Výrobci papírových pytlů a pytlového kraftového papíru napříč Evropou začali pracovat na společné strategii, která má vést k dosažení čistých nulových emisí do roku 2050. Cílem je identifikovat oblasti s nejvyšší uhlíkovou stopou a nastavit kroky k jejich systematickému snižování. V centru pozornosti jsou nepřímé emise z materiálů, služeb nebo dopravy.
Za iniciativou stojí dvě odvětvové organizace – Eurosac, která sdružuje výrobce papírových pytlů, a CEPI Eurokraft, zastupující producenty pytlového kraftového papíru. Obě asociace spolu dlouhodobě spolupracují v rámci environmentálního programu espace, kde společně připravují výzkumné podklady, standardy a doporučení pro celý sektor. Jejich společná výzkumná skupina ESG (European Paper Sack Research Group) staví svou práci na více než dvaceti letech sběru dat o životním cyklu výrobků.
„Pro celé odvětví je důležité, aby se sjednotilo a společně určilo jasný směr k uhlíkové neutralitě,“ říká Alessandro Selmin, prezident organizace Eurosac. „Udržitelnost byla vždy v našem sektoru inspirací k zavádění inovací.“
Scope 3 jako největší výzva
Plány strategie vycházejí z metodiky GHG Protocol a iniciativy Science-Based Targets (SBTi). Sledovány jsou emise ve všech třech rozsazích – Scope 1 (přímé emise), Scope 2 (emise z nakupované energie) a Scope 3 (nepřímé emise z dodavatelského řetězce). Právě Scope 3 přitom tvoří největší podíl celkové uhlíkové stopy.
Data z roku 2021 ukazují, že největšími přispěvateli emisí jsou výroba pytlového kraftového papíru a plastové fólie. Asociace proto navrhují posílit spolupráci napříč dodavatelským řetězcem – od výrobců materiálů přes lepidla až po zpracovatele a zákazníky.
Příkladem je projekt Future-Proof Paper Sack, který kombinuje poloprůtažný kraftový papír s fólií z HDPE obsahující 35 % recyklátu. Výsledkem je cementový pytel s nižší uhlíkovou stopou. Další praktickou aktivitou je španělský projekt Construction Goes Circular, zaměřený na zvýšení míry recyklace pytlů na staveništích.
Od strategie k číslům
Podle zástupců zmíněných asociací je snižování emisí v tomto segmentu reálně dosažitelné. Mezi lety 2007 a 2021 klesla průměrná uhlíková stopa jednoho papírového pytle o 28 % (ze 118 na 86 g CO₂e). U jedné tuny pytlového kraftového papíru došlo ke snížení fosilních emisí o 26 % (ze 570 na 421 kg CO₂e).
Tyto výsledky potvrzují, že předchozí kroky – například zvyšování energetické účinnosti v papírnách nebo změna výrobních postupů – už přinesly konkrétní dopady. Navržená strategie Net-Zero má být dalším krokem směrem k systematické transformaci celého odvětví.
Dopad i na Česko
Iniciativa se dotýká i českého průmyslu, který je součástí evropských struktur prostřednictvím Asociace českého papírenského průmyslu (ACPP), členské organizace konfederace CEPI. Tím se české firmy zapojují do formování společných strategií a standardů, které mají do budoucna ovlivnit podobu obalů, výrobních procesů i vztah mezi obalovým průmyslem, logistikou a životním prostředím.
Připravil: Filip Hubička
Ilustrační obrázek: AI / ChatGPT – OpenAI
