V dnešní době, kdy se obalový průmysl stále více orientuje na environmentální odpovědnost, se design obalů stává nejen otázkou estetiky a funkčnosti, ale také nástrojem pro podporu recyklace. Ke klíčovým aspektům udržitelného obalového designu patří schopnost jednotlivé komponenty obalu – např. plast, papír, kov či lepenku – jednoduše oddělit.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 129 (říjen–prosinec 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání.
Právě design pro separaci umožňuje efektivnější třídění, snižuje kontaminaci recyklačních toků a zvyšuje šanci, že obal skutečně skončí v recyklačním procesu, nikoli na skládce nebo ve spalovně. Skrze promyšlený design obalu, který podporuje snadné rozložení obalů na jednotlivé materiálové složky, mohou firmy přispět k cirkulární ekonomice.
Kompatibilní s recyklačními toky
„Průmysl se čím dál více zaměřuje na automatizované separační mechanismy, které snižují závislost na spotřebitelích,“ sděluje Dávid Tóth, CE produktový designer ve společnosti Greiner Packaging Slušovice. S tím podle něj souvisí zjednodušování materiálů pro zajištění kompatibility s recyklačními toky, dále využívání recyklovaného obsahu, zejména tzv. post-consumer odpadu, který splňuje potravinářské standardy, a v neposlední řadě i dodržování zásad Design for Recycling (DfR), které vyplývají ze směrnice EU o obalech a obalových odpadech (PPWR), jež v současné době vstupuje v platnost.
Foto: Ecobliss
V konstrukci obalů, které kombinují více materiálových složek – obvykle plast a papír –, hrají klíčovou roli spojovací prvky. Mezi často používané patří lepidla, tepelné sváry a mechanické spoje. Aby bylo možné jednotlivé komponenty obalu efektivně oddělit, je zapotřebí tyto prvky navrhovat tak, aby byly rozpojitelné bez použití jakýchkoli nástrojů a pokud možno i bez výrazného zásahu spotřebitele.
Jedním z osvědčených přístupů je využití perforací, odtrhávacích zón nebo tzv. peel-off vrstev, které umožňují intuitivní oddělení jednotlivých částí obalu. Tyto konstrukční prvky nejen usnadňují separaci, ale zároveň mohou sloužit jako komunikační nástroj – např. skrývají informace na vnitřní straně obalu, čímž motivují spotřebitele k interakci a správnému třídění.
Design odtrhávacích funkcí bývá často navržen tak, aby byl uživatelsky přívětivý a zároveň funkční z hlediska recyklace. Cílem je, aby po oddělení zůstala hlavní část obalu – třeba plastový kelímek – co nejčistší a bez kontaminace jinými materiály, což výrazně zvyšuje jeho hodnotu v recyklačním procesu.
V některých případech se uplatňují i samooddělovací mechanismy, které se aktivují zpravidla tlakem nebo teplotou během procesu likvidace odpadu. Tyto inovace přispívají k automatizaci separace a zvyšují efektivitu třídicích linek. Odpovídají tak nejen současným požadavkům na udržitelnost, ale i budoucím legislativním normám.
Které zásadní výzvy jsou s tím spojeny? „Mezi výzvy patří především přepracování výrobních linek pro nové formáty obalů, dostupnost recyklovaného materiálu ve velkém množství a potřebné kvalitě, a také vyvážení udržitelnosti s atraktivitou na regálu, aby obal zůstal pro spotřebitele poutavý a funkční,“ vysvětluje Dávid Tóth.
Design pro recyklaci, PPWR a další
Hojně diskutovaným tématem mezi odborníky je předpokládaný vývoj v uvedené oblasti. Podle Martina Hejla, jednatele společnosti Thimm, bude další vývoj směřovat k co největší jednoduchosti a plné recyklovatelnosti. „Evropská legislativa tlačí na Design for Recycling a spotřebitelé oceňují obaly, které nemusí složitě rozebírat. Proto se dá očekávat, že obaly s oddělitelnými komponenty budou postupně ustupovat a nahradí je monomateriálová řešení,“ domnívá se Martin Hejl.
Vývoj obalů s oddělitelnými komponenty směřuje podle Dávida Tótha jednoznačně k vyšší recyklovatelnosti, jednoduchosti a souladu s legislativou. „Z legislativního hlediska bude budoucnost obalového designu zásadně ovlivněna směrnicí PPWR o obalech a obalových odpadech,“ poznamenává.
Inovace v obalové praxi
Z pohledu spotřebitele se očekávání posouvají směrem k ekologickým a intuitivním řešením. „Lidé stále více oceňují obaly, které lze snadno oddělit a správně zlikvidovat, aniž by k tomu potřebovali detailní instrukce,“ podotýká Dávid Tóth a jako příklad obalové inovace uvádí řešení K3 r100 od společnosti Greiner Packaging. Jde o kombinaci plastového kelímku s papírovým přebalem – samooddělovací mechanismus, aktivující se tlakem při likvidaci odpadu, odstraňuje zátěž ze spotřebitele a zároveň zajišťuje správné třídění před dosažením NIR detekčních systémů.
Za zmínku stojí také inovativní obalové řešení společnosti Ecobliss. Ta vyvinula tzv. cold seal technologii, jež umožňuje spojení obalových vrstev bez použití tepla. Spoj je navržen tak, aby byl snadno rozpojitelný, což usnadňuje separaci materiálů (např. papír versus plast) při recyklaci. Plastová část je uzavřena mezi dvě vrstvy papíru, které se spojí tlakem při použití vodouředitelného, bezrozpouštědlového lepidla.
Ekologické i ekonomické
Stále častěji se prosazují systémy ekomodulace, které stanovují environmentální poplatky podle recyklovatelnosti. Jak upozorňuje Dávid Tóth, obaly, jež se hůře recyklují, budou zatíženy vyššími náklady, zatímco konstrukce s doloženou samooddělitelností, jako je výše zmíněné řešení K3 r100, budou profitovat z nižších poplatků.
„Podle našeho názoru se obaly s oddělitelnými komponenty stanou v recyklačním procesu stále běžnějšími – nejen proto, že jsou ekologičtější, ale také proto, že se z nich stává legislativní a ekonomická nutnost. Hodnota obalových materiálů dále poroste a s ní i potřeba štíhlých, trvanlivých a cirkulárních řešení,“ predikuje Dávid Tóth. A dodává, že klíčová bude jednoduchost: obaly, které se samy oddělují, zůstávají atraktivní v prodejním regále a splňují požadavky na recyklovatelnost, budou definovat novou generaci udržitelného designu.
„Důraz na jednoduchost třídění“
Do budoucna očekáváme, že tlak evropské legislativy na design pro recyklaci, společně s rostoucím důrazem spotřebitelů na jednoduchost třídění, povede k masovějšímu nasazení obalů s oddělitelnými komponenty tam, kde to konstrukce vyžaduje a je to možné. Vývoj půjde směrem k „inteligentním“ spojovacím prvkům – například biologicky odbouratelným lepidlům, která se při určité vlhkosti nebo teplotě sama uvolní – a k minimalizaci použitých materiálů bez ztráty ochranné funkce obalu.
Gabriela Fabiánová, generální ředitelka, Raja
„Trend monomateriálových řešení“
V obalovém designu vidíme snahu o maximální zjednodušení. U obalů s oddělitelnými komponenty je cílem, aby se daly snadno rozdělit na jednotlivé části a správně vytřídit. Ideálně pokud by končily všechny jeho části v papírovém kontejneru. Současně ale stále silněji nastupuje trend k monomateriálovým řešením, která minimalizují nutnost kombinace různých materiálů.
Martin Hejl, jednatel, Thimm
„Směrem k odolnosti a cirkularitě“
Inovativní řešení K3 r100 spojuje vysokou recyklovatelnost s atraktivitou pro regál a obdržel nejvyšší hodnocení od certifikačních orgánů zabývajících se recyklovatelností. Do budoucna očekáváme, že legislativa EU bude stále více vyžadovat design pro recyklaci a za nevyhovující obaly budou uvalovány sankce. Zároveň se mění očekávání spotřebitelů směrem k ekologickým a intuitivním řešením. Podle našeho názoru hodnota obalových materiálů i nadále poroste, a s tím i potřeba štíhlých, odolných a cirkulárních řešení.
Dávid Tóth, CE produktový designer, Greiner Packaging Slušovice
Článek připravil: David Čapek
Úvodbní ilustraní foto: Greiner Packaging
