ČAOH se v průběhu hry mění pravidla stanovená v roce 2018 a 2019 v takzvaném balíčku oběhového hospodářství. Český průmysl také kritizuje nejasnou podobu budoucího legislativního prostředí, kdy se některé požadavky budou teprve dodatečně upřesňovat takzvanými delegovanými akty, a výrobci se tak na nová pravidla nebudou moci připravit dostatečně včas.

„Negativa jednorázových obalů jsou tak silná, že je určitě namístě podpořit transformaci odvětví i legislativně. Navrhnutý přísnější rámec ve formě nařízení umožňuje harmonizovat pravidla napříč celým jednotným trhem EU a nastavit tak určitou ‚minimální laťku‘. Zároveň by nová opatření měla vyvolat dostatečný tlak na to, aby došlo k urychlení transformace,“ dodává svůj pohled Ivana Sobolíková z Miwa Technologies.

V Evropském parlamentu bylo europoslanci k návrhu Komise předloženo téměř 3000 pozměňovacích návrhů. V září by měl o výsledné podobě hlasovat výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, kde Českou republiku reprezentuje i šest českých europoslanců, včetně Alexandra Vondry (ODS), který je v rámci revize obalové legislativy poměrně aktivní. Pozici musí následně potvrdit ještě plénum Evropského parlamentu.

Paralelně budou ještě o nařízení jednat ministři životního prostředí členských států v rámci Rady EU, a to včetně českého ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL). Prioritou bude finalizovat nařízení do dubna 2024, tedy předtím, než se činnost Evropského parlamentu na několik měsíců pozastaví kvůli nadcházejícím evropským volbám. Otázkou však je, zda se vyjednávání vzhledem k relativně velkému počtu citlivých témat neprotáhnou až do druhé poloviny roku 2024.

Důležitým tématem pro mnoho států včetně České republiky je také návrh týkající se povinnosti zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že do roku 2026 daný členský stát nedosáhne 90 procent zpětného odběru.

V neposlední řadě revidovaná podoba směrnice představuje i povinné cíle týkající se opakovaně použitelných obalů v určitých sektorech. Komise navrhuje jejich závazné využití v oblasti prodeje teplých a studených nápojů, hotových pokrmů a přepravních obalů pro určité produkty. Do budoucna však plánuje rozšířit tuto povinnost i na jiné sektory.

„Systém opakovaně použitelných obalů dostává v rámci nařízení významný prostor a měl by být do budoucna jedním z významných řešení. Například organizace Ellen MacArthur Foundation odhaduje, že kolem 20 procent produkce plastových obalů by mohlo být nahrazeno právě systémy opakovaně použitelných obalů. V některých kategoriích produktů je příležitost ještě větší. V tuto chvíli je nařízení opomíjí a nestanovuje pro ně percentuálně cíle využití opakovaně použitelných obalů (například hygienické a čistící produkty), přestože pro ně dnes existují udržitelná a efektivní obalová řešení. Věřím, že v tomto ohledu dozná legislativa ještě pozitivních změn, přeci jen je proces jednání a zpracování pozměňovacích návrhů v počátku. Opakovaně použitelné obaly jsou funkčnější, lépe chrání zboží, umožňují skladování a skrze chytré technologie mohou dodat i řadu dalších funkcí,“ uzavírá Ivana Sobolíková.

Ilustrační foto: Tesco