Zeptali jsme se také, jak námi oslovené kosmetické firmy dopravují své výrobky k zákazníkům, jiným slovy jak vypadá jejich logistické zabezpečení.

„Vše, co v našem závodě v Kyšicích vyrobíme, jde nejdříve do pěti skladů v České republice, které buď přímo vlastníme, nebo je máme pronajaté,“ říká ředitelka společnosti Ryor Eva Štěpánková a pokračuje: „Sami disponujeme jedním nákladním autem a několika menšími vozy typu pick-up, ale hojně využíváme i jiných dopravních služeb typu České pošty čili formy outsourcingu. Když nějaké zboží rychle vyžaduje prodejna, která není firemní, pošle si do jednoho z těch skladů svůj vlastní automobil.“
Také v případě Dermacolu jdou všechny výrobky k tuzemským zákazníkům přes sklad, který se nachází v areálu jeho výrobního závodu v Brně. „Do jednotlivých prodejen je pak vozí různé spediční firmy, rozhodně to není tak, že by si pro ně posílali auta ti maloobchodníci,“ zdůrazňuje Pavla Kozelková z této společnosti.
Jiná situace je ve firmě Detecha, protože ta podle marketingové ředitelky Petry Markové všechny výrobky expeduje přímo ze svého závodu v Novém Městě nad Metují, tedy bez mezičlánku zvaného sklad. Pokud se týče konkrétně dopravy zboží do prodejen, disponuje společnost menším vozovým parkem, a jedná-li se jen o menší množství, využívá služeb expresní balíkové služby.
A jak to u našich tří výrobců kosmetiky vypadá, podíváme-li se na jejich vývoz? „Zajišťují jej speditéři, jako je GEFCO nebo Lagermax, a to do sousedního Německa dodávkami, do vzdálenějších zemí Evropy pak kamiony,“ vysvětluje Pavla Kozelková a dodává, že železnici využívají (například do centrální Asie), protože jejich zásilky jsou jen malých objemů.
Firma ovšem podle svých internetových stránek prodává i v zámoří, například na Středním východě, či dokonce až v Austrálii. To se pak zboží přepravuje loděmi nebo letadly. Při výběru druhu dopravy se každopádně Dermacol rozhoduje nejen podle velikosti expedovaného zboží, ale i podle ročního období, protože kosmetika vyžaduje při skladování a dopravě teplotu v rozmezí pěti až pětadvaceti stupňů Celsia.
Také Ryor vyváží do Severní Ameriky a k protinožcům, ale její výrobky se přepravují výlučně letadly stejně jako třeba do Izraele. „Naše kosmetika vyžaduje kromě příslušné skladovací teploty také nižší vlhkost, což v lodi nelze zaručit,“ vysvětluje Eva Štěpánková a dodává, že po moři dopravuje firma pouze potřebné obaly z Dálného východu.
Hlavními exportními destinacemi Ryoru jsou ovšem Ukrajina a Rusko. Do těchto dvou zemí vozí výrobky speditérská služba kamiony stejně jako na Slovensko. U našich východních sousedů, konkrétně v Pezinku, má ostatně společnost i svůj jediný zahraniční sklad, odkud se pak zboží rozváží do prodejen v tomto státě.

Výrobci obalů nás nutí kupovat ve velkém
Svět balení se na závěr zeptal na největší problém, se kterým se všechny tři společnosti v současné době potýkají. „Nás například výrobci obalů nutí kupovat zboží jen ve velkých objemech, a když trváme na menším množství, vyjde nás to dráž,“ stěžuje si Eva Štěpánková.
Jinou věcí, která ji trápí, jsou dlouhé dodací lhůty těchto firem – obaly třeba ze Španělska někdy putují do České republiky i téměř tři měsíce. A proč je tedy Ryor vozí až z takové dálky? „Protože jsou velmi hezké,“ odpovídá lakonicky jeho ředitelka.
Také Detecha nakupuje v poslední době obaly v menším množství, a tedy za vyšší ceny. V jejím případě je to ale z velmi konkrétního důvodu, totiž kvůli pokračující hospodářské krizi, která vedla k nižší poptávce a donutila ji tak méně vyrábět.
Poněkud z jiného soudku je pak problém, se kterým se potýká společnost Dermacol. „Obaly, které od výrobců dostáváme pro naši dekorativní kosmetiku, nemají příliš nápaditý design, ale vzhledem k cenové náročnosti si nemůžeme dovolit vytvořit vlastní formu na jejich výrobu,“ vysvětluje Pavla Kozelková.

ls