logo

Svět balení je platforma, která zahrnuje tištěný časopis, webový portál se zpravodajstvím, sociální sítě a příme provázání na největší obalový kongres OBALKO. Na webu svetbaleni.cz najdete články, zpravodajství, publicistiku, produktové inovace, rozhovory nebo marketingové tipy.

  • Zprávy
    • Z obalového trhu
    • Inovace
    • Udržitelnost
    • Technologie
    • Design
    • Značení
    • Smart packaging
    • Inspirace ze světa balení
  • Analýzy
    • 20 let časopisu Svět balení
    • Oborová řešení
    • Případové studie
    • Na návštěvě
    • Benchmarking
    • Průzkumy a data
    • Jak na recyklovatelný obal
  • Rozhovory
  • Události
    • Agenda
    • Domácí akce
    • Zahraniční akce
  • SB NEWS
    • Archiv newsletteru
    • Registrace k odběru newsletteru SBnews
  • Kongres Obalko
    • O kongresu
    • Webináře OBALKO Overtime
    • Report z kongresu OBALKO 8
    • Program
    • Řečníci
    • Partneři
    • Registrace
  • O časopisu
    • Profil časopisu
    • Aktuální vydání
    • Připravované vydání
    • Certifikace PEFC
    • Registrace k odběru časopisu
    • Inzerce
    • Kontakty
    • Jak se spojit
  • Velkopopovický Kozel za více než 400 milionů korun inovuje stáčecí linku na vratné lahve Pivovar...
  • Robot Food přejmenoval nápoje FITCH Brew Co. na Here&Now Robot Food vytvořil novou značku...
  • Redukci jednorázových plastů v Česku posvětil i Senát Senátoři dnes schválili zákonnou úpravu...
  • Gordon’s Gin uvádí na trh nový gin s příchutí pomerančů a vůní Středomoří Gordon´s Gin nyní...
  • Alza umožňuje nákup drogerie do znovupoužitelných nádob Ve svém holešovickém showroomu...

Sporná současnost obalových bioplastů

12. srpna 2013
Nezařazené 0
1989
Sporná současnost obalových bioplastů

O bioplastech (obvykle biopolymerech) mluvíme ve dvojím smyslu: jednak tak označujeme látky „bio-based“, vyrobené z obnovitelných surovin – dnes tedy především kukuřice, sóje a technických plodin. Část z nich má obdobné vlastnosti jako látky z fosilních zdrojů, v přírodě se tedy snadno nerozkládá. Druhý význam tohoto pojmu označuje biodegradovatelné plasty podle normy EN 13 432: tedy látky vyrobené z obnovitelných, ale i neobnovitelných (obvykle fosilních) zdrojů, které se ale v přírodě rozpadají výrazně dříve než jiné plasty (tedy v horizontu měsíců či maximálně několika let oproti několika stoletím či dokonce tisíciletím). Zhruba polovina z nich se dnes využívá pro balení.

Které plastové obaly vlastně můžeme označit jako „bio“? A je jejich používání opravdu prospěšné životnímu prostředí? Podívejme se na názory českých odborníků, které loni prezentovali například na seminářích organizovaných Obalovým institutem SYBA.

Biodegradace a kompostovatelnost

Irena Prokopová z Ústavu polymerů VŠCHT zdůrazňuje rozdíl mezi biodegradací a kompostovatelností jako jednou z jejích forem. Biodegradace je proces katalyzovaný biologicky aktivním systémem, který vede k mineralizaci a/nebo biomase, tedy uhynulým mikroorganismům. Mineralizace je přitom přeměnou organického materiálu na přirozeně se vyskytující plyny: oxid uhličitý CO2 v tzv. aerobním prostředí (tedy v přítomnosti kyslíku), v anaerobním pak v nepřítomnosti kyslíku kromě CO2 vzniká ještě metan (CH4). Prostředí pro biodegradaci je na různých místech naší planety různé, jinak se bude stejný materiál chovat u nás, jinak v Norsku a jinak v Itálii. Kompostovatelnost je biodegradací v dosti přesně určených podmínkách kompostárny podle normy EN 13 432.

Boom bio-based plastů a problém s oxo-

Důležité je, že se sice zvyšuje výroba polymerů z obnovitelných zdrojů i biodegradabilních, ale u těch prvních roste nesrovnatelně rychleji než u druhých. Zatímco ještě před čtyřmi lety byla produkce plastů z obnovitelných zdrojů oproti biodegradabilním zanedbatelná, v roce 2015 ji už se zhruba milionem tun bude převyšovat v poměru 10:7. Podle Evropské univerzity bioplastů v Hannoveru mezi plasty z obnovitelných zdrojů dominuje bioPE, kterého se v roce 2010 vyrobilo 200 000 tun. S odstupem následují škroby a kyselina polymléčná, s dalším odstupem PHA. Do roku 2015 se má na druhé místo za bioPE dostat bioPET.
Podle I. Prokopové není oxobiodegradace skutečnou biodegradací. Oxobiodegradovatelné polymery tvoří většinou PP či PE s přísadou látky TDPA, která vlivem kyslíku a UV složky slunečního záření rozloží zmíněné polymery na malé kousky – ty ale v půdě zůstávají a stávají se nechtěnou součástí potravního řetězce. Dosud totiž nebyl nalezen mikroorganismus, který by se do jejich uhlíkové vazby dokázal „zakousnout“. Jako biodegradabilní není také vhodné označovat například blendy (směsi) se škrobem a obecně materiály, u nichž je biodegradabilní látka jen jednou z částí směsi.

Okénko do výroby

Jiří Brožek z VŠCHT je specialistou mimo jiné na výrobní vlastnosti biologicky rozložitelných polymerů. Na obaly a kelímky je například často využívána kyselina polymléčná PLA, zpracovávaná při 190–240 °C vstřikováním, vyfukováním a zvlákňováním. Podobně je využíván i bioplastický škrob – tedy škrob s plastifikačními činidly – jako TPS (Biotem). Nejrozšířenějším organickým polymerem je celulóza získávaná z dřevní hmoty. Z celulózy se regenerací vyrábí celofán, do něhož se pro snížení křehkosti přidává glycerin.

100% rozložitelná… v kompostu ale ne

Dana Adamcová a Magdalena Vaverková z Mendelovy zemědělské univerzity v Brně podnikly pokus s kompostováním sedmi 100% rozložitelných odnosných tašek, dostupných na českém a polském trhu. Čtyři z nich (ze škrobu, PLA, PES, cukrů a blendů zmíněných materiálů) byly výrobcem označeny jako „kompostovatelné“. Po tříměsíčním kompostování v Centrální kompostárně Brno (společnosti SITA CZ) se z více než 90 %, požadovaných normou, rozložily právě jen tašky takto označené, u dalších tří tašek označených jako „100% rozložitelné“ došlo jen k částečnému rozložení.

Plastikáři se zdravou skepsí

František Svoboda ze Svazu chemického průmyslu loni objasnil postoj svazu Plastics Europe, který sdružuje 90 % evropských plastikářů, k bioplastům. Zdůraznil, že plasty se podílejí na spotřebě fosilních zdrojů (ropy) jen ze 4 %. Plasty z obnovitelných zdrojů proto nemají na vyčerpávání ropy zásadní vliv a nemohou při současných technologiích ani nahradit ostatní plasty: znamenalo by to nepřijatelné rozšíření osevních ploch plodin pro jejich výrobu na úkor potravin. Pokud jde o biodegradovatelné plasty, znemožňují recyklaci nejen svou, ale při nedokonalém třídění i jiných plastů, s nimiž často končí ve stejných sběrných nádobách, a nelze je použít všude vzhledem k rozdílným požadavkům na trvanlivost plastových výrobků (vysokým například u trubek).
Plastics Europe považuje za biodegradovatelné jen plasty, které odpovídají mezinárodním normám EN 13 432 a EN 14 995. Nepodporuje oxobiodegradaci ani biodegradovatelné odnosné tašky, mj. pro jejich negativní vliv na recyklaci plastů a obtížnou kontrolu obsahu tašek po jejich vyhození. Považuje za nutné sledovat ekologické dopady v průběhu celého životního cyklu obalu či tašky. Z tohoto hlediska je zřejmě mezi odnosnými taškami nejekologičtější klasická PE taška. Znečištěné plasty by se podle F. Svobody měly spalovat.
Určité využití ovšem biodegradovatelné plasty podle Plastics Europe mají: rozšiřují surovinovou základnu, mohou být ve formě pytlů dobře použity ke shromažďování a kompostování organického odpadu, vhodné je rovněž jejich použití na jednorázových papírových plenách, balení pro zeleninu a ovoce, jednorázové nádobí a příbory v cateringu, hotelích či na velkých hudebních a sportovních akcích, kde lze složení plastového odpadu poměrně dobře kontrolovat. Prakticky nezastupitelné je dnes jejich použití ve speciálních neobalových aplikacích, jako jsou vstřebatelné nitě v chirurgii. Vhodné je biodegradovatelné plasty, zejména obaly, výrazně označovat – klasickým nápisem, čárovým kódem nebo látkou viditelnou pod UV světlem.

Šancí je budoucnost

V současnosti nemá využívání bioplastů valný smysl. Pokud jde o „bio-based“, jejich význam zřejmě vzroste s vyčerpáním zásob ropy. Negativní vliv na osevní plochy potravin zřejmě pomine s přechodem na výrobu plastů z rostlinných (včetně dřevních) a živočišných zbytků – podle Tomáše Obra z Invosu Svárov typicky z odpadů při výrobě masa, jako jsou například drůbeží pařát při výrobě cutisinu.
Pokud jde o biodegradabilní plasty, ani ty dnes vzhledem ke své často nedokonalé rozložitelnosti, problematickému třídění a následnému ztížení recyklace jiných plastů nejsou ideální cestou. V této chvíli je rozumné používání těchto plastů pro specifické účely se zohledněním ekologických dopadů celého životního cyklu výrobku. Recyklaci ale nelze opakovat donekonečna, což biodegradaci – u „bio-based“ plastů – otevírá v dlouhodobém horizontu šance. Pokud mají biodegradabilní plasty na trhu dominovat, bude ale muset jejich degradace zohledňovat různé požadavky na trvanlivost obalu či jiného výrobku, nutné je rovněž jejich lepší třídění.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Obalové plasty v číslech

V roce 2011 bylo na celém světě vyrobeno 265 milionů tun plastů, z toho v Evropě 43,4 milionu tun. Téměř 40 % z tohoto množství je použito na obaly, ty ale zároveň tvoří 63 % plastového odpadu. Na tomto objemu se vše, co bývá zahrnováno pod pojem „bioplast“, podílí maximálně 1 %.

bio1

Výrobci biopolymerů ve světě

Výroba biopolymerů je dnes rovnoměrně rozdělena mezi Evropu, Severní a Jižní Ameriku (zde je důvodem zejména bioetanol), Asie mírně zaostává. V březnu 2010 vznikla odborná skupina Bio- Based & Biodegradable Plastics Product Group sdružující několik velkých výrobců včetně firem BASF, DuPont, Dow a Solvay. Mezi biodegradovatelné polymery na bázi fosilních zdrojů patří polyestery PES, jednak alifatické (Bionolle, Sky Green, Tone, CAPA) – ty ale mohou pocházet i z obnovitelných zdrojů – a jednak alifaticko-aromatické kopolyestery (Ecoflex, Eastar Bio) a polyesteramidy, ale také polyvinylalkohol PVA (Mowiol, Sloviol). Na bázi pouze obnovitelných zdrojů pak kyselina polymléčná PLA, polyhydroxyalkanoáty PHA, škroby, celulózové polymery (celofán) a chitosan. Naopak mezi polymery na bázi obnovitelných zdrojů odolávající biodegradaci patří tzv. zelený polyetylen PE z bioetanolu, polyamid z ricinového oleje, částečně i látky s podílem obnovitelné suroviny, například diolu (PET, PBT a PTT).
Miroslav Dočkal

Související články:

Žádné související články

Doporučujeme

Odborní partneři

Podporujeme

Aktuální vydání časopisu

Přečíst elektronicky.

Zajistěte si svůj výtisk.

SB news

Čtěte nejnovější newsletter.

Registrujte se k odběru newsletteru.

Komerční sdělení

S&K LABEL získal prestižní ocenění Czech Best Managed Companies 2022

S&K LABEL získal prestižní ocenění Czech Best Managed Companies 2022 Přední výrobce samolepicích etiket S&K LABEL obdržel toto ocenění jako první polygrafická společnost v České republice a sklízí tak uznání nejen za kvalitu produkce, ale přesvědčil i v oblasti řízení, strategie a naplňování vizí. Globální program Best Managed Companies vytvořený mezinárodní společností Deloitte podporuje rozvoj podnikání […]

Veletrh ALL4PACK 2022 se zaměří na hlavní trendy a výzvy v obalovém průmyslu

Veletrh ALL4PACK 2022 se zaměří na hlavní trendy a výzvy v obalovém průmyslu ALL4PACK Emballage Paris 2022 je již nepostradatelnou mezinárodní obchodní akcí na konci roku. Je přední výstavou pro oblast balení a intralogistická řešení, která pokrývají celou výrobní linku, včetně strojů. Cílem veletrhu je být zdrojem inspirace a podpořit všechny hráče v odvětví tváří v […]

Durst Tau – etikety digitálně

Durst Tau – etikety digitálně Etikety a flexibilní obaly se většinou tisknou na konvenčních technologiích, trh však v této oblasti stále roste a zvyšuje se i podíl digitálního tisku a inkjetu obzvlášť. Inkjetový tisk eliminuje nákladnou a časově náročnou předtiskovou přípravu nutnou u tradičních technologií. Díky tomu si lépe poradí nejen se zmenšujícími se objemy jednotlivých […]

Geis: Změny v mezinárodní paletové přepravě vs. přání zákazníků

Geis: Změny v mezinárodní paletové přepravě vs. přání zákazníků V posledních letech se v souvislosti s rychle měnícím prostředím měnily i potřeby zákazníků na mezinárodní přepravu paletizovaného zboží. Rychlost dodání a dostupnost zboží není samozřejmostí, navíc musíme přijmout poměrně razantní zdražování. Covid, krize v mezinárodní dopravě, válka na Ukrajině, brexit, nedostupnost materiálů, složité celní procesy… Ve světle všech potíží […]
Vydává
Skupina ATOZ Packaging
ATOZ STUDIO s.r.o.
Holečkova 657/29
150 00 Praha 5 – Smíchov
tel.: +420 606 023 052
IČO: 63987317
www.atoz.cz

Bezplatná registrace k odběru emailového zpravodajství SB News ZDE.
Sledujte naše profily na LinkedIn, Facebook a Twitter
Šéfredaktor
Stanislav Břeň
tel: +420 606 293 764
e-mail: stanislav.bren@atoz.cz

Manažerka distribuce:
Daniela Krnáčová
tel.: +420 720 038 155
e-mail: daniela.krnacova@atoz.cz

Manažerka produkce:
Eva Furmanová
tel.: +420 605 296 737
e-mail: eva.furmanova@atoz.cz , inzerce@atoz.cz

Inzerce:
Pavel Kotrbáček
tel.: +420 605 296 739
e-mail: pavel.kotrbacek@atoz.cz
Sesterské projekty časopisu Svět balení
© 2022. All Rights Reserved.
Zásady ochrany osobních údajů
Zásady používání souborů cookies a jejich nastavení
×
Authorization
  • Registration
Login
Enter with social networking
Unde omnis iste natus error sit voluptatem.
  • With Twitter
  • Connect
  • With Google +
×
Registration
  • Autorization
Register
* All fields required