Evropská konfederace papírenského průmyslu (Cepi) zveřejnila podrobného průvodce k novým omezením týkajícím se perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových látek (PFAS) v obalech. Tento krok reaguje na Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které zavádí přísné limity pro materiály přicházející do styku s potravinami.
Od 12. srpna 2026 nesmí být na trh uváděny žádné primární obaly pro styk s potravinami, které překračují stanovené koncentrace PFAS. Pravidla nerozlišují mezi záměrně přidanými PFAS a neúmyslnou kontaminací ze zdrojů. Zavedené limity zahrnují hranici 25 ppb pro jednotlivé cílené PFAS, 250 ppb pro jejich součet a 50 ppm pro celkový obsah PFAS (včetně polymerních).
Třífázový přístup k testování
Pro prokázání shody s novou legislativou doporučuje Cepi postupný (třífázový) testovací přístup, který vychází z pokynů Evropské komise.
Celkový fluor – TF: Pokud je obsah celkového fluoru v obalu nižší než 50 mg/kg (ppm), materiál je automaticky považován za vyhovující a není potřeba žádné další testování.
Celkový organický fluor – TOF: V případě, že hodnota TF přesáhne 50 ppm, je nutné zjistit, zda jde o fluor organický (PFAS) nebo anorganický. Pokud je organický fluor pod 50 ppm, materiál nadále vyhovuje předpisům.
Dalším postupem může být cílený screening PFAS. Tento krok není standardně vyžadován, ale lze jej provést k ověření limitů 25 ppb a 250 ppb pomocí specifických analýz u vybraných látek. Z důvodu existence více než 10 000 druhů PFAS dokument navrhuje zúžený monitoring zaměřený na 21 nejvíce relevantních sloučenin regulovaných předpisy POPs a REACH.
Specifika papíru a lepenky: Pozor na falešně pozitivní výsledky
Dokument Cepi výrazně upozorňuje na nutnost volby správných testovacích metod specifických pro papír a lepenku. Běžná minerální plniva, jako je mastek, mohou obsahovat anorganický fluor. U některých analytických metod to vede k nadhodnoceným výsledkům a falešně pozitivním závěrům ohledně přítomnosti PFAS. Namísto toho se doporučuje využití oxidativní pyrohydrolytické spalovací iontové chromatografie podle připravovaného standardu Evropského výboru pro normalizaci.
Podle metodiky Cepi není pro zjišťování organického fluoru vhodná ani kombinace norem DIN 51723 a EN ISO 10304-1, ani metoda Direct TOP assay (Total Oxidizable Precursors), která může být u recyklovaných vláken nepřesná a detekuje i polymerní PFAS vyloučené z kvantifikace předpisů.
Hodnocení rizik a budoucí výhled
Zástupci Cepi rovněž upozornili na probíhající diskuse s Evropskou komisí o možném zavedení výjimek z testování pro produkty s nulovým nebo nízkým rizikem kontaminace. Tento přístup, ačkoliv ještě nebyl oficiálně potvrzen, by umožnil výrobcům prokazovat shodu na základě důkladného hodnocení rizik (např. v rámci HACCP) a prohlášení dodavatelů o nepoužívání PFAS ve výrobním řetězci.
Text: Stanislav D. Břeň
Foto: archiv
