Říjnový kongres Obalko se konal potřinácté, přesto má tato největší akce pro český a slovenský obalový trh za sebou další úspěšný ročník. „Přivítali jsme 467 obalových odborníků a odbornic. Na jednom místě se potkali uživatelé i dodavatelé obalových řešení a mohli sdílet své názory, inspiraci i potřeby,“ říká programová ředitelka kongresu Kateřina Osterrothová. Akce se konala 16. a 17. října 2025 v Aquapalace Hotelu Prague.
Hlavní téma znělo Obalová rovnováha aneb Jak najít stabilitu v prostředí plném protikladů. „Obalový průmysl dnes připomíná provazochodce, který balancuje mezi různými vlivy. Na jedné straně stojí regulace a tlak na udržitelnost, na druhé automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Pod nohama přitom zůstává realita – výrobní provozy svázané časem, kapacitami a často i nedokonalými materiály nebo výrobními postupy,“ připomíná Kateřina Osterrothová, proč organizátor kongresu – Atoz Group – zvolil toto téma.
Formovat budoucnost, ne se přizpůsobovat
Hlavním řečníkem dopoledního programu byl Marius Tent, který ze svého předchozího působení získal rozsáhlé zkušenosti s nejvýznamnějšími FMCG brandy a uvádění inovací do praxe. „Moc děkuji za pozvání, velmi jsem to ocenil. Bylo skvělé vidět, že téma rezonovalo ve velkém sále, a také vidět tak silnou účast. Opravdu výjimečná akce,“ uvedl po svém vystoupení odborník, který v loňském roce založil firmu ViaPackaging UG a spoluzaložil digitální platformu 360PackMastery.com. Ve svém vystoupení se zaměřil zejména na PPWR. Zatímco značná část obalového trhu považuje evropské nařízení za velkou komplikaci, Marius Tent nabádá, abychom evropskou legislativu považovali za příležitost a investiční podnět, který se vyplatí – ve vztahu k zákazníkům, životnímu prostředí a technologické vyspělosti.
„Odpočet pro PPWR začal. PPWR nemusí být prezentováno jako zátěž, ale jako katalyzátor inovací a konkurenční síly,“ poznamenává Marius Tent a připomíná: „Ti, kdo se připraví nyní, budou těmi, kdo budou formovat budoucnost udržitelných obalů, a nejen se jí přizpůsobovat.“
Dále se účastníci zaměřili na průzkum trhu s Miroslavem Paškou z agentury Ipsos. Představil, jak čeští spotřebitelé vnímají změny v oblasti obalů a jak se tyto změny promítají do jejich nákupního chování a očekávání vůči značkám.
Podle exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro Obalko si 59 % respondentů uvědomuje, že se obaly mění z hlediska udržitelnosti, 32 % má zájem o digitální informace přímo na obalu a většina spotřebitelů preferuje informace o recyklaci na obalech. Zároveň však méně než polovina lidí těmto symbolům na obalech skutečně rozumí. Mezi důležitá sdělení patří (dlouhodobě), že lidé si většinově nechtějí připlatit za udržitelnější obaly. Zároveň mají velkou důvěru ke značkám, že „problémy s obaly“ vyřeší. To je podle Miroslava Pašky na jednu stranu pozitivní, ale pokud se tak nestane, může přijít zklamání, které bude mít dopad na reputaci značek.
PPWR teď a tady a vývoj na obalovém trhu
Po přestávce prezentoval David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí, hlavní cíle evropské legislativy PPWR, současný stav její implementace včetně připravovaných prováděcích (delegovaných) aktů a očekávaný dopad na české firmy v praxi. Zmínil např. přípravu metodiky a FAQ Evropské komise k PPWR nebo plánovanou výjimku ze 100% využití reuse fólií na palety a vázacích pásek. Delegovaný akt k této výjimce má být připraven do konce roku 2025, což poskytne firmám jasnější rámec pro přizpůsobení svých obalových procesů.
Dopolední panelová diskuse se zaměřila na budoucnost obalového průmyslu v kontextu digitalizace a regulací. Do debaty se zapojili zástupci firem a institucí, mezi nimi Stanislav Jindra (Škoda Auto), Vojtěch Rosina (Avery Dennison), Jaroslav Vodáček (Tesco Czech Republic), David Surý (Ministerstvo životního prostředí) a Petr Kaczor (Thimm), přičemž moderátorem byl Stanislav Břeň (Svět balení).
Diskutující se věnovali aktuálním tématům, jako jsou digitalizace procesů v obalovém průmyslu, zavádění digitálních nástrojů a automatizace, vliv těchto trendů na vývoj materiálů a recyklaci, náklady na digitální technologie či estetika obalů v souvislosti s udržitelností. Probíral se také potenciál využití umělé inteligence v oblasti návrhu obalů a její dopad na inovace v obalovém sektoru.
Bizpack přinesl 85 obchodních setkání
Součástí 13. ročníku obalového kongresu byl i program Bizpack, který účastníkům umožnil rychlá desetiminutová setkání s partnery z obalového průmyslu. „Cílem programu bylo propojit firmy a zájemce o jejich produkty a služby, umožnit navázání nových kontaktů a představení nabídky bez závazků. Účastníci si mohli domluvit setkání s vybranými partnery a získat přehled o jejich řešeních v oblasti obalů, technologií a služeb,“ vysvětluje projektová manažerka Terézia Radková.
Mezi partnery programu Bizpacku se představily společnosti jako Avery Dennison, Greiner Packaging Slušovice, Thimm, DS Smith, Mondi Bupak, Smurfit Westrock, CWS Workwear, Sixt leasing či CHEP. Dále se účastníci mohli setkat s odborníky z oblasti certifikace a standardizace, jako jsou PEFC Česká republika, GS1 Czech Republic nebo Envi – Pak, s poskytovateli logistických služeb (Timocom Marketplace, Geis) a specialisty na automatizaci a balicí technologie (KUKA, Scott Automation, Viking Mašek, LS Zetis Vision, Kaletech, OTK Printing & Packaging, Unipack). Celkem se uskutečnilo 85 schůzek.
Od čočky po umělou inteligenci
Odpolední program byl postaven především na odborných přednáškách a případových studiích. V devíti prezentacích o délce 15 minut vystoupilo celkem 15 odborníků, kteří se zaměřili na inovace v oblasti balení, digitalizace a udržitelnosti.
Jedním z témat byla efektivní linka pro balení smažené čočky, kterou představili Jan Pohořelý (Čočkýna) a Zbyněk Vojta (Viking Mašek). Řešení zahrnovalo pouch premade stroj 4SC, objemový dávkovač a metal detektor propojené dopravníkovým systémem. Kompaktní konstrukce stroje a nízké provozní náklady umožňují měnit velikosti sáčků a rychle reagovat na požadavky trhu.
Další přednášky se zaměřily např. na implementaci 2D kódů v retailu (Pavla Cihlářová, GS1 Czech Republic), které zvyšují informační komfort spotřebitelů a zároveň optimalizují průchod zboží pokladním systémem, a na udržitelnou papírovou tašku z českých lesů (Martina Michalcová, Lidl; Roman Sechovec, Litobal; Stanislav Slanina, PEFC), která díky transparentnímu dodavatelskému řetězci a využívání lokálních zdrojů podporuje ochranu přírody a domácí ekonomiku.
V rámci odpolední sekce zazněla také prezentace Daniely Diheneščíkové (Envi – Pak) o digitálním produktovém pasu, který funguje jako „občanský průkaz“ výrobku. Elektronický pas umožňuje zjistit původ produktu, jeho složení i budoucí osud, a poskytuje tak spotřebitelům i firmám nové možnosti sledování a ověřování informací v digitální éře.
Další prezentaci přinesli Vo Van Nam (Tamda Group) a Marek Fedor (CHEP CZ) na téma Od palety k planetě. Ukázali, jak díky paletovému poolingu a řízení toku palet dokázala společnost Tamda Foods snížit emise CO2, produkci odpadu a spotřebu dřeva, a zároveň zlepšit provozní efektivitu a stabilitu dodavatelského řetězce.
Roman Šimek z Národního lesnického institutu představil účastníkům přehled Evropského nařízení proti odlesňování (EUDR) a jeho dopady na obalový průmysl. Účastníci se dozvěděli, kdo a jak se bude muset nařízení řídit, jaké povinnosti začnou platit a jak se na ně připravit.
Rostislav Hrbáček (Avena) a Ondřej Hon (Smurfit Westrock) prezentovali koncept Hol(e)y tray, který využívá proložky s dírami v obalu. Řešení umožnilo zrychlit balení o více než čtvrtinu, zvýšit stabilitu palety a snížit reklamace poškozených palet.
Andrew Glueck (Hopi Popi) a Marek Ježek (OTK printing & packaging) představili recyklovatelný obal pro popcorn, který kombinuje ochranu produktu s ohledem na životní prostředí. Jednodruhová duplexová fólie s vrstvou oxidu hliníku a použitím PU barvy umožňuje recyklaci celého obalu bez znečištění recyklátu.
David Lukáč (Eko-kom) se ve své přednášce zaměřil na environmentální hodnocení obalů jako uhlíková stopa nebo LCA analýza. Upozornil na nejčastější nedostatky těchto studií a ukázal, jak je rozpoznat při zpracování i čtení analýz, což je klíčové pro posouzení skutečné udržitelnosti obalů z environmentální i obchodní perspektivy.
Závěrečnou tečku za celodenním konferenčním programem udělali Senta Čermáková a Miloš Čermák. Ve své společné přednášce nabídli praktický pohled na to, jak umělá inteligence mění práci v marketingu, plánování, obchodu či vedení týmů. Na konkrétních příkladech demonstrovali využití nástrojů jako ChatGPT, Copilot, Perplexity či NotebookLM a diskutovali o tom, kdy má nasazení AI skutečný přínos a kdy je naopak vhodné zachovat lidský úsudek. Prezentace spojila věcný přístup s nadhledem a typickým humorem obou řečníků.
Novinkou byly interaktivní workshopy
Součástí odpoledního programu kongresu byly interaktivní workshopy zaměřené na aktuální a inspirativní témata z oblasti packagingu. Účastníci se seznámili s praktickými přístupy k návrhu obalů, které kombinují udržitelnost, funkčnost a atraktivitu pro zákazníka.
Workshop nazvaný Making possible: Obal, který dává smysl, vedený Olgou Proshchenko a Davidem Hlouškem z Avery Dennison, se věnoval principům ekodesignu a ukázal, že udržitelnost nemusí být spojena s kompromisy. Účastníci se dozvěděli, jak etiketa ovlivňuje recyklační proces, jak volba materiálů a technologií napomáhá plnění cílů PPWR, a získali tipy pro návrh obalů s vyšší mírou recyklovatelnosti a znovupoužitelnosti a s minimálním dopadem na životní prostředí.
Martin Muzikář (Thimm) ve svém workshopu Obal jako marketingový nástroj: Využití digitálních technologií v praxi zacílil na digitální technologie, umělou inteligenci, QR kódy a rozšířenou realitu při návrhu obalů. Cílem bylo ukázat, jak propojit kreativní nápady, funkční konstrukci a moderní technologie, aby obal plnil nejen praktickou, ale i marketingovou roli. Součástí workshopu byly i konkrétní příklady z praxe, např. dárkové balení pro Stará žitná myslivecká od Palírny U Zeleného stromu.
Workshop s názvem Plastové obaly s budoucností se zaměřil na vývoj tvarovaných plastových obalů s důrazem na udržitelnost a recyklovatelnost. Účastníci se dozvěděli, jak výběr materiálu, dekorace obalu či konstrukce víček ovlivňuje možnost jeho recyklace a celkový dopad na životní prostředí. Hosty workshopu Davida Pištěka (Greiner Packaging Slušovice) byli Petr Balner a Martin Doležal z Centra recyklačních a odpadových kompetencí (CROK). Společně představili principy třídění odpadů, fungování recyklačních linek a ukázali, jak lze inovativními řešeními kombinovat ekologickou odpovědnost s požadavky trhu a spotřebitelů.
Slavnostní galavečer a neformální business mixer
Na slavnostním galavečeru byli vyhlášeni vítězové několika desítek kategorií soutěže Obal roku 2025, kterou pořádá Obalový institut Syba. Oceněná obalová řešení byla publikována na webu obalroku.cz nebo ve Světu balení 128/2025. Během večera byli oznámeni držitelé dalších speciálních ocenění.
Zlaté umístění v rámci Ceny předsedkyně poroty Jany Žižkové získal udržitelný úl z vlnité lepenky od Smurfit Westrock pro Koppert. Cenu udržitelnosti si odnesl projekt Mr. Elegant společnosti Smurfit Westrock pro Schaeffler, Cenu ministra životního prostředí obdržel obal Nature’s Promise Eco Prací gel levandule od společnosti Albert ČR za využití 100% recyklovaných materiálů. Packaging Print Prize získal Granitol za monomateriálový obal Lamibag – PE/PE flexibilní a Cenu sympatie projekt Taška do ZUŠ od společnosti Dropax. Novinkou letošního ročníku byla cena Vývojář roku, in memoriam ji obdržel Vladimír Bryscejn za celoživotní přínos obalovému inženýrství. Obal roku dlouhodobě propojuje výrobce, značky, designéry i odborné instituce a představuje jediné české certifikované klání, které umožňuje postup do WorldStar Packaging Awards.
Vybalancovat business mixer
Po dni plném inspirativních přednášek, diskusí a případových studií následoval zasloužený odpočinek a neformální networking během Obalového Business Mixeru. Tento tradiční večerní program kongresu přinesl uvolněnou atmosféru, skvělé jídlo a pití od partnerů Dallmayr, Mattoni 1873, Monin nebo Pilsner Urquell.
Hudební doprovod obstarala energická říčanská kapela Nervous, která svými rockovými covery rozezvučela sál restaurace. O zpestření se postaral také gymnastický kouč Svjatoslav Solovjev. Několikanásobný mistr ČR provedl účastníky sérií balančních aktivit a cvičení zaměřených na rovnováhu a koordinaci, čímž po celém dni podtrhl hlavní téma letošního ročníku – Obalová rovnováha. Večer spojil byznys, networking i zábavu v jednom – v duchu hesla, že nejlepší spolupráce vznikají právě tam, kde se lidé cítí dobře.
Balení na vlastní oči
Druhý kongresový den je věnován sekci Balení v akci, kdy se zájemci rozjíždějí po celé republice, aby viděli zajímavé obalové, výrobní či logistické provozy. Letos se dostaly na program čtyři lokality.
Desítky miliard cigaret do celého světa
Philip Morris ČR je výrobcem tabákových produktů, přičemž více než 93 % produkce směřuje na vývoz. Firma využívá škálu obalových formátů – od kartonových krabiček (20–84 ks), přes svařované fóliové tobolky (pouch) až po papírové dózy pro sypané tabáky. Skupinová balení jsou balena do fólie a do krabic z vlnité lepenky. Během prohlídky účastníci sledovali výrobní proces – od přípravy tabáku po samotné balení na vysokorychlostních linkách, které zvládnou až 6000 cigaret za minutu. V Kutné Hoře vyrobí přes 37 miliard cigaretových ekvivalentů ročně.
Tradiční pecen, ale také inovativní chlebomaty
V pražském závodu Odkolek se návštěvníci seznámili s procesem výroby, který začíná přípravou surovin, pokračuje tvarováním a pečením a končí skladováním. V areálu se snoubí automatizované průmyslové linky s řemeslnou výrobou v pekárně Baker Street, kde vzniká prémiové pečivo. Závod produkuje široké portfolio – od tradičních rohlíků a chlebů po záviny, buchty a koláče, včetně Odkolkova řemeslného pecnu. Zvláštní pozornost během exkurze vzbudil koncept tzv. chlebomatů – automatů s čerstvým pečivem zásobovaných elektrokoly přímo z pekárny. Pilotní projekt funguje na pěti pražských místech a dalších dvanáct automatů je ve výrobě.
Největší ZEVO v Česku
Další skupina účastníků se vydala na „konec životního cyklu“ obalů – do zařízení ZEVO Malešice, které směsný odpad včetně některých obalů mění na energii pro pražské domácnosti. Zařízení společnosti Pražské služby, největší svého druhu v České republice, transformuje komunální odpad na teplo a elektřinu. Hosté poznali zdejší proces toku odpadů – vysypání odpadu do obrovského bunkru, spalování v kotlích, výrobu páry, separaci kovů a kogenerační výrobu energie.
Poděbradka slaví 120 let
Závod společnosti Mattoni 1873 ve Velkém Zboží stáčí minerální vodu Poděbradka, jejíž prameny byly v centru Poděbrad objeveny před 120 lety. V provozu se plní PET lahve o objemech 0,5 l, 0,7 l a 1,5 l, balí do skupinového balení, paletizuje a částečně skladuje. Vyrábějí se zde i sirupy a plní KEG sudy. Součástí exkurze byla i návštěva lokality u pramenů Poděbradky, kde Mattoni 1873 společně s Českým svazem ochránců přírody rozvíjí projekt Louky Rudiho Mattoni.
Příští ročník kongresu Obalko se uskuteční ve dnech 15.–16. října 2026. Zájemci o účast si již mohou termín uložit do kalendáře pomocí oficiálního .ICS souboru kongresu.
Informace o kongresu včetně předchozích ročníků jsou na webu www.obalko.cz.
