Výroba a prodej piva vloni poklesly, čímž se potvrdil trend, který trvá již několik let. Poslední dekádu klesá zejména prodej piva a pivních speciálů v restauracích a hospodách. Pokud jde o obaly do maloobchodu, prim hrají vratné skleněné lahve, od pandemie výrazně posílily plechovky.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 131 (duben–červen 2026). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání.
Chuťové i životní návyky Čechů procházejí proměnou a postupný ústup od konzumace alkoholu se zřetelně odráží i ve výsledcích pivovarů. Ty v loňském roce vyrobily méně piva než v roce 2024, a to kvůli slabší domácí poptávce i poklesu exportu. Vyplývá to z informací Českého svazu pivovarů a sladoven. Celkový výstav meziročně klesl o 4,3 %, přičemž jedinou rostoucí kategorií zůstalo nealkoholické pivo, jehož produkce se zvýšila o 4 %. Zároveň se dál posiluje trend konzumace mimo gastronomická zařízení – v hospodách a restauracích se loni vypilo 28 % piva z celkové domácí spotřeby.
Mezi obaly si nadále drží prvenství vratné skleněné lahve (40 %), přestože vlivem nižší produkce klesají objemy napříč všemi typy balení. Druhým nejsilnějším obalovým formátem v off-trade jsou plechovky (23 %). Nejvýraznější pokles zaznamenaly PET lahve, jejichž dodávky na trh se snížily o 14 % (vloni 6 %).
O osm piv méně
Celkový objem produkce dosáhl 19,96 milionu hektolitrů, což představuje pokles o 894 000 hektolitrů oproti roku 2024 a dokonce o 1,6 milionu hektolitrů méně než v předcovidovém roce 2019. Ve srovnání s ním se tak loni vypilo o zhruba 320 milionů půllitrů piva méně. Za poslední dekádu byl slabší pouze rok 2021, ovlivněný pandemií.
Pokles produkce kopíruje dlouhodobý trend klesající domácí spotřeby. Ta se meziročně snížila o 3,2 % na historické minimum 121 litrů na obyvatele, což znamená zhruba o osm velkých piv méně na osobu než v roce 2024. Slabší byl i export, který tvoří více než čtvrtinu produkce pivovarů – meziročně se propadl o 8,2 %. Přitom právě v roce 2024 dosáhl rekordních hodnot díky silné poptávce zejména ze sousedních zemí. Pokles spotřeby přitom není specifikem Česka, ale je patrný napříč Evropou, včetně klíčových exportních trhů, jako jsou Německo či Slovensko.
Nealko na růstové vlně
Jedinou dlouhodobě rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni jeho produkce dosáhla 1,68 milionu hektolitrů, což je o 4 % více než v roce předchozím. Za posledních deset let se jeho spotřeba na domácím trhu více než zdvojnásobila a roste i zájem ze zahraničí.
Proměna spotřebitelského chování se výrazně promítá i do gastronomie. Podíl piva vypitého v hospodách a restauracích se meziročně snížil o jeden procentní bod na 28 %, zatímco maloobchodní prodej posiluje. Tyto změny mají citelné dopady na provozovatele gastronomických zařízení. Vedle úbytku hostů čelí i rostoucím nákladům, což některé provozovatele nutí omezovat provoz nebo podniky zcela uzavírat. Nejvíce jsou zasaženy menší obce a regiony, kde hospody a restaurace plní nejen ekonomickou, ale i komunitní funkci.
Z hlediska struktury spotřeby nadále posilují ležáky (11–12°), které již tvoří 59 % celkové konzumace, zatímco podíl výčepních piv klesá. Mírně roste také segment pivních speciálů, který dosáhl podílu 5,4 %.
Krize hospod i nízká konzumace
Jaký je dnes stav na českém trhu s pivem a pivními speciály a co ho profiluje podle samotných producentů? Pandemický „trend“ pití doma vzala část spotřebitelů za svůj, konzumaci mladší generace ovlivňují jiné zvyklosti i chutě a zvyšují se také nároky na pivní kulturu. V Heinekenu sledují, že se spotřebitelé orientují na vyšší úroveň produktů, zážitek spojený s konzumací a nebojí se experimentovat s pivními styly. „Očekáváme, že tento trend bude pokračovat, a do budoucna se ještě více fragmentovat a diverzifikovat s důrazem na prémiovost produktů,“ komentuje tisková mluvčí společnosti Heineken Dita Jacobson.
Zmiňovaný dlouhodobý pokles spotřeby na jednotlivce a přesun konzumace z restauračních provozoven k nákupu v obchodech a domácí spotřebě potvrzují data Plzeňského Prazdroje. „Lidé pijí méně piva a současně chodí méně do hospod. Těch klasických navíc v posledních letech ubývá, hlavně na venkově,“ konstatuje tiskový mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Pivovar proto investuje do rozvoje podniků, což se podle Zdeňka Kováře pozitivně odráží jak v hospodské kultuře, tak v prodejích – více než 34 % z produkce v Česku dodá Plzeňský Prazdroj do hospod a restaurací. V roce 2024 byl přitom poměr na celém českém trhu zhruba 29 %. Vloni Plzeňský Prazdroj představil nový program Speciály z Prazdroje (nahradil někdejší Volbu sládků), který rozšiřuje pivní nabídku hospod, kdy na čepu mohou mít každý týden jiný speciál. Aktuálně se zaměřuje i na rozvoj digitálních dovedností hospodských, a to nejen v marketingu. „Chceme jim pomáhat zrychlit a zefektivnit jejich procesy, od plánování přes sledování zásob až po placení. Proto jsme začali spolupracovat se společností Piano, která nabízí digitální řešení pro téměř všechny aktivity hospod a restaurací,“ dodává Zdeněk Kovář.
Situaci na maloobchodním trhu reflektuje Erik Witz, předseda správní rady Měšťanského pivovaru v Poličce. „V off-trade se nejvíce prodává lahvové pivo a pivo v plechovkách v sítích nadnárodních řetězců, kde však panuje velmi ostrá cenová válka. Zejména velké průmyslové pivovary jsou schopné masovou produkcí, technologií umožňující urychlení zrání jako CK tanky a HGB a použitím extraktů a náhražek docílit velmi nízké prodejní ceny, kdy se regálová cena 11% ležáku pohybuje u mnoha značek na úrovni jedenácti až dvanácti korun.“ Pro řemeslné pivovary, které používají tradiční technologii a suroviny bez náhražek, je podle Erika Witze výroba dražší, a tím pádem je vyšší i prodejní cena. Zmiňuje fakt, že zákazníci jsou na českém trhu naučení nakupovat zboží v akcích a také upřednostňují cenu před kvalitou. „Obecně je cenová úroveň v řetězcích v ČR vyšší než v zahraničí, paradoxně mnohdy při horší kvalitě zboží. Je to dáno extrémně vysokou marží řetězců, která se mnohdy pohybuje kolem 80 % a výše. To ovlivňuje celý trh a rozhodně neprospívá ke zvýšení prodeje,“ dodává předseda.
Nealka s novou příchutí, láhve bez otvíráku
Nástup letní sezony nahrává nealko pivům, často v ochucených verzích, a lehkému balení, které se hodí např. pro cestování a aktivity venku. Co pivovary připravily pro nadcházející sezonu?
Nová příchuť Desperados Mojito od Heinekenu se kromě plechovek prodává ve vratné skleněné „třetince“, čímž rozšiřuje řadu zálohovatelného portfolia celé značky. Další novinka pivovaru, nealkoholický radler Zlatopramen Soulad, nabízí celkem čtyři příchutě (yuzu a zázvor; grep a rozmarýn; černý rybíz a lemongrass; malinu, granátové jablko a ibišek) a nulový obsah alkoholu. V prodeji jsou v plechovkách o objemu 0,5 l a v balení 4pack.
Pivovary Staropramen rozšiřují značku nealkoholických pivních mixů Cool+ o nový isotonický nealko Cool+ ISO s příchutí passion fruit, který kombinuje tropickou chuť s elektrolyty a vitamíny. V maloobchodní síti jej zákazníci pořídí v balení 0,5l plechovky. Pivovary Lobkowicz vstupují do letní sezony s balením Summer Ale v plechu, míchaný nápoj z nealko piva Refresh nabídne v nové příchuti ve spojení máty a limety. Pivovar Strakonice nově stáčí sladovou limonádu s mangovou příchutí. Kromě čepované varianty se prodává i kusově v plechu.
Foto: Pivovar Bakalář
Mezi nové varianty piv Pivovaru Bakalář patří Letní speciál Bakalář – za studena chmelený americkým chmelem Citra v kombinaci s novou českou aromatickou odrůdou chmele Jupiter. Je dostupný v čepované verzi, půllitrových plechovkách a dvoulitrových patentních láhvích.
Pro nadcházející sezonu posílil Měšťanský pivovar v Poličce portfolio o dva druhy míchaných nápojů na bázi piva s příchutí – nízkoalkoholické ochucené pivo a radler. Vedle sudů se v závislosti na poptávce budou stáčet také do láhví. Letos poprvé společnost vyzkoušela i velikonoční pivo s příchutí. Další z investic pivovaru v Poličce směřovala do instalace pastéru. Pivovar hodlá oslovit vzdálenější zahraniční trhy, kde ale prodej limituje kratší trvanlivost nepasterovaného piva. Pastér zároveň umožní výrobu nealkoholického piva bez příchutě. Pro tuzemsko se portfolio bude i nadále zaměřovat zejména na nepasterované pivo.
S novým stylem grafiky na všech produktech v letošním roce „vyjel“ Pivovar Rohozec. „Základní řada – Skalák, Věžák, Skaut, Maják, Čertova ruka, Kacíř, Jizera – je spojena s přírodou, její ochranou a památkami Českého ráje,“ upřesňuje Petr Hadl, obchodní a ekonomický ředitel Pivovaru Rohozec. Novinkou je značka Festival. Světlé a méně hořké pivo pivovar vyvinul společně s francouzským partnerem a vzhledem k úspěšnému přijetí na tamním trhu jej uvádí také v Čechách, a to jak v individuálním balení v láhvích, tak v sudech. Z nealko piv se na trh dostává v plechovém balení Cherry a Pomelo. Bezlepkovou Cecílii Rohozec nově stáčí do 30litrových keg také pro český trh.
Změny firmy zavádějí i v oblasti sekundárního balení. „Naše výrobky začínáme balit do vlnité lepenky a trayů, které obsahují jen minimální množství nanášených barev,“ zmiňuje generální ředitel Pivovaru Bakalář Zdeněk Lux. Vratné přepravky pro půllitrové láhve mají vylepšenou vnitřní přepážku, která je šetrnější k prvotnímu obalu, jelikož zabraňuje rozbití či otěru láhví cestou k zákazníkovi. Pětilitrové soudky firma vybavila odnosným plastovým uchem s cílem pohodlnější manipulace pro koncové spotřebitele.
Typem korunkového uzávěru pull ring jsou od letoška vybaveny značky Plzeňského Prazdroje Frisco a Proud ve vratných láhvích. Firma tak reaguje na poptávku spotřebitelů po větším komfortu otevírání lahví, pull ring totiž umožňuje otevřít láhev bez použití otvíráku. Značka Gambrinus, která je dlouhodobým partnerem fotbalového klubu FC Viktoria Plzeň, pak připomněla jeden z nejvýznamnějších milníků jeho sportovní historie. Patnáct let od prvního ligového titulu oslavila limitovaná edice výročních plechovek Gambrinusu 10° a 12° s vyobrazením kapitána vítězného týmu Pavla Horvátha a skleněného poháru Gambrinus. Fanoušci si je mohli koupit si v dubnu a květnu v obchodech v Plzeňském a Karlovarském kraji. Pivovar Bohemia Regent Třeboň vsadil na sběratelské edice z říše zvířat. Po vodní a myslivecké se vyobrazení dočkala edice nazvaná Říše psů. Plechová balení piva v alkoholické i nealko verzi obsahují QR kód, po jehož načtení lze poslouchat zvuky přírody.
Obalové a marketingové změny v posledním roce realizovaly také pivovary ze společnosti Pivovary Zubr. Redesignem a nový positioningem vloni prošel Pivovar Zubr, který se v rámci nové komunikace propojil s organizací Oktagon MMA. Pivovar Litovel na jaře odstartoval kampaň navazující na nedávný rebranding. Její ústřední motto sází na odkaz k původu značky z moravské Hané.
„Nové generace experimentují“
Profilace trhu je podle mého názoru daná zejména měnícími se zvyky konzumentů. Jedná se jak o chuť – nastupující generace se nebojí experimentovat a zároveň hledá i piva, která jsou „jiná“ – například méně hořká než tradiční české ležáky. A dalším výrazným trendem, který cítíme, je preference nižšího obsahu alkoholu ve spojení s ochucenými nápoji na bázi piva. V neposlední řadě je tu také trend ke konzumaci menších objemů, tradiční „štamgasti“ pomalu mizí, stejně jako spotřebitelé kupující si každý víkend minimálně jednu plnou přepravku.
Petr Hadl, obchodní a ekonomický ředitel, Pivovar Rohozec
„Nejrychleji rostou nealkoholická piva a pivní mixy“
Na trhu pokračuje trend růstu vícestupňových piv, jedenáctek a ležáků na úkor piv výčepních. Nadále rostou i nealkoholické a ochucené nealkoholické pivní mixy. Tato pivní kategorie nabývá na důležitosti v souladu se současnými spotřebitelskými trendy, které souvisejí s přístupem ke konzumaci alkoholu u spotřebitelů, kteří prostě nechtějí pít alkohol. Nealkoholická piva a pivní mixy tak zůstávají nejrychleji rostoucí kategorií.
Dita Jacobson, tisková mluvčí, Heineken
„Klasičtí pivaři odcházejí“
C
o se týká českého trhu s pivem, stojí za poměrně vysokými cenami v gastru, ať už se jedná o nabídku nápojů nebo jídla, v první řadě inflace. Je to samozřejmě ovlivněno vysokou cenou energií a pohonných hmot, inflací a zvýšením personálních a jiných nákladů. Na druhé straně dochází k poklesu zájmu o tradiční český ležák zejména u mladší generace a postupně k odcházení generace klasických „pivařů“. V důsledku se odráží ve snížené návštěvnosti restaurací, hospod a jiných zařízení, odliv je patrný zejména v menších městech a obcích.
Erik Witz, předseda správní rady, Měšťanský pivovar v Poličce
„Do gastra investujeme stovky milionů ročně“
Proti krizi v gastronomii bojuje Prazdroj dlouhodobými investicemi a zlepšováním kvality čepovaného piva. Hospodám například dodáváme na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancujeme úpravu interiérů nebo fasád, poskytujeme jim vybavení zahrádek a školíme personál v péči o pivo. Každoročně do gastronomie investujeme přes 420 milionů korun.
Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí, Plzeňský Prazdroj
„Posun k domácí konzumaci trvá“
Český trh s pivem dlouhodobě charakterizuje silná tradice a významné postavení domácí produkce, zároveň je ale patrná řada výrazných změn. Velmi dynamicky roste kategorie nealkoholického piva, zejména nealkoholických radlerů. V segmentu klasického piva si nadále dominantní pozici drží ležáky, které zůstávají základem české pivní kultury. Nicméně určitá skupina konzumentů vyhledává i speciály či méně tradiční piva. Už několik let také sledujeme posun směrem k domácí konzumaci, kdy se stále větší část piva prodává v maloobchodě. Tento trend přirozeně motivuje pivovary k rozšiřování nabídky a většímu důrazu na atraktivní a praktické obaly.
Denisa Mylbachrová, communications and corporate affairs manager, Pivovary Staropramen
Více balených formátů, tlak na zálohování a dražší technologie
Rozhovor s výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven Tomášem Slunečkem.
V poslední době se často mluví o poklesu podílu on-trade segmentu a naopak o růstu off-tradu, tedy prodeje baleného piva. Jaký má tento vývoj dopad na pivovary z hlediska investic a jejich návratnosti?
Co se týče investic, pivovary s tímto trendem samozřejmě počítají. Investice do obalů, plnicích linek a souvisejících technologií jsou dnes standardní součástí jejich plánů. Přesto si myslím, že by měl být kladen velký důraz na sudové a tankové pivo. To je totiž klíčové pro rozvoj hospod a restaurací a pro to, aby lidé tato místa rádi navštěvovali. Osobně si pivo raději vychutnám čepované než balené z maloobchodu.
Znamená popsaný trend pro pivovary tlak na další investice do obalových technologií?
Ano, investice do obalů a linek s tím souvisejí. Pivovary s tím musí počítat i ve svých dlouhodobých rozvojových plánech. Viděli jsme to například během covidu, kdy výrazně posílil segment plechovek. Nicméně konkrétní čísla nebo projekce vývoje v této oblasti nemáme.
Když se podíváme na vývoj obalových formátů obecně, jaké trendy vnímáte? A jak do toho vstupuje evropská legislativa, například nařízení PPWR nebo debata o zálohovém systému – DRS?
Dopady budou především na samotné obaly a jejich recyklaci. Důležitým segmentem zůstává pivní láhev, kde máme v Česku dlouhodobě dobře fungující systém vratných lahví a přepravek. Tento systém se nyní řeší i v rámci nařízení PPWR a jeho sekundární legislativy a věřím, že se podaří najít funkční řešení.
Vedle toho tu máme plechovky, což je dynamicky rostoucí segment. Česká republika je ale v tuto chvíli jedinou zemí, která nemá zavedený zálohový systém na PET lahve a plechovky. V roce 2026 budeme muset vyhodnotit, zda dosahujeme požadované míry recyklace – tedy 80 %. Pokud ne, budeme muset nejpozději do roku 2029 zálohový systém zavést.
My jsme jeho návrh připravovali už v minulých letech ve spolupráci s vládou, ale politickou podporu zatím nezískal. Přesto jde o evropské nařízení, které budeme muset splnit – bez odkladů a výjimek.
Zálohový systém podporujete za svaz jako celek? Neexistují v tomto směru mezi členy rozdílné názory?
Jako svaz jsme zálohovému systému nakloněni. Samozřejmě jde o komplexní téma, ale z hlediska recyklace dává smysl. Například u plechovek vidíme, že podíl recyklátu roste, ale spíše pomalu. Je to právě i tím, že nemáme efektivní systém jejich sběru – často končí na skládkách nebo mimo tříděný odpad.
Podobně roste i podíl plechovek na trhu, ale také spíše pozvolna. Dnes se pohybujeme kolem 23 %. Pivní láhve si naopak drží stabilní pozici, což je z hlediska cirkularity pozitivní. Do budoucna ale bude potřeba tempo změn zrychlit.
Jaké trendy vidíte v oblasti designu?
V této oblasti má každý pivovar vlastní strategii. Členské firmy mají svá marketingová oddělení a grafická studia, takže si design řeší individuálně. Svaz do těchto aktivit nijak nezasahuje.
A co nové typy obalů, například jednorázové kegy nebo PET sudy, které jsou v některých zemích běžné? Vidíte jejich nástup i v Česku?
Zatím jen minimálně. Na trhu se s nimi sice setkáváme a diskutovali jsme o nich i s distributory, ale zájem je zatím velmi omezený. V českém prostředí stále dominuje tradiční systém vratných sudů, který funguje dobře.
Etiketa dnes zestárne za rok
Rozhovor s prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů Michalem Voldřichem.
Minipivovary dnes balí pivo různými způsoby. Co dnes převažuje?
Minipivovary mají většinu produkce stále ve velkých objemech, především v sudech. V průměru jde zhruba osmdesát procent výstavu právě v sudech, případně v cisternách, i když ty jsou méně časté. Menší obaly jsou spíš doplňkovou nebo dárkovou záležitostí. Samozřejmě pivovary s větším výstavem, které dodávají do řetězců, už pracují více i s menšími obaly. Velmi populární jsou dnes plechovky, zatímco PET lahve postupně ustupují. U minipivovarů je ale pořád hodně věcí ruční práce. Často se používají například smršťovací sleeve etikety, protože je to praktické a flexibilní řešení.
Jak do toho vstupuje evropské nařízení PPWR nebo DRS?
Pro nás je zásadní hlavně flexibilita. Součástí PPWR je i DRS a původní návrhy byly pro minipivovary dost nepraktické. Velký problém byla například drahá a složitá registrace nových výrobků. Postupně se to ale podařilo upravit a myslím, že současná podoba už je pro většinu minipivovarů přijatelnější. Pro nás je hlavní, aby kolem toho bylo co nejméně administrativy. My jsme tady od toho, abychom vařili pivo, ne abychom trávili čas vyplňováním formulářů a studováním dalších povinností.
Byl by pro minipivovary výhodnější zálohový systém na plechovky a PET lahve?
Upřímně řečeno, nevnímáme to ani jako zásadní výhodu, ani nevýhodu. Spíš neutrálně. Kdyby žádný zálohový systém nebyl, asi by nám to nevadilo. Na druhou stranu očekáváme, že v celé Evropě se tímto směrem půjde, takže si neumím představit, že by Česko zůstalo úplně stranou. A čím déle se to bude odkládat, tím víc to pak bude stát peněz.
Proč mnoho minipivovarů používá lahve o objemu 0,7 litru místo klasických půllitrových?
Hlavní důvod je ekonomický. Obal tvoří poměrně významnou část ceny výrobku. Běžná vratná lahev stojí kolem čtyř až čtyř a půl korun, ale atypické lahve jsou výrazně dražší. Kdybychom do nich plnili půllitr, byla by výsledná cena produktu příliš vysoká. Sedmičky jsou takový kompromis – zákazník dostane větší objem a cena obalu se v tom lépe rozloží.
Jak se proměňuje grafika etiket a obalů?
Ty trendy se dnes mění neuvěřitelně rychle. Dřív člověk vytvořil etiketu a pět let fungovala. Dnes už po roce působí zastarale. Jednou jsou populární pastelové barvy, pak minimalistické černobílé etikety, potom zase jednoduché čisté sklo. Ten cyklus je opravdu velmi rychlý. A upřímně řečeno, trochu mě děsí, jak moc se do grafiky dostává AI. Když i já na první pohled poznám, že něco vytvořila umělá inteligence, působí to na mě strašně neosobně. Chybí tam lidská ruka. AI může pomoct s návrhem, ale grafik by tomu měl dát vlastní rukopis. Také se už před několika lety začalo ustupovat od alu papírů a složitých zušlechtění. Samozřejmě některých efektů bez těchto materiálů nedosáhnete, ale trend jde jednoznačně směrem k jednoduchosti. Přirovnal bych to k restauraci – buď máte jídelní lístek v těžkých kožených deskách, nebo menu napsané křídou na tabuli. Dnes se posouváme spíš k té křídě. A mně je to vlastně sympatické.
A co sekundární obaly? Jaký je dnes vztah mezi kartonáží a vratnými přepravkami?
Záleží na tom, kam pivovar dodává. U dárkových balení stále dominuje vlnitá lepenka. Ale hodně pivovarů dnes rozváží do vlastních pivoték nebo podnikových prodejen a tam se překvapivě vracejí dřevěné bedny podobné přepravkám na víno. Vidíme to čím dál častěji, hlavně právě u sedmičkových lahví. Je to praktické, dobře to vypadá a zákazníci to mají rádi.
Připravil: Stanislav D. Břeň
úvodní ilustrační obrázek tématu: generováno AI
