Uplatnění nacházejí plastové palety zejména v provozech s vysokými nároky na hygienu, opakovatelnost či přesnost a nezřídka se využívají i v automatizovaných systémech. Významným aspektem je v jejich případě také udržitelnost – plastové palety se často vyrábějí z recyklovaných materiálů a po skončení životnosti je lze znovu materiálově využít. Jsou tak v souladu s principy cirkulární ekonomiky.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 131 (duben–červen 2026). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“.
Na skutečnost, že plastová paleta je průmyslově vyráběným produktem s konzistentními parametry, poukazuje Patrik Luxemburk, jednatel a CEO společnosti Stabilplastik. „Na rozdíl od dřevěné palety nemá třísky, hřebíky, suky ani kus od kusu proměnlivou kvalitu. To je velmi důležité jak při samotném balení zboží na paletu, tak při manipulaci, přepravě i skladování. Provozům to přináší vyšší bezpečnost, menší riziko poškození obalu i zboží a lepší kompatibilitu s dopravníky, robotickými pracovišti a automatizovanými systémy,“ sděluje Patrik Luxemburk s tím, že zásadní je rovněž odolnost vůči vlhkosti a povětrnostním vlivům. Plastová paleta nenasákne vodu, neplesniví a její vlastnosti jsou stabilnější i při venkovním použití. V řadě oborů je podstatná také její snadná omyvatelnost a čistitelnost.
Z praktického hlediska se plastové palety podle Jana Soukupa, obchodního ředitele společnosti Gopall, uplatňují především ve dvou typech prostředí. „Prvním je interní logistika a uzavřené výrobní okruhy, kde firmy dokážou plně využít jejich dlouhou životnost, rozměrovou stabilitu a minimální potřebu oprav. Druhým typickým scénářem jsou relativně uzavřené nebo řízené dodavatelské řetězce, kde existuje kontrola nad tokem obalů,“ vysvětluje Jan Soukup. Proto se s plastovými paletami v současnosti často setkáváme v segmentech, jako je automotive nebo farmacie.
Plastové palety se uplatňují i v rámci marketingu. Jak upozorňuje Marek Fedor, sales & retail manager ve společnosti CHEP CZ, v promokampaních se tyto palety běžně používají pro řešení připravená k přímému vystavení (display‑ready), typicky ve formě čtvrtpalet směřujících rovnou na prodejní plochu. „Jejich jednotné rozměry, čistý vzhled a flexibilita designu je v retailu činí obzvláště vhodnými pro sezonní kampaně a rychlé uvedení produktů na trh,“ podotýká Marek Fedor.
Univerzální řešení neexistuje
V jakých situacích a typech provozů se využití plastových palet nedoporučuje? „Plastové palety obecně nedávají smysl v prostředí otevřených dodavatelských řetězců, kde neexistuje dostatečná kontrola nad tokem obalů. Jinými slovy tam, kde nelze spolehlivě zajistit jejich návrat v odpovídajícím množství a kvalitě. V takových podmínkách se jejich vyšší hodnota stává spíše nevýhodou než přínosem,“ konstatuje Jan Soukup. Typickým příkladem jsou podle něj klasické dodavatelské řetězce v FMCG, kde dosud převažují europalety (120 × 80 cm) ze dřeva. Odlišná situace ovšem panuje u menších formátů – půlpalety nebo čtvrtpalety se stále častěji pohybují v řízených retailových systémech a jsou v řadě případů z plastu.
„Plastové palety nejsou ideální pro úplně každý scénář. Méně vhodné bývají tam, kde se s paletou zachází čistě jednorázově, bez návratového systému a bez zájmu o delší životnost, hygienu nebo celkové náklady v čase,“ vyjmenovává Patrik Luxemburk. A dodává, že pokud firma sleduje pouze nejnižší okamžitou pořizovací cenu a neřeší životní cyklus, návratnost ani provozní přínosy, bývá prostor pro plast omezenější.
Zároveň v dané souvislosti platí, že neexistuje jedna univerzální plastová paleta pro všechny aplikace. Klíčové je podle Patrika Luxemburka správně volit mezi lehkou exportní paletou, stohovatelnou variantou, těžkou regálovou paletou nebo speciálním provedením pro automatizaci. „Pokud někdo použije nevhodný typ palety pro konkrétní způsob zatížení, problém není v samotném materiálu, ale v nesprávné technické volbě,“ zdůrazňuje.
Posun v řadě oblastí
Vývoj plastových palet je podle Marka Fedora v současnosti ovlivněn především pokrokem v oblasti materiálů, designu a digitálních technologií, poháněným potřebou vyšší efektivity, kontroly a cirkularity v dodavatelských řetězcích. Konkrétně v oblasti materiálů se inovace zaměřují na stále větší využívání recyklovaných plastů, včetně recyklátů ze spotřebitelského odpadu (PCR). „Mnoho plastových palet je dnes navrženo jako součást uzavřených systémů, kde jsou poškozené palety recyklovány a využívány k výrobě nových, čímž se podporuje opakované použití a snižování odpadu,“ říká Marek Fedor. A doplňuje, že certifikační schémata a standardy sledovatelnosti pomáhají zajistit transparentnost ohledně obsahu recyklovaného materiálu a jeho původu, což posiluje důvěru v tato řešení.
Čím dál významnější roli hrají také digitální inovace. Integrace chytrých a propojených technologií do palet umožňuje lepší sledování, vyšší transparentnost a získávání datových poznatků. „Celkově tyto inovace odrážejí širší posun směrem k chytřejším, předvídatelnějším a cirkulárnějším dodavatelským řetězcům, kde jsou plastové palety průběžně přizpůsobovány konkrétním provozním potřebám,“ shrnuje Marek Fedor na závěr.
„Kvalitnější materiály z recyklovaných plastů“
U plastových palet vidím dnes tři hlavní směry inovací. Prvním je vývoj kvalitnějších materiálů z recyklovaných plastů. Směr je zřejmý: dostat i u recyklátových palet co nejvyšší mechanickou odolnost, rozměrovou stabilitu a spolehlivost pro náročné logistické aplikace. Jinými slovy, cílem už není jen „vyrobit paletu z odpadu“, ale vyrobit z recyklátu paletu, která obstojí i v profesionálním provozu. Druhým směrem je digitalizace a dohledatelnost. Do palet se stále častěji integrují RFID prvky nebo jiné track-and-trace technologie. To je důležité hlavně v poolingu, ve farmacii, v retailu i v automatizovaných skladech, kde firmy potřebují lépe řídit oběh nosičů, ztráty a využití majetku. A třetím směrem je vývoj palet přesně pro konkrétní logistickou funkci. Tedy hygienická provedení, regálové varianty s vyšší nosností, palety pro automatizované systémy, protiskluzová řešení nebo speciální konstrukce pro vícenásobné použití.
Patrik Luxemburk, jednatel a CEO, Stabilplastik
„Efektivní řízení životního cyklu palet“
Vývoj plastových palet dnes není jen o samotném materiálu, ale o celém systému, ve kterém paleta funguje. Zásadní roli hraje přechod k využívání recyklovaných materiálů a tlak na cirkularitu, který mění vnímání plastu z odpadu na plnohodnotný logistický zdroj. Stejně důležitý je posun od vlastnictví k poolingovým modelům, které umožňují efektivněji řídit náklady i životní cyklus palet. Významným trendem je také digitalizace – schopnost sledovat tok palet, jejich obrátku nebo ztráty a na základě těchto dat optimalizovat celý dodavatelský řetězec. Tento směr bude dále akcelerován regulatorním tlakem, zejména ze strany nařízení PPWR, které klade důraz na opakované využití obalů, jejich evidenci a transparentnost.
Jan Soukup, obchodní ředitel, Gopall
„Plastové versus dřevěné“
Přestože mnoho plastových palet funguje velmi dobře v dynamických a automatizovaných prostředích, bývají méně vhodné pro velmi vysoké statické zatížení. Problematické může být zejména dlouhodobé skladování v regálových systémech nebo nerovnoměrné rozložení hmotnosti, stejně tak prostředí s hrubším zacházením či méně standardizovanou logistikou. Plastové palety mohou prasknout při ostrých nárazech, například při poškození vysokozdvižným vozíkem nebo při pádu, a jejich oprava je po poškození často obtížná. Dřevěné palety naopak lépe snášejí hrubší zacházení a lze je relativně snadno opravit, což prodlužuje jejich životnost i v náročných podmínkách.
Marek Fedor, sales & retail manager, CHEP CZ
Připravil: David Čapek
Úvodní foto: Gopall
