Balení čerstvých potravin hraje zásadní roli při zachování jejich kvality i bezpečnosti v celém dodavatelském řetězci. Kvalitní obal chrání potravinu před vnější kontaminací, mechanickým poškozením a nežádoucími vlivy prostředí. V posledních letech se trh zaměřuje i na prevenci plýtvání – vhodně zvolený obal dokáže prodloužit trvanlivost potravin a snížit celkovou uhlíkovou stopu.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 131 (duben–červen 2026). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání.
Mezi hlavní současné trendy v balení čerstvých potravin patří podle Jiřího Marečka, ředitele komunikace obchodů Albert, zmenšování a ztenčování obalů, využívání recyklovaných plastů (např. rPET) a postupné nahrazování plastu alternativními materiály. „Zákazníci jsou stále uvědomělejší, sledují množství obalů, jejich složení i recyklovatelnost. Zároveň ale očekávají, že obal zajistí čerstvost, kvalitu a bezpečnost potravin. Klíčová je proto rovnováha mezi udržitelností a funkčností,“ konstatuje Jiří Mareček. A podotýká, že ideálním řešením je úplné „odbalení“ produktů tam, kde je to možné.
„V oblasti balení čerstvého zboží se dlouhodobě střetávají dva klíčové požadavky – udržitelnost a bezpečnost. Na jedné straně je silný tlak na ekologii, minimalizaci plastů a využívání recyklovatelných či obnovitelných materiálů. Na straně druhé musí obaly splňovat velmi přísná hygienická a bezpečnostní kritéria a zároveň chránit kvalitu produktu po celou dobu jeho trvanlivosti,“ vysvětluje Soňa Kynclová z firemní komunikace společnosti Globus ČR. Důležitým trendem je podle ní také vývoj tzv. funkčních obalů, které aktivně pomáhají prodlužovat čerstvost (např. úpravou atmosféry uvnitř balení), zachovávají vzhled výrobku a omezují plýtvání potravinami. Významnou roli hraje i transparentnost obalů, která zákazníkům umožňuje produkt vizuálně zkontrolovat.
Foto: Billa ČR
„Obecně lze říci, že kvalitní balení čerstvého zboží musí vycházet z konkrétních vlastností daného produktu a jeho cesty k zákazníkovi,“ poznamenává Dana Bratánková, vedoucí korporátní komunikace společnosti Billa ČR, s tím, že neexistuje univerzální řešení použitelné napříč všemi kategoriemi – vždy je nutné hledat rovnováhu mezi ochranou potravin, omezením plýtvání a environmentálními aspekty obalů. Podstatným prvkem pro zákazníka je také srozumitelnost a snadné třídění i recyklovatelnost obalových materiálů.
Klíčové principy balení čerstvého zboží je podle Jaroslava Vodáčka, CE lead packaging managera ve společnosti Tesco Stores ČR, možné definovat následovně: obal musí zajišťovat ochranu před vnějšími vlivy, prodlužovat čerstvost a trvanlivost tak, aby obstála v očích zákazníka. „Oproti jiným zemím máme v řetězci Tesco, ale i na celém českém trhu velký podíl nebaleného zboží v segmentu zeleniny a ovoce nebo pečiva. Je to něco, co je v kontextu jiných zemích unikátní a pozitivní,“ vyzdvihuje Jaroslav Vodáček.
Monomateriály či snadno oddělitelné složky
Tři hlavní zásady, které musí kvalitní obaly pro čerstvé potraviny splňovat z pohledu online prodejce, vyjmenovává Anna-Marie Lichtenbergová, tisková mluvčí Rohlik.cz. Jde o to, aby obal garantoval absolutní hygienickou nezávadnost, byl minimalistický v množství použitého materiálu a umožnil snadnou recyklovatelnost. „Preferujeme tedy monomateriály nebo snadno oddělitelné složky, čímž vycházíme vstříc zákazníkům, kteří vyhledávají snadné třídění,“ sděluje Anna-Marie Lichtenbergová. Jak shrnuje, dnešní trh s čerstvými potravinami charakterizuje především snaha o maximalizaci trvanlivosti při současném snižování ekologické stopy.
„Důležitou roli hraje i design obalu, který by měl být moderní, jednoduchý a čistý. Přehnaně barevným až křiklavým motivům už dávno odzvonilo,“ upozorňuje Václav Tringela, manažer privátních značek Košík.cz. Samozřejmostí je pak podle něj praktičnost a funkčnost balení.
Flowpack a další typy balení
Co je podstatné v případě balení jednotlivých typů čerstvých potravin? U živočišných produktů je podle tiskové mluvčí Rohlik.cz stěžejním trendem minimalizace objemu obalu a posun od pevných plastových vaniček k úspornějším formám. U masných výrobků zákazníci stále častěji preferují vakuové balení před balením v ochranné atmosféře – vakuum vnímají jako přirozenější a praktičtější pro domácí uchování. „U základního sortimentu mletých mas jsme přešli na ochranu typu flowpack. Tento měkký sáček představuje současnou špičku v redukci plastového odpadu. Výrazného snížení spotřeby plastu jsme dosáhli také u našeho nářezového pultu – přesněji u uzenin a sýrů privátní značky Rohlik.cz, kde využíváme kombinaci velmi tenké fólie a papíru,“ vyjmenovává Anna-Marie Lichtenbergová.
V kategorii ovoce a zeleniny se čím dál více prosazují plně recyklovatelné materiály. Cílem je nalézt rovnováhu mezi maximální ochranou citlivého zboží a co nejnižší zátěží pro životní prostředí, přičemž důraz se klade na prodyšnost a minimalistické pojetí balení, jež zbytečně nezvětšuje objem odpadu v domácnostech.
V případě mléčných produktů jsou dnes již standardem např. plně uzavíratelná víčka u obalů na mléko, která prodlužují čerstvost po otevření. „U jogurtů využíváme kombinaci tenkého plastového kelímku s papírovým návlekem. Toto řešení umožňuje zákazníkům po spotřebování obsahu oba materiály od sebe jednoduše oddělit a efektivně vytřídit,“ dodává tisková mluvčí Rohlik.cz.
Ochranná bariéra i prodyšnost
Kvalitní balení čerstvého pečiva vyžaduje dodržení několika klíčových zásad, které rozhodují o zachování jeho chuti, struktury, bezpečnosti i atraktivity pro zákazníka. Roli hraje především správná kombinace ochranné bariéry a prodyšnosti obalu. U pečiva je tak potřeba vyvažovat riziko vysychání na jedné straně a vzniku plísní na straně druhé. „Zatímco chléb potřebuje určitou míru ‚dýchání‘, aby kůrka nezgumovatěla, balené toustové chleby vyžadují bariéru proti vlhkosti,“ poznamenává Pavel Heřmanský, PR manažer a tiskový mluvčí koncernu Agrofert, jehož součástí jsou i pekárenské společnosti Penam či Odkolek.
Důležitým aspektem je také prodloužení trvanlivosti. Samotný obal může pekárenský výrobek nejen účinně chránit, ale v kombinaci s dalšími technologiemi, např. pasterací, lze trvanlivost výrazně prodloužit, jak podle Pavla Heřmanského ukazuje příklad pasterovaných balených výrobků typu Večerní chlebík. Neméně podstatná je hygiena a bezpečnost – použitý obalový materiál musí být inertní, tedy nesmí do potraviny uvolňovat nežádoucí látky, a zároveň pečivo chrání před vnější kontaminací během přepravy, skladování či manipulace v regálu.
Obal musí rovněž splňovat nároky na mechanickou odolnost. V logistickém řetězci je vystaven tlaku, tření i manipulaci, proto by měl zabránit perforaci, roztržení nebo poškození potisku, jež by mohlo snižovat nejen ochrannou funkci, ale i celkový dojem z produktu. V neposlední řadě má obal i významnou marketingovou funkci – představuje komunikační prostor pro prezentaci benefitů výrobku, vyzdvižení jeho kvality, grafické prvky i samotné logo značky, které pomáhají produktu vyniknout na prodejním místě.
Základní pilíře
Foto: Košík.cz
Pohled dodavatele balicích technologií, mj. právě pro segment čerstvých potravin, přináší Julius Maindl, managing director společnosti Multivac Verpackungsmaschinen Česká republika. Trh podle něj v dnešní době stojí na třech pilířích, jimiž jsou udržitelnost, digitalizace a realita provozu. „Udržitelnost už dávno není marketingová nálepka. Je to tlak – zákaznický, regulatorní i ekonomický. Ale zároveň vidíme jeden zásadní paradox: zjednodušené vnímání typu ‚méně plastu = automaticky lepší řešení‘ často neodpovídá realitě. Skutečná udržitelnost nevzniká na papíře, ale v kombinaci materiálu, technologie a logistiky,“ zdůrazňuje Julius Maindl. Jak dále připomíná, aktuálně do toho vstupuje evropská legislativa (zejména nařízení PPWR), která má správný směr, ale v praxi naráží na limity infrastruktury, testovacích kapacit i reálné připravenosti trhu. Regulace tlačí rychleji, než se dokáže adaptovat celý ekosystém.
Druhý zásadní trend dneška představuje digitalizace. „Propojení strojů, práce s daty a sledovatelnost už nejsou ‚nice to have‘, ale nutnost. Ten, kdo dnes nepracuje s daty, ztrácí konkurenceschopnost,“ upozorňuje Julius Maindl. A třetí rovina – nezřídka opomíjená – je každodenní realita výroby. Firmy se nezabývají jen trendy, ale podstatné je pro ně hlavně to, jestli linka jede stabilně, bez výpadků a s minimálními ztrátami.
Kvalitní balicí řešení musí splňovat požadavky na stabilitu a spolehlivost provozu (nikoli maximální teoretický výkon, ale reálný výkon bez výkyvů), flexibilitu (schopnost rychle reagovat na změny sortimentu, formátů i obalů) a transparentnost dat (tj. přesně vědět, co se na lince děje a proč). Kýženým cílem je podle Julia Meindla vytvoření funkčního celku, tedy situace, kdy celý systém funguje co nejefektivněji.
Obaly jednodušší a lehčí
Mnohé firmy se v současnosti připravují na změny, které s sebou přinese nařízení EU o obalech a obalových odpadech (PPWR) – od samotného návrhu obalů přes snižování jejich hmotnosti až po stále častější využívání recyklovaného materiálu. Jak říká Katarína Kretter, ředitelka oddělení komunikace ve společnosti Envi-pak, sice se stále ještě čeká na celou řadu prováděcích právních předpisů a delegovaných aktů, které doplní finální podobu nařízení, už nyní je ale podle ní zřejmé, jakým směrem se budou trendy v následujících letech ubírat.
Foto: Tesco
Řada výrobců proto už dnes přechází na obaly, které jsou jednodušší, lehčí a nejsou složeny z více materiálů, přičemž si zachovávají funkčnost a plní svou základní roli – ochranu výrobku. „V rámci potravín sú to najmä obaly, ktorých prioritnou úlohou sú ochrana a predchádzanie odpadu – teda bránia degradácii potravín, resp. predlžujú ich životnosť, keďže napríklad uhlíková stopa pokazeného mäsa je vyššia ako uhlíková stopa správne vytriedenej vaničky na mäso,“ popisuje Katarína Kretter.
Důležitým tématem u obalů určených pro přímý styk s potravinami jsou rovněž barvy používané v obalových materiálech. Většina výrobců se dnes snaží balit potraviny do bezbarvých nebo jen minimálně barvených obalů a klade důraz na bezpečnost použitých pigmentů. Zajímavým směrem jsou podle Kataríny Kretter také voskové obaly, které představují alternativu k plastovým fóliím a jsou vhodné zejména pro balení čerstvého ovoce a zeleniny.
Úspora materiálu i prostoru
V případě balení masa a ryb se rozšířil tzv. skin packaging. Tento způsob balení prodlužuje trvanlivost výrobku, šetří místo při přepravě i v regálech a zároveň umožňuje snížit spotřebu obalového materiálu. U pečiva se pak často využívají papírové obaly nebo opakovaně použitelné textilní obaly. „Pri zelenine a ovocí sa upúšťa od nepotrebného balenia, napríklad pár jabĺk zabalených vo fólii a položených na vaničke. Samozrejme toto nie je možné pri všetkých druhoch ovocia či zeleniny, niekde budú musieť ostať aj po zavedení PPWR výnimky, ktoré dovolia tieto balenia – napríklad pri malinách a čučoriedkach budú musieť byť zrejme zachované, aby sa predišlo plytvaniu,“ pokračuje Katarína Kretter. A poukazuje na skutečnost, že od února 2028 bude zároveň požadováno, aby samolepicí etikety používané na ovoci a zelenině byly plně kompostovatelné. Tento krok může podle ní výrobce dále motivovat k širšímu využívání kompostovatelných a biologicky rozložitelných alternativ.
Změny jsou ovšem patrné také v logistice. Prim začínají hrát transportní obaly a přepravky s delší životností, které jsou odolnější a vhodné pro opakované použití. Postupně tak nahrazují jednorázové lepenkové obaly, čímž přispívají ke snížení množství odpadu v celém dodavatelském řetězci.
„Obaly zohledňují specifické vlastnosti čerstvých potravin“
V oblasti balení čerstvého zboží vnímáme především dlouhodobý trend směřující k optimalizaci obalů s cílem snižovat potravinový odpad a zároveň chránit kvalitu samotných produktů. Klíčovou roli hraje volba takových obalových řešení, která respektují specifické vlastnosti jednotlivých druhů čerstvého zboží – zejména citlivost na vlhkost, obsah vody či nároky na transport. Zároveň se zaměřujeme na zjednodušování používaných materiálů tak, aby byly v co největší míře recyklovatelné a umožňovaly zapojení do cirkulárního oběhu. Požadavky spotřebitelů se v čase dále vyvíjejí, nicméně z našich zkušeností i zpětné vazby vyplývá, že hlavním kritériem zůstává kvalita a čerstvost produktů.
Dana Bratánková, vedoucí korporátní komunikace, Billa ČR
„Zákazníci preferují recyklovatelné obaly“
Ze strany zákazníků je poptávka po co nejmenším množství použitých plastů a nejen výrobci, ale i obchodníci se tomu snaží jít naproti. Například u mletého masa se místo těžkých plastových vaniček používají lehčí fólie. Stále více roste i poptávka po znovuuzavíratelných obalech u plátkových sýrů a uzenin. Požadavky spotřebitelů kopírují celospolečenské trendy a požadavky na veškeré zboží. Důraz je proto stále více kladen na udržitelnost a ekologii. Zákazníci preferují obaly, které jsou snadno recyklovatelné nebo znovupoužitelné. Primárně jde o obaly jednodruhové nebo vícedruhové, které lze od sebe jednoduše oddělit a vytřídit, jako je to u papírové a plastové vrstvy obalů určených na uzeniny.
Václav Tringela, manažer privátních značek, Košík.cz
„Podrobnejšie informácie o výrobku i obale“
Súčasní spotrebitelia sú v prvom rade oveľa viac informovaní, ako boli kedysi. A rovnako viac, resp. podrobnejšie informácie hľadajú aj na obaloch produktov. Z našich prieskumov vyplýva, že chcú vedieť nielen to, čo obsahuje daný výrobok, teda jeho zloženie, alergény, ale aj to, ako s obalom naložiť po doužívaní výrobku. Väčšine nie je ľahostajné životné prostredie a mnohí sú ochotní si priplatiť za ekologickejšie balenie. Ale zas na druhej strane je slovenský spotrebiteľ pomerne citlivý na cenu a zároveň na rozdielnu kvalitu. Dnešným trendom je okrem iného aj tlak na udržateľnosť, ktorý sa preniesol i na zákazníka – českého aj slovenského. Ten chce byť udržateľný a vo väčšine prípadov očakáva zodpovednosť aj od výrobcu, od ktorého nakupuje.
Katarína Kretter, riaditeľka oddelenia komunikácie, Envi-pak
„Optimalizace obalů v souladu s ESG cíli“
Naše snaha o snižování environmentální stopy se odráží i v optimalizaci obalových materiálů. V rámci ESG cílů jsme stanovili konkrétní kroky ke snížení potištěné plochy, redukci barev a optimalizaci velikosti obalů. Díky těmto opatřením jsme dosáhli významných úspor, aniž bychom ohrozili vizibilitu našich produktů na trhu. U produktů značky Penam jsme dosáhli průměrného snížení potištěné plochy o 21,5 % a u produktů značky Odkolek jsme dosáhli snížení o 10 %, přičemž design těchto obalů byl optimalizován již v rámci předchozího redesignu. Optimalizace zahrnovala odstranění barvy z neviditelných částí obalů (dno, sváry) a proporcionální zmenšení tiskových ploch.
Pavel Heřmanský, PR manažer a tiskový mluvčí, Agrofert
Připravil: David Čapek
Úvodní foto: Albert
