V době současné ekonomické krize, kdy byly všechny strany dodavatelsko-odběratelského řetězce nuceny ke snižování nákladů, se dostala do popředí také otázka plynulosti průchodu zboží pokladnou. Některé obchodní řetězce proto požádaly o těsnou spolupráci GS1 Czech Republic, organizaci, která nese jako jediná v České republice odpovědnost za správu Systému GS1. Byl tak započat seriál kontrolních měření přímo v provozech jednotlivých obchodů, byla zahájena kontrola v reálném čase na zboží, které se reálně nachází na pultech. Ačkoli nejsou tato měření u konce, již nyní, po změření několika tisíc druhů zboží, lze konstatovat, že výsledky jsou alarmující!

S přibývajícím množstvím položek prodávaných v maloobchodní síti, které se dnes v běžných supermarketech pohybuje v řádu desetitisíců, se výrazně zvýšilo riziko nesprávných či nesprávně provedených čárových kódů. V posledních letech tak bylo možné zaznamenat zhoršující se kvalitu symbolů EAN přímo v místech konečného prodeje. Snad každý zákazník, tj. každý z nás, si již povšiml, že bylo nutné při závěrečné pokladní transakci některé zboží snímat několika pokusy, a výjimečně dokonce číslo čárového kódu, tj. příslušnou datovou sekvenci, zadat do pokladny ručně. Výsledkem těchto zbytečných operací byla prodloužená fronta u dané pokladny, nervózní pokladní operátor, který pravděpodobně vůbec netušil, proč jej konkrétní produkt zdržuje v práci, a konečně i nespokojený zákazník.
Z přiloženého grafu lze vyčíst, že u dvou třetin měřených produktů nedosahuje kvalita symbolu ani minimálního požadovaného stupně jakosti! Tímto varujícím konstatováním není vyjádřena absolutní neschopnost sejmutí daného symbolu. Je tak indikována nevyhovující kvalita z pohledu platných specifikací, je avizována možnost kolize při snímání na některých typech snímačů a je predikováno velmi pravděpodobné zpoždění při procesu skenování symbolu se všemi negativními dopady.
/graf/

Řešení existujících problémů jsou nákladná…
Hlavní důvody, proč jsou tyto symboly nevyhovující, se přitom nemění již řadu let. Nedostatečné ochranné zóny před a za symbolem, nedostatečný kontrast (způsobený nejčastěji nesprávnou barevnou kombinací a/nebo velmi lesklým povrchem obalu), nedostatečná velikost symbolu, nesprávné umístění a v neposlední řadě nesprávná kvalita tisku jsou těmi opravdu nejčastějšími.
Řešení těchto již existujících problémů jsou ve většině případů sice jednoduchá, ale bývají nákladná. Proto by měla být věnována dostatečná pozornost ve směru žádoucí kvality čárových kódů ještě před uvedením produktu na trh.

Jak správně nastavit proces tvorby symbolu
V nedávné minulosti se předtisková příprava čárového kódu minimalizovala na vytvoření kvalitní filmové předlohy. Tento dnes již překonaný postup měl však své nesporné výhody. Na našem trhu existovalo jen několik málo firem, které se zabývaly tvorbou tzv. filmmasterů, a tyto firmy současně nesly za kvalitu symbolu největší podíl zodpovědnosti. Dnes je čárový kód součástí grafického zpracování obalu a většina pracovníků participujících na jeho tvorbě, kteří by měli nést odpovědnost za jeho kvalitu, se absolutně spoléhá na to, že grafický software vytvoří symbol dokonale, tj. „tak, jak má vypadat“. Od vytvoření symbolu po finální produkt je ale dlouhá cesta a vstupuje do ní několik faktorů, které výrazně mění výsledné provedení čárového kódu a o kterých rozhodují různí lidé.
Mohlo by se zdát, že na začátku procesu výroby čárového kódu by měl být grafik. Ale není tomu tak vždy. První do tohoto procesu obvykle vstupuje manažer, který provádí výběr obalového materiálu. Nesprávně zvolený typ materiálu může ovlivnit výsledek natolik, že i kdyby všechno v následném procesu bylo perfektní, výsledek bude přesto nevyhovující. Lesklé, zejména metalizované fóliové materiály, povrchy lakované či laminované sice vypadají efektně, ale výrazně snižují možnost rychlého a kvalitního načtení čárového kódu snímačem. Je proto vždy nutné zvážit, zda by nebylo vhodnější zvolit nějakou formu úpravy povrchu, například parciální lak nebo podtisk prostoru čárového kódu barvou, která sníží lesk fólie.
Další článek tohoto řetězu je grafik. Samozřejmostí by mělo být používání profesionálních softwarů na tvorbu a tisk čárových kódů, protože ne všechny produkty, které v manuálu tvrdí, že symboly umějí vytvářet, tak opravdu činí. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že by se grafik měl vyvarovat používání fontů, kde je podmínkou úspěchu detailní znalost struktury každého symbolu, protože často bývá výsledek nevalný. Grafik by měl vědět, nebo by měl před zahájením prací zjistit, jakou tiskovou technologií bude výsledný obal vyráběn, aby mohl provést příslušné předtiskové úpravy, např. korekci šíře čar. Měl by znát celou škálu důležitých pravidel platných pro jednotlivé symboly, bez jejichž dodržení by byl čárový kód nekvalitní. Jedná se zejména o znalost minimálních rozměrů, velikostí jednotlivých ochranných zón, jedná se též o akceptaci doporučení umístění symbolů pro jednotlivé typy obalů, obalových materiálů, nutné jsou vědomosti o vhodných barevných kombinacích apod.
V tiskárně následně zpracují grafický návrh a přetvoří ho ve výsledný obal. Deformace, ke kterým dochází při samotném tisku, je nutné v maximální možné míře eliminovat již při zpracování grafického návrhu, ale i v procesu tisku se musí věnovat těmto odchylkám značná pozornost. Většina tiskových technologií linky čárového kódu „našiřuje“, s čímž se obvykle při tvorbě grafického návrhu počítá a provede se příslušná korekce šíře čar. Dojde-li ovšem k nedodržení správného tiskového procesu, např. k nesprávnému namíchání barevných odstínů či hustoty barvy, nesprávnému soutisku, nesprávnému přítlaku apod., dochází zpravidla k větším deformacím, než se kterými se počítá při návrhu. Většinou tak šíře linek přesáhne povolenou toleranci šíře linek daného symbolu a symbol je nekvalitní.

Poslední, ale nejodpovědnější
Posledním, avšak prvořadým článkem pomyslného řetězu je vlastník výrobku. „Brand owner“ zodpovídá za vedení databáze jemu určené organizací GS1 a ve finále též zodpovídá za to, jaký produkt a v jaké kvalitě dodává na trh, a to včetně kvality čárového kódu. Často se stává, že tato osoba není schopna svými dostupnými prostředky zajistit v konkrétním článku řetězu odpovídající kontrolu čárových kódů a v případě kontroly již vytištěného hotového obalu může být už pozdě. Zde jsou namístě dvě rady: Považujeme za vhodné vtěsnat do smlouvy s výrobcem obalu jednoduchou větu potvrzující, že obal a všechny jeho součásti budou vyrobeny podle platných mezinárodních norem. Toto opatření sice nezaručí stoprocentní jistotu produkce kvalitního symbolu, ale zjednoduší případné reklamace či ve vyhrocených případech soudní pře. Druhá rada se týká možnosti využívání průběžné informativní kontroly čárových kódů na speciálních kontrolních přístrojích, např. přímo v sídle GS1 Czech Republic.

Spokojený zákazník se vrací
Současná situace na globálním trhu, umocněná celosvětovou ekonomickou krizí, vytváří více než kdy jindy vyso
ce konkurenční prostředí, ve kterém může i případný problém s kvalitou čárového kódu hrát značnou roli. Odběratelé především z řad velkých obchodních řetězců jsou v tomto čase nuceni k výrazným úsporám a nyní, po několika realizovaných průzkumech na uvedené téma, již vědí, že kvalitní čárový kód přináší prokazatelně úsporu finanční a časovou. Je zřejmé, že kvalita čárových kódů bude mnohem intenzivněji sledována a jednoznačně vyžadována od všech výrobců, dodavatelů objednávaných produktů. Hlavním přínosem je totiž spokojený zákazník, který se rád vrací a kupuje zboží, se kterým nebyly žádné problémy. A to by mělo stát všem zainteresovaným stranám za námahu.

Petr Bílek,
projektový manažer, GS1 Czech Republic

Měření kvality lineárních čárových kódů
Všechny lineární symboly Systému GS1 jsou měřeny podle metodiky mezinárodní normy ISO/IEC 15416. Výsledkem tohoto měření je stupeň kvality ze stupnice 4, 3, 2, 1, 0, kde hodnota „4“ charakterizuje symbol nejvyšší jakosti a „0“ představuje nevyhovující čárový kód. Podle americké normy ANSI X3.182-1990 odpovídá této číselné stupnici písmenné vyjádření, konkrétně A, B, C, D, F, kde „A“ je symbol nejvyšší jakosti a „F“ je nevyhovující čárový kód.

Vztah mezi jednotlivými stupni je uveden v následující tabulce.

Box: Vžil se, ale často zdržuje
Metoda automatické identifikace s využitím snímání čárových kódů EAN/UPC oslavila přednedávnem 30 let od svého vzniku. Za ta léta se čárový kód, často též uváděný pod převzatým názvem symbol, stal běžnou součástí většiny obalů zboží prodávaného v maloobchodní síti. Umožnil výrazné zrychlení průchodu zboží pokladnami zejména v maloobchodní síti a současně v maximální možné míře snížil chybovost při zadávání cen. Postupně však v průběhu uvedeného období sílil i jev velmi negativní. S reálným vnímáním čárového kódu jakožto běžného atributu jednotlivých produktů se zhoršovala povědomost o tomto symbolu, zejména co se týče kvality jeho provedení.