Primární obaly, které přicházejí přímo do styku s balenou potravinou, je vhodné potiskovat pouze tzv. nízkozápachovými či nízkomigračními (low-hex a low-migration čili LH a LM) barvami. Nízkozápachové barvy obsahují pouze látky, které svou vůní či zápachem nemohou ovlivnit vůni ani chuť baleného zboží. Nízkomigrační barvy kromě toho neobsahují vůbec žádné látky, které by mohly proniknout (migrovat) skrze vnitřní stranu obalu k balené potravině.

Napsali jsme vhodné, protože dnes se primární obaly často potiskují i barvami běžnými. K problémům dochází například při nedostatečném vytvrzení barev UV zářením, například vinou starých UV lamp, a následně obtahem ve stohu, kdy se nedostatečně vytvrzená barva ze svrchní strany jednoho archu částečně obtiskne na vnitřní nepotištěnou stranu druhého archu. Obtah je ještě nebezpečnější v případě bezbarvých UV laků, u nichž jej nelze snadno vizuálně identifikovat. Typicky jde například o průnik tzv. fotoiniciátorů z UV barev a laků.
Nebezpečné ale mohou být také klasické oxidativně schnoucí barvy obsahující často nízkomolekulární estery mastných kyselin a rozpouštědla. Vodou ředitelné nízkomigrační barvy mají oproti obyčejným obvykle vyšší viskozitu a nižší tažnost. Schnou pouze zapíjením, nikoliv oxidačně. Proto ovšem také nejsou příliš otěruvzdorné, je nutné je překrýt nízkomigračním disperzním lakem. Nelze použít sušidla ani prostředky proti zasychání barvy na válcích.

Nejen barvy pro UV ofset
Mluvíme zde zejména o archovém ofsetu, ale také o ofsetu kotoučovém a flexotisku. Pro nízkomigrační tisk je potřeba používat nejen adekvátní barvy a laky, ale i vlhčicí roztoky – obecně musí daná kritéria splňovat všechny chemikálie použité v tiskovém procesu. Vhodné je vyjít ze seznamu zakázaných a doporučených látek vydaného Evropským svazem výrobců tiskových barev EuPIA a Evropskou radou průmyslu malířských, tiskových a uměleckých barev CEPE. EuPIA vydala rovněž pravidla pro dobré výrobní postupy GMP (Good manufacturing Practices) při výrobě barev k tisku potravinářských obalů.
Nebezpečí migrace se týká i obalových materiálů samotných: zejména obalových papírů, skládačkových lepenek a fólií. Nebezpečné je používání levnějších, zejména recyklovaných kartonů, které jsou příliš savé, barva jimi snadno prosákne, a v případě UV barev tedy ani nemůže být řádně vytvrzena. Z flexibilních materiálů typu transparentních fólií mohou do potravin migrovat polyaromatické aminy, z plastových fólií obecně monomery, ftaláty a stabilizátory. Je třeba upozornit, že PE, PP, PET, ale dokonce ani tenké hliníkové fólie nezabraňují migraci s jistotou. V případě použití obyčejných UV barev a laků pomohou pouze stálé bariéry z pevné látky (sklo, kov) nebo bariéry funkční, jako jsou fólie PVC či PET/SiOx. Výběr bariéry záleží i na druhu balené potraviny.
Významní výrobci UV barev a laků již delší dobu pro jejich použití doporučují pouze LM barvy a laky, jako jsou SunPack Irocart, Solarflex, Suncure (Sun Chemical), Novasens Premium, Ultraking, Flexocure Ancora (Flint), BoFood MU (Epple), Wessco LM (Schmidt Rhyner), NewV Pack MGA či Corona MGA (Huber).

Rady od Sun Chemical
Podrobné rady pro zájemce o nízkomigrační tisk poskytl příspěvek Jana Prause ze společnosti Sun Chemical, přednesený na konferenci SPPC o potisku obalových papíru a lepenek, která proběhla na letošním Printexpu a o níž jsme vás již stručně informovali. Sun Chemical vytvořila obšírný katalog odpovídající na všemožné dotazy týkající se migrace barev a laků.
Výroba nemigrujících obalů vyžaduje vysokou úroveň pracovní hygieny a čistotu všech spotřebních materiálů. Při objednávkách kartonu, tiskové barvy, laků a ostatních spotřebních materiálů je třeba uvést dodavatelům účel použití pro potraviny. Ke kontaminaci jsou zvláště náchylné cukrovinky obsahující tuky a cukry (jako čokoláda) nebo potraviny s velkou povrchovou plochou (tabák, čaj, káva, pečivo). Častý je bohužel případ, kdy obchodník vezme doporučení na sebe, i když nedisponuje dostatkem informací. V pochybných případech je vhodné vyžadovat potvrzení a provést tiskový test. U spotřebních materiálů je vhodné dokumentovat název produktu, výrobní kód a číslo šarže všech materiálů, ze kterých je finální obal vytvořen.
Finální obal se skládá z více než 95 % z kartonu a méně než z 3 % z tiskové barvy nebo laku. Primární karton typu GZ je upřednostňován před dřevitými nebo recyklovanými kartóny (GC, GD, GT). Jsou-li materiály skladovány v blízkosti tiskového stroje, hrozí nežádoucí absorpce IPA nebo mycích prostředků. Ochrannou fólii z palet je doporučeno odstraňovat těsně před začátkem tisku. Je třeba zamezit vyšší relativní vlhkosti (přes 60 %) při skladování vzhledem k nebezpečí růstu mikroorganismů.
Je třeba se zcela vyhnout oxidativně schnoucím barvám i jejich zbytkům, nepoužívat žádná sušidla, je nutno použít přetiskový lak – buď disperzní (na vodní bázi), nebo speciální varianty UV vytvrzovaných laků bez typického zápachu. Klasické tiskové laky nejsou vhodné kvůli oxidativnímu schnutí, solventní („nitro“) laky nejsou vhodné kvůli tendenci mnoha pigmentů „krvácet“ do nitrocelulózového lakového filmu. Některé stabilizátory vlhčení obsahují glykoly s vyšším bodem varu; ty rovněž nejsou vhodné. Stroj i pracovní prostředí musí být zcela čisté. Tiskovým strojem je nutné projet minimálně 3000 archů jako makulaturou, protože oleje z konvenčních tiskových barev jsou adsorbovány na povrchu polymerních válců a absorbovány v ofsetovém potahu a v průběhu tisku mohou difundovat zpět do nemigrační tiskové barvy.
Pokud je to možné, je třeba nechat několik hodin předem na válcích a potahu nemigrující barvu, aby se polymerní účinné látky dekontaminovaly. Nemigrační barvy na válcích nezasychají. Tuto barvu je následně třeba nechat vyjet opět jako makulaturu.
Při centrálním rozvodu tiskových barev na přečerpávání barvy je třeba používat jen čisté kovové plechovky nebo plechovky z PE, nikoliv z PVC (vzhledem k obsaženým změkčovadlům). Vytištěný náklad je třeba na paletě nechat co nejdéle v nezabaleném stavu odvětrávat, aby těkavé látky, jako např. amoniak, měly možnost odvětrat z vodou ředitelných barev. Otáčení vytištěného nákladu na paletě se současným provětráním vylepšuje senzorické hodnoty tištěných produktů.
Vytištěný náklad na paletách není možné ponechávat v prostředí, které je může pachově zatěžovat. Přitom je potřeba myslet i na takové detaily, jako jsou výfukové zplodiny z dopravních prostředků nebo vysokozdvižných vozíků. Nebalit náklad na paletě do fólií, které samy vykazují určitý zápach, zamezit kontaktu s PVC (změkčovadla) a vytištěný náklad na paletách skladovat odděleně od tiskovin, které byly vyrobeny konvenčními barvami.

Vzorky při
tiskové zkoušce
Náročné je i odebírání vzorků. Je nutné uvádět výrobce, název, kód produktu, číslo šarže, u substrátu navíc kde a jak dlouho byl skladován. Dále stabilizátor vlhčení, procento IPA, tiskový stroj, rychlost tisku. Vzorky jsou obvykle požadovány z nepotištěného substrátu z palety, nepotištěného substrátu po průchodu tiskovým strojem (vliv stabilizátoru vlhčení), lakovaného nepotištěného substrátu (vliv přetiskových laků), nelakovaného vzorku tisku a výsledného vzorku tisku včetně lakování. Doporučený a standardní odběr vzorků je 24 hodin po tisku.
Procentuální plošné krytí (síla nánosu) barvy je pro senzorické a analytické zkoušky zásadní, výřezy by měly být vždy ze stejného místa z tiskového archu – zvláště pokud se testuje více tiskových barev, substrátů či laků. Vysoké plošné krytí barvy (200–300%) umožňuje lepší podchycení rozdílů u různých barev. Je doporučeno odebrat vzorky v nastříhaném formátu A4 a každý druh vzorků zabalit samostatně po 10–15 kusech. Pouze u pachově neutrálních vzorků se odebírají dva balíčky z každého vzorku, u nízkomigračních barev tři. Vzorky je třeba zabalit ve dvou či třech vrstvách hliníkové fólie. Hrany je nejlépe přeložit, identifikační etiketu nalepit na venkovní stranu balíčku a nepoužívat žádné psací fixy, jejichž náplně obsahují ředidla, nikdy nepopisovat přímo vzorek.

Roste odpovědnost tiskárny
Za to, že obal nebude mít škodlivý vliv na balené potraviny, ručí jak výrobce obalových materiálů, tak distributor a tiskař. Dosud je za zdravotní nezávadnost obalu odpovědná zejména firma, která obal uvedla na trh, od roku 2015 má být v EU takto odpovědná ve stejné míře i tiskárna obalu. Kombinace běžného a nízkomigračního tisku na stejných strojích je v praxi velmi náročná. Vhodnější je proto vyhradit určité stroje pouze pro nízkomigrační tisk.

Miroslav Dočkal