I přes stagnující produkci v evropském autoprůmyslu zůstává pohyb v oborovém packagingu stále živý. Důvodem jsou také legislativní výzvy a cíle pro nakládání s obaly. Se zvyšujícím se tlakem na udržitelnost vznikají i nové požadavky na obalové materiály.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 130 (leden–březen 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání.
Statistickou kondici automobilového odvětví zhodnotilo v polovině ledna Sdružení automobilového průmyslu Autosap. V České republice se v roce 2025 vyrobilo téměř 1,5 milionu osobních vozidel, což oproti roku 2024 znamenalo pokles o půl procenta. Pro ČR šlo o druhý nejlepší „automobilový“ rok v historii. Dvaceti procenty se na produkci podílela elektrická vozidla, výroba v tomto segmentu meziročně narostla o devět procentních bodů. Většina vozů (přes 90 %) byla určena pro zahraniční trhy. Největším domácím výrobcem zůstává Škoda Auto, která se na celkové produkci roku 2025 podílela 65,5 %. S výrazným, meziročně 26% nárůstem skončila bilance produkce autobusů (5651 kusů za rok 2025). Historický mezník zaznamenala společnost Iveco Czech Republic, která za 130 let poprvé překonala počet 5000 vyrobených autobusů.
O situaci na automobilovém trhu u našich západních sousedů informovala také v lednu německá automobilová asociace VDA. „Domácí výroba osobních automobilů byla v roce 2025 mírně nad úrovní předchozího roku: z domácích montážních linek sjelo loni 4,15 mil. osobních automobilů (+2 %). To znamená třetí po sobě jdoucí rok, kdy domácí výroba osobních automobilů zůstala zhruba na stejné úrovni,“ komentuje VDA. Faktem ale zůstává, že německá výroba stále nedosáhla úrovně před pandemií, vloni byla o 11 % nižší než v roce 2019. Zrychluje výroba elektromobilů – bez započtení prosince to představovalo přes 200 000 kusů více než za celý rok 2024, a celkový počet elektromobilů vyrobených v Německu se tak v prvních jedenácti měsících roku 2025 zvýšil na téměř 1,56 mil.
Strategické obaly
Automobilový průmysl v posledních letech zásadně proměňuje pohled na obaly. Ze spíše podpůrné logistické položky se stává strategický nástroj, který ovlivňuje náklady, udržitelnost i efektivitu výroby. Sílícím trendem jsou uzavřené oběhové systémy s dlouhodobě využitelnými obaly. Pravidelné toky mezi dodavateli a výrobci umožňují efektivní reverzní logistiku a maximalizaci využití každého oběhu. Skládací a stohovatelné konstrukce snižují náklady na přepravu prázdných obalů a pomáhají redukovat uhlíkovou stopu. U jednorázových řešení, která se využívají pro zámořské přepravy či při nedostatku vratných obalů, se přechází na ekologicky šetrnější materiály.
Se zvyšujícím se tlakem na udržitelnost vznikají i nové požadavky na obalové materiály. Od těžkých kovových konstrukcí se přechází k lehčím řešením nebo obalům z recyklátu či recyklovatelným. U plastových obalů je vyžadován určitý podíl recyklátu v plastech, ovšem při zachování dosavadních technických vlastností produktu. Současně roste význam vlnité lepenky a dalších snadno recyklovatelných materiálů. Inserty a proložky, které bývaly často z pěnového polystyrenu, jsou nahrazovány papírem. Snahou je kombinovat nízkou hmotnost, dostatečnou odolnost a co nejvyšší počet oběhů.
Další výzvy přináší digitalizace a robotizace. Inteligentní obaly s RFID nebo IoT senzory umožňují sledovat polohu i podmínky přepravy a dodávají data pro optimalizaci balicích procesů. Obal se tak stává součástí digitální infrastruktury podniku. Traye či blistry jsou navrhovány pro automatické zakládání a manipulaci. S nástupem elektromobility pak souvisí nové standardy na balení baterií a citlivých modulů.
Zahlazujeme neefektivní mezery
Jaké obalové novinky zavedli dodavatelé do autoprůmyslu na úrovni Tier1? Harmonizaci obalových procesů s cílem zefektivnit nakládání s obaly spustila společnost Benteler ČR. „Tento krok má za cíl nastavit nové operativní a kontrolní mechanismy, které umožní efektivní a ekologické nakládání s obaly v celém firemním řetězci,“ vysvětluje Edita Milá, supply chain specialist – packaging divize Benteler Automotive Components. Proces harmonizace se zaměřuje na několik cílů: optimalizaci obalových materiálů (identifikaci a výběr materiálů, které jsou snadněji recyklovatelné a mají nižší ekologickou stopu); zlepšení procesů třídění a recyklace; sledování efektivity obalového procesu (implementace nástrojů pro monitorování a analýzu výkonnosti obalových procesů); školení zaměstnanců na všech úrovních. Ve firmě tak momentálně probíhá několik na sobě závislých projektů.
V Manga Exteriors je snahou sjednocovat typy obalů u vybraných produktových referencí. „Tím dochází ke zjednodušení skladování, efektivnějšímu plánování výroby i logistiky a zároveň k omezení množství používaných obalových variant,“ vysvětluje manager packaging department společnosti Magna Exteriors Petr Krejčík.
O rozšíření portfolia v Adient Czech Republic informuje Karel Hruboš, materials & logistics supervisor společnosti: „Zavedli jsme například nižší krabice z kartonáže na stříhané kožené kity. Nevozíme teď vzduch a dokážeme na paletu vyskládat větší množství produktů.“
Mezi další dodavatele pro průmysl patří Kovohutě Příbram, které zpracovávají převážnou většinu vysloužilých autobaterií. „Menší část obalů zajišťujeme vlastními silami – jedná se zejména o dřevěné bedny a speciální palety pro specifické požadavky našich produktů. Větší část obalového materiálu však nakupujeme od externích dodavatelů. Typicky jde o papírové krabice různých velikostí, krabičky, strečovou fólii, standardní palety či pásky určené k fixaci olověných ingotů,“ říká Vladimír Plucha, ekolog Kovohutí Příbram.
Obalové novinky a pohled na budoucí vývoj nabídla také loňská podzimní konferenci Obalko, kde se mj. debatovalo o nařízení Evropské unie PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). To nabyde účinnosti v srpnu 2026. Z pohledu sledovatelnosti vícecestných obalů na téma reagoval Stanislava Jindra, zodpovědný za plánování a vývoj obalů ve Škodě Auto: „Všechny obaly máme vícecestné. Sledujeme, jak obaly kolují, ale pro konkrétní obal zatím neumíme určit, zda jel dvanáctkrát nebo patnáctkrát.“ V tomto ohledu nastavuje Škoda Auto systém obalových kont s evidencí (odepisováním a připisováním) pomocí dodacích listů. „Do budoucna zvažujeme využití RFID čipů, což znamená osazení nejenom RFID bran v našem v závodě, ale i u dodavatelů,“ upřesňuje Stanislav Jindra.
U nových plastových obalů mladoboleslavská automobilka požaduje, aby měly v základě minimálně 30 % materiálu z recyklátu. Jak ale doplňuje Stanislav Jindra, podíl recyklované složky obalu má svá omezení. Pokud se dostane k 50 %, neplní už obal primární funkci a požadavek na udržitelnost. Zároveň se firma snaží nastavit inovativní řešení s náběhem každého nového modelu. Jednou z úspěšných realizací byl přechod z palety pro přední světlomety vyrobené z plastu a textilních kapes na kovovou paletu s hřebeny z recyklátu. „Do palety tak dostaneme o třicet procent více materiálu, ale hlavně ji jednoduše přestavíme na nový model a nemáme zde nic, co by nebylo recyklovatelného,“ dodává Stanislav Jindra. Jako zajímavý přístup vidí i kombinaci materiálů, např. lehkosti EPP s pevností železa. Přestože se obal hůře recykluje, přináší benefit v podobě vyšší ochrany dílu.
Co se týká využití umělé inteligence, ve Škodě Auto pomáhá např. v rámci expedice dílů do Indie. AI funguje na principu „tetrisu“ a dokáže velké množství palet poskládat tak, aby dokonale vytížily kontejner. Jako hlavní faktory, které budou ovlivňovat obaly na trhu, pak Stanislav Jindra zmiňuje větší podíl udržitelných materiálů, což vnímá jako otevřenou příležitost pro nové dodavatele, aby pronikli na trh a nabídli lepší, udržitelnější materiály.
„Šetrněji k životnímu prostředí a bez zvyšování ceny“
V poslední době jsme se v oblasti obalů zaměřili především na jejich větší šetrnost k životnímu prostředí v souladu s aktuálními trendy a požadavky trhu. Optimalizujeme používané materiály tak, aby byly lépe recyklovatelné nebo materiálově úspornější, přičemž klíčovým kritériem zůstává, aby tato opatření nevedla k výraznému navýšení ceny.
Petr Krejčík, manager packaging department, Magna Exteriors
„Uspoříme náklady a zlepšíme i ochranu životního prostředí“
Nastavení správných operativních a kontrolních mechanismů je klíčové pro zajištění efektivního a ekologického nakládání s obaly. Vytvořili jsme systém, který si klade za cíl porovnávat potřeby s aktuálně dostupnými obaly v rámci celé společnosti a definovat volné kapacity, které by případně bylo možné znovu využít. Chceme nastavit systém, který bude nejen šetřit náklady, ale zároveň přispěje k ochraně životního prostředí, což je v současné době důležitější než kdy dříve.
Edita Milá, supply chain specialist – packaging, divize Benteler Automotive Components
Připravil: Stanislav D. Břeň
Úvodní ilustrační foto: Toyota Motor Manufacturing Czech republic
na hlavní téma bezprostředně navazuje další článek šéfredaktora Stanislava D. Břeně z tištěného vydání časopisu Svět balení 130/2026:
Nový manuál VDA definuje požadavky na obaly pro automotive
V prosinci 2025 vydalo německé sdružení VDA (Der Verband der Automobilindustrie) nový dokument s doporučeními pro obalové materiály a koncepty v automotive. „Automobilový průmysl stojí před naléhavým úkolem zlepšit udržitelnost a ochranu životního prostředí. Abychom podpořili vzájemné porozumění příležitostem a výzvám cirkulární ekonomiky, je třeba posoudit obalová řešení v rámci celého dodavatelského řetězce – od výrobců obalů po dodavatele, výrobní a recyklační firmy,“ uvádí organizace s tím, že dokument slouží jako vodítko pro ekologicky šetrná obalová řešení a připravuje odvětví na budoucí legislativní požadavky. Popisuje cílový stav udržitelných obalových konceptů, který by měl být v souladu se směrnicí EU o obalech dosažen nejpozději do roku 2030.
Nová doporučení mají podle VDA zlepšit třídění a recyklovatelnost přepravních obalů. Zohledňují jednorázové i vratné obaly, obaly s ochranou proti elektrostatickému výboji (ESD) a korozi. Manuál nezahrnuje optimalizaci obalů v závislosti na plánované přepravní trase, optimalizaci obalů pro nebezpečné zboží, víčka a zátky.
VDA vyzdvihuje důležitost ekologického návrhu obalů: „Má významný dopad na životní prostředí, od výroby až po jeho likvidaci. Proto je zásadní vyvíjet udržitelná, cirkulární řešení, která minimalizují ekologickou stopu a zároveň zůstávají funkční a atraktivní.“ Pozornost věnuje následujícím aspektům: snižování emisí z dopravy, opětovnému použití a změně účelu využití, informacím a značení, snižování množství obalového materiálu, zajištění recyklace a recyklovatelnosti. Níže rozebíráme některé z těchto bodů.
Obaly v dopravě: efektivněji a ekologičtěji
Pro snížení emisí z dopravy je důležité zohlednit při návrhu a používání obalů dopravní prostředky, vzdálenosti, požadavky a infrastrukturu v cílové zemi. Konkrétně VDA navrhuje: 1. optimalizovat úroveň naplnění (zamezení prázdných prostor a nadměrného množství výplňového materiálu, optimalizace poměru mezi komponentem a obalovým materiálem); 2. optimalizovat přepravní objem (stohovatelnost obalů, nastavení rozměrů pro maximální využití objemu dopravního prostředku, používání např. skládacích nebo zasouvacích kontejnerů ke snížení počtu prázdných přeprav); 3. lehké konstrukce (hmotnostně úsporné alternativy, použití lehkých a pouze nezbytných materiálů bez omezení funkčnosti obalu).
Ekonomicky i ekologicky přínosné mohou být za určitých podmínek vratné a opětovně využitelné obaly. K posouzení ekologických kompromisů u vratných obalů by podle VDA mělo vést doporučení VDA 4500 (Carbon Accounting of Transport Packaging). Při vývoji vratných přepravních nosičů je pak důležité zohlednit i principy ekodesignu.
Další kroky k eliminaci odpadu souvisí s přebalováním. Firmy by měly zamezit zbytečnému přebalování nebo vyhodnotit proces přebalování mezi dvěma jednorázovými koncepty, což může vést k variantě přímého obalové řešení. „Zastaralý“ materiál, kontejnery či jejich části je možné po úpravách využít na další projekty. Obdobně lze přemýšlet o opětovném využití jednorázových materiálů, a to při dodržení standardů kvality.
Cíl: 35 procent recyklátu
Ilustrační foto: Stanislav D. Břeň
Šířeji se dokument zaměřuje na recyklovatelnost a recyklaci s ohledem na jednotlivé materiály. Recyklovatelnost plastů zaručuje správná volba materiálu a konceptu oddělování. Jako hodnotné materiály, v zásadě recyklovatelné jako monomateriály, jsou doporučeny PE-HD, PE-LD a PP (v Evropě je zavedena recyklace), PET (s preferencí a-PET a rPET). Dále lze použít PS či u ostatních plastů ABS, pokud je zajištěn oběh a recyklace. Pro zaručení vysoce kvalitní recyklace opakovaně použitelných obalů musí být materiály řádně označeny, s příp. oddělitelnými komponenty. U jednorázových obalů by pak mělo být zjednodušeno třídění materiálů.
Jako nerecyklovatelné nebo obtížně recyklovatelné plasty, které by neměly být používány, manuál zmiňuje kompozitní materiály jako PEx, PS-PE, PP-TPV nebo PP-TPU. Mezi obtížně recyklovatelné nebo kontaminující recyklovaný materiál řadí např. PVC, PU, POM – i těm by se měli výrobci vyhnout. Z bioplastů je možné používat a recyklovat, stejně jako konvenční materiály, drop-in materiály (bio-PE, bio-PP, bio-PET). Ostatní bioplasty by se jako obalový materiál měly využívat pouze po pečlivém zvážení jejich přínosů a prověření způsobů likvidace – v případě plastů na biologické bázi a biologicky rozložitelných plastů je např. nutné jejich oddělení a kompostování v rámci dodavatelského řetězce.
U plastových obalů by mělo docházet k průběžnému navyšování podílu recyklovaného obsahu. VDA vyčísluje doporučené procentní podíly k roku 2024 na: 30 % u fólie (při standardních tloušťkách), 30 % v pěnách, 50 % u tuhého plastu (např. kontejnery). U obalů s antistatickou a antikorozní ochranou (ESD, VCI) by se použití a množství recyklovaného obsahu mělo vyhodnotit podle použití. Cílem je do roku 2030 dosáhnout podílu 35 % recyklovaného obsahu ve všech běžných aplikacích.
Kdy stačí méně
Budoucnost nakládání s obaly manuál posuzuje také z hlediska trayů, blistrů a palet. Třídění jednorázových trayů a blistrů zefektivní standardizace materiálů a barevného značení. Vhodnými materiály jsou transparentní PET nebo ABS a PS v černé barvě. Z plastů nevhodných pro další používání jmenuje PP, PE-HD, PVC a hybridní materiály jako PS-PE. Alternativu k tradičním plastovým představují papírové, vláknité blistry. Také jednorázové palety spadají do kategorie přepravních obalů, kterým by měly firmy předcházet. „Pokud není využití opakovaně použitelných palet ekologicky proveditelné a je nutné použít jednorázové palety, musí být zajištěna správná volba materiálu a oddělitelnost,“ doplňuje VDA.
Ilustrační foto: Stanislav D. Břeň
Dalším z kritérií je redukce obalů na nezbytné množství. K omezení nadměrného materiálu pomůže přizpůsobení fóliových sáčků velikosti komponentů nebo užití ochrany produktu pouze na koncích, které tuto ochranu vyžadují. Jiný způsob představuje snížení tloušťky materiálu, pokud splňuje nezbytnou ochranu a technické požadavky na manipulaci a přepravu. Také použití pásek a strečových fólií by mělo být ve velké míře omezeno – vhodný návrh obalu např. dokáže eliminovat potřebu dodatečných pásek. Tzv. chytrými koncepty, jako je balení každého druhého komponentu, lze zase snížit množství fólií.
Snahou je také minimalizovat používání primárních materiálů na fosilní bázi. Místo plastů se nabízejí alternativy na bázi papíru, zejména u jednorázových balení. „Obaly na bázi papíru jsou vyráběny z obnovitelných zdrojů, často mají vysoký podíl recyklovaného obsahu a jsou obvykle recyklovatelné. Pokud použití papírových výrobků vede ke kompromisům – například zvýšená hmotnost při přepravě, snížená míra naplnění – lze k vyhodnocení celkového ekologického optima použít posouzení životního cyklu na základě doporučení VDA 4550 (Carbon Accounting of Transport Packaging),“ stojí v dokumentu s doplněním, že i u papírových obalů by se mělo zabránit materiálovým kompozitům. U distančních prvků a prokladů je pak upřednostňován karton, resp. lepenka.
„Materiály ve zkratkách“
PE-HD: polyethylen s vysokou hustotou
PE-LD: polyethylen s nízkou hustotou
PP: polypropylen
PET: polyethylentereftalát
a-PET: čirý, amorfní PET
rPET: recyklovaný PET
PS: polystyren
ABS: akrylonitrilbutadienstyren, amorfní termoplastický polymer
PE: polyethylen
PEx: zesíťovaný polyethylen
PS-PE: směs polystyrenu a polyethylenu
PP-TPV: termoplastický vulkanizát na bázi polypropylenu
PP-TPU: materiál složený z polypropylenu a termoplastického polyuretanu
PVC: polyvinylchlorid
PU: polyuretan
POM: polyoxymetylen, také polyacetal
drop-in materiály (Bio-PE, Bio-PP, Bio-PET): plasty vyrobené z obnovitelných zdrojů s identickými chemickými a fyzikálními vlastnostmi jako jejich fosilní protějšky
