upozorňuje zlínský designér Miloš Hába

Design hraček má v České republice dlouhou tradici. Tuzemský trh má v oboru tvorby hraček mnoho nadějných mladých designérů. Jejich problémem však často bývá neznalost konstrukčních prací. Jakým způsobem se propojil grafický a konstrukční design při tvorbě nové podoby IGRÁČKA, o tom jsme hovořili s designérem této čerstvé inovace.

Svět balení: Kde hledáte inspiraci pro svou tvorbu?
Miloš Hába: Obdivuji Leonarda da Vinci za jeho vizionářskou představivost a technickou zručnost, která v jeho době neměla obdoby. S oblibou o něm říkávám, že svými vynálezy předběhl svou dobu a teprve nyní dokážeme jeho genialitu skutečně docenit. Nesmím pak ještě zapomenout na Walta Disneyho, jehož dílo milují miliony dětí dodnes.

SB: Co je dnes nezbytné pro vznik úspěšné hračky?
M. H.: Předpokladem pro vytvoření hračky, která bude dobře vypadat a bude finančně přijatelná, je synergie designu a technologie a výroby a konstrukce. Speciálním fenoménem v tomto procesu je finanční šetrnost firem. Mnoho společností vidí v designérovi jen zvýšení nákladů na výrobu produktu. Měl by se však brát v potaz fakt, že designér-odborník je schopen díky znalosti postupů navrhnout produkt a pracovní postup tak, aby vznikla hračka kvalitní. Vložená investice se pak firmě vrátí v podobě kvalitního produktu, spokojených zákazníků a dobré firemní reputace.

SB: Jakými změnami prošel IGRÁČEK, který je dnes na trhu?
M. K.: Legendární plastová figurka se zrodila v sedmdesátých letech dvacátého století v tehdejší společnosti IGRA. Pomyslnými „rodiči“ českého IGRÁČKA jsou Jiří Kalina a Marie Krejchová, kteří působili ve společnosti IGRA jako designéři. Vzorem se stala postavička od německého designéra Hanse Becka. Lidská postavička o výšce přibližně osm centimetrů představovala různá povolání. Jako první byl v roce 1976 uveden IGRÁČEK představující zedníka. Opravdový boom této hračky nastal v osmdesátých letech. Figurky představující jak mužská, tak ženská povolání měly pohyblivé ruce, které šly předpažit nebo vzpažit. Dlaň byla navržena tak, aby byla schopna udržet doplňky oblého tvaru. Nohy byly pohyblivé v oblasti kyčelních kloubů. Nutno podotknout, že všechny části byly pohyblivé pouze jednosměrně. Pouze hlavu bylo možné otáčet o 360°.
Úpravou prošly u nového IGRÁČKA ruce, hlava a další drobné konstrukční detaily. Ruce mají nově otočná zápěstí a celá postava včetně hlavy má pevnější konstrukci. Změnu nalezneme i v obličeji. Zatímco původně měl namalovaná jen ústa a oči, dnes přibyl plastický, vystouplý nos. Také výraz tváře byl pouze jeden. Dnes je jich hned několik. Některé figurky IGRÁČKA se pyšní i brýlemi a vousy. Celkový výraz obličeje tak získal vlídnější ráz.

SB: Kromě změny vizáže je další důležitou inovací funkční obal. Můžete přiblížit jeho specifika, materiál, který byl použit, a jeho dodavatele?
M. H.: Nápad na kufřík pro IGRÁČKA vznikl tak, že jsme přemýšleli, co nového přinést do tohoto segmentu. Hlavním cílem však bylo nabídnout dítěti hračku, kterou by si mohlo nosit s sebou. Hledali jsme nový doplněk pro figurku IGRÁČKA, něco, co by mohlo rozvíjet tvořivost dítěte a přinášet mu zábavu. Navíc jsme chtěli přijít s novou koncepcí doplňku pro figurku IGRÁČKA. Z tohoto podnětu vzniklo několik skic a návrhů, které jsme postupně dolaďovali společně s Miroslavem Kotíkem. V podstatě už od začátku se jevila jako nejlepší myšlenka forma kufru, který po otevření nabídne možnost tvořit – hrát si. Připravili jsme dvě varianty, které jsme opětovně prošli, probrali funkčnost, design a technické možnosti. Nakonec padlo rozhodnutí pro kufřík, jehož součástí se stane i samotná figurka. K tomuto setu ještě přibyly modely dvou aut, které jsme v rámci úspor posadili na jeden identický podvozek. Interiér je navržen tak, aby si dítě mohlo s Igráčkem hrát i uvnitř vozu.
Od návrhů až po konečnou modelaci vede dlouhá cesta a museli jsme se potýkat s nejedním problémem. Spoustu potíží přinesl systém otvírání všech dílů uvnitř kufru. Připravit jej tak, aby si jednotlivé díly nepřekážely při otvírání a vše se dalo technologicky jednoduše vyrobit. To byl docela oříšek. Domnívám se, že se toto nakonec podařilo a kufřík pracuje podle našich představ.
Pro výrobu figurky, kufříku i autíčka se používá stejný materiál – ABS od firmy BASF. Kufřík vzniká vstřikováním roztaveného ABS do forem. Po vychladnutí je výlisek zbaven přebytečného plastu z vtokových cest a dochází k ručnímu začistění výrobku, aby nebyl pro dítě ostrý. Polotovar putuje k dalšímu zpracování, kde dojde k polepu, složení s ostatními díly a kompletaci s dalším příslušenstvím. Celý kufřík i s IGRÁČKEM se vyrábí přímo ve společnosti Efko.

Ladislava Caisová

Box:
Miloš Hába
vystudoval strojní školu, následovala praxe v reklamním odvětví. První zkušenosti s hračkářským průmyslem získal prostřednictvím dvou projektů pro společnost Zelinger. Poté následovala dlouhodobá spolupráce pro jednoho z největších výrobců plastových hraček v Polsku, společnost Wader (Kid cars, Kid cars sport, Gigant truck, Garage, Color cars, Multi truck, Happy summer). Mezi další profesní úspěchy patří práce pro společnost Lena, kde ztvárnil designovou podobu hraček Truxx, Mini Compact nebo Mini Roller. Pro společnost Efko vytvořil novou podobu stavebnice ROTO či nového IGRÁČKA.