Jaké trendy jsou patrné v balení piva v Evropě? Jak pivovarnictví ovlivní PPWR? A které produktové inovace stojí před pivovarníky? Svět balení hovořil s Kilianem Kittlem, jednatelem asociace Private Brauereien Bayern a ředitelem soutěže European Beer Star.
Jaké sledujete trendy v balení piva napříč trhy?
Největší rozdíl mezi jednotlivými zeměmi představují systémy vratných obalů a zálohování. V Německu i Rakousku fungují již desítky let, takže jsou dobře zavedenou součástí trhu. Díky tomu dosahujeme vysokého podílu opakovaně použitelných lahví a celý systém je dlouhodobě vyzkoušený v praxi. Samozřejmě ani u nás není bez problémů, ale obecně funguje. Nyní však přichází nové požadavky vyplývající z evropského nařízení PPWR, které přinášejí řadu změn.
Kterou z nich považujete za nejzásadnější?
V současnosti především administrativní zátěž. Výrazně roste rozsah dokumentace a zároveň zůstává řada detailů nevyjasněných. To komplikuje i naši poradenskou činnost směrem k pivovarům, protože v některých oblastech zatím neexistuje jednoznačný výklad.
Uvedl byste příklad?
Lze uvést požadavky týkající se některých obalových komponentů, například uzávěrů nebo kombinovaných materiálů. U řady technických detailů stále čekáme na upřesnění pravidel. Podobná nejistota se týká i označování obalů. Mnohé pivovary se proto ptají, zda jejich současná řešení budou novým požadavkům vyhovovat, ale na některé otázky zatím nelze dát definitivní odpověď.
Jak se pivovarnický průmysl dívá na požadavky na podíl recyklovaných materiálů v obalech?
Mohu hovořit především za Německo. Z našeho pohledu jsme na tyto požadavky poměrně dobře připraveni. Situace je však odlišná v zemích, kde se po desetiletí pracovalo převážně s jednocestnými obaly. Tam bude transformace mnohem náročnější a bude vyžadovat změny napříč celým odvětvím. Příkladem je Polsko, které zavedlo zálohový systém teprve nedávno. V počáteční fázi se samozřejmě objevily provozní komplikace a řada počátečních problémů, ale podle informací, které máme k dispozici, se systém postupně stabilizuje. Výzvy přetrvávají, nicméně dlouhodobě je zvládnutelné je překonat. Je však důležité, aby si politici a regulátoři uvědomovali, že takové změny nelze realizovat ze dne na den. Přechod na nové modely fungování vyžaduje čas.
Jde dnes především o technický, nebo politický problém?
V této fázi spíše o problém politický. Z technologického hlediska jsem přesvědčen, že potřebná řešení dokážeme vyvinout a zavést. Hlavní otázkou je nastavení pravidel a realistických časových rámců.
Jaké trendy očekáváte v pivovarnictví a nápojovém průmyslu během příštích tří až pěti let?
Domnívám se, že pivovary budou hledat nové příležitosti ke konzumaci a nové spotřebitelské příležitosti obecně. Pivovarnictví bylo po desetiletí taženo především procesními inovacemi. Hlavním cílem bylo zvyšování efektivity výroby, optimalizace varních procesů nebo zlepšování výtěžnosti. Nyní se však pozornost přesouvá směrem k produktovým inovacím.
To znamená také změnu myšlení. Životní cyklus produktů se zkracuje a výrobci musí být mnohem flexibilnější a agilnější při uvádění novinek na trh. Spotřebitelé očekávají neustálý přísun nových produktů a pivovary na tuto poptávku budou muset reagovat.
Očekáváte tedy rychlejší tempo inovací?
Jednoznačně ano. Tradičně byli sládci zvyklí vyrábět jedno pivo, které zůstávalo součástí portfolia třeba třicet let. Dnes ale vstupují do kategorií, které fungují zcela jinak. Pokud například pivovar uvede na trh produkt na bázi ovesného mléka nebo jiný alternativní nápoj, nemůže automaticky očekávat, že půjde o klíčový produkt na příštích dvacet let. Úspěch těchto novinek bývá časově omezený a firmy se musí naučit rychle reagovat na měnící se preference spotřebitelů.
Z našich konzultací je patrné, že pivovary se stále častěji zajímají o nové produktové kategorie. Často se ptají na možnosti výroby různých fermentovaných nápojů, cereálních či mléčných alternativ nebo dalších produktů, které lze vyrábět s využitím stávající infrastruktury. Současně hledají cesty, jak využít suroviny, se kterými mají dlouholeté zkušenosti. Typickým příkladem jsou limonády založené na pivní mladině. Další kategorií jsou například chmelové vody. Pivovary dobře znají práci s chmelem i sladinou, a proto je logické, že se nejprve vydávají právě tímto směrem. Vedle toho očekávám další rozvoj nápojů fermentovaných pomocí bakterií mléčného kvašení a pokračující růst segmentu nápojů s nižším obsahem alkoholu nebo zcela bez alkoholu.
Připravil: Stanislav D. Břeň
Foto: Stanislav D. Břeň
