Nově přijatá evropská legislativa definuje podrobné požadavky na označování obalů. S čím vším musí v blízké budoucnosti počítat producenti obalů, jejich uživatelé a koneční spotřebitelé?

Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 127 (duben–červen 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro výrobce baleného zboží je zasílání zdarma.  

Nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation, PPWR) požaduje, aby informace o složení obalu, o možnostech jeho třídění a dalších skutečnostech byly poskytovány prostřednictvím 2D kódů nebo jiných moderních digitálních technologií. „Stanovuje zcela nové požadavky na označování obalů a poskytování informací spotřebitelům i recyklátorům,“ uvádí Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů ministerstva životního prostředí (MŽP). Upozorňuje, že součástí obalů uváděných na trh bude muset od roku 2028 být harmonizovaný štítek obsahující informace o jejich materiálovém složení, které mají spotřebitelům usnadnit třídění. U kompostovatelných obalů se bude uvádět informace, že obal je kompostovatelný pouze za specifických podmínek a nemá být odhazován do přírody. V případě plastových obalů se budou uvádět data o obsahu recyklovaného plastového materiálu.

Jan Maršák ve výčtu opatření vyplývajících z nařízení PPWR pokračuje: „Opětovně použitelné obaly budou muset být od roku 2029 opatřeny štítkem s touto informací. Kromě toho budou prostřednictvím QR kódů nebo jiné technologie poskytována další sdělení, týkající se například sběrných míst. Také obaly, na které se vztahují systémy zálohování a zpětného odběru, budou muset být označeny srozumitelným a jednoznačným štítkem.“

Do 12. února 2027 musí být obaly, které jsou zahrnuty do tzv. systému rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility – EPR), identifikovatelné na celém území členských států, kde se daný systém uplatňuje. K identifikaci postačí odpovídající symbol získaný prostřednictvím QR kódu nebo jiná otevřená digitální technologie.

Nebudou moci být zobrazovány takové štítky, značky, symboly a nápisy, jež by byly pro spotřebitele matoucí nebo zavádějící, pokud jde o požadavky na udržitelnost obalů, další vlastnosti obalu či možnosti nakládání s obalovými odpady. Informace na štítcích a v QR kódu se mají zpřístupnit v jednom nebo více jazycích snadno srozumitelných konečným uživatelům, jak stanoví členský stát, v němž má být obal dodáván na trh.

Trh čeká na novelu zákona o obalech

Prováděcí legislativou, která bude do budoucna zohledňovat požadavky PPWR, je v České republice především zákon o obalech. Ten měl být letos novelizován o povinnost zálohování nápojových obalů z PET a hliníku, ministr životního prostředí Petr Hladík ovšem v polovině dubna pro server Aktuálně.cz přiznal, že tato sněmovna již do podzimních voleb vládou schválenou novelu projednat nestačí. Řada odborníků upozorňuje, že tento původně nezamýšlený odklad je vhodné využít jako příležitost pro předložení komplexní novely, která projde zevrubnou diskusí a zohlední PPWR v maximální možné míře.

Členské státy budou muset podle Jaroslava Vodáčka, CE lead packaging managera ve společnosti Tesco Česká republika, jasně definovat, jak dosáhnou vytýčených cílů. „Průmysl (výrobci obalů, baliči nebo distributoři) potřebuje co nejdříve odpovědi na otázky, jak reagovat na PPWR, aby měl dostatek času na přípravu, respektive investice, a mohl udržet náklady na obaly na přiměřené úrovni pro naši konkurenceschopnost. Je nezbytné, abychom viděli komplexní novelu zákona o obalech co nejdříve. Nejen PET lahve si zaslouží být v centru pozornosti,“ napsal Jaroslav Vodáček ve svém příspěvku na sociální síť LinkedIn.

Nové kódy pro přesnější trasování odpadu z kovů

V České republice sice neexistuje v danou chvíli systém evidence čistě obalového odpadu, ale centralizovaný systém evidence odpadu jako takového. Stojí za to připomenout, že v roce 2022 byla zdejší elektronická odpadová evidence vyhodnocena Evropským tematickým střediskem pro oběhové hospodářství a využití zdrojů jako nejlepší v rámci EU. Její základ tvoří Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností, do něhož jsou povinná data ohlašována, a Informační systém odpadového hospodářství, který slouží k následnému ověření, zpracování a vyhodnocení ohlášených dat. Tuto evidenci provozuje Česká informační agentura životního prostředí (Cenia). Na jejím vývoji a provozu se spolupodílejí MZP jako její vlastník a tvůrce související legislativy, krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností, jež se podílejí na validaci dat, a všechny subjekty, které podle zákona o odpadech data ohlašují. Údaje o obalovém odpadu se na základě údajů v této evidence přepočítávají v rámci odborných rozborů.

„Evidence obalových odpadů je vedena racionálně a v rámci možností přesně. Jako ČR máme velmi dobrý evidenční systém, který za jeho přesnost opakovaně chválí i kontroly z úrovně Eurostatu a Evropské komise. Na druhou stranu nová evropská legislativa vyžaduje stále podrobnější informace, a proto je třeba stávající systém dále aktivně rozvíjet. Například možnosti budoucího využití QR kódů tu jistě jsou,“ komentuje situaci Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Od 1. ledna 2025 se s novelizací vyhlášky č. 273/2021 Sb. změnil okruh původců obalů, kteří musí podávat roční hlášení. Kromě toho byly zavedeny nové osmimístné kódy pro některé odpady, např. kovové, v rámci snahy o přesnější trasování. Jak upřesňuje Lucie Müllerová, mluvčí AOS Eko-kom, jež svým klientům zajišťuje plnění povinností vyplývajících ze zákona o obalech, kovy měly dříve šestimístný kód 20 01 40, nyní jsou jednotlivým druhům kovů přiřazeny kódy tyto: 20 01 40 01 – měď, bronz, mosaz; 20 01 40 02 – hliník; 20 01 40 03 – olovo; 20 01 40 04 – zinek; 20 01 40 05 – železo a ocel.

Do jaké míry se v souvislosti s legislativními změnami promění evidence odpadu, resp. obalového odpadu, a jako roli v tom sehrají moderní technologie, zatím nechce konkrétně predikovat ředitel zmiňované agentury Cenia Jiří Valta. „V současné době je příprava v této oblasti na MŽP. Teprve následně se do přípravy z pohledu servisní organizace dostaneme my,“ uvádí.

Možnosti digitálních produktových pasů

Jak upozorňuje Nina Hromádková, analytička nevládní neziskové organizace Institut cirkulární ekonomiky, samotné technologie sběru a třídění odpadů zatím nevyužívají pokročilé digitální nástroje na úrovni jednotlivých obalů – chybí tedy propojení fyzických toků obalů s detailními informacemi o jejich složení a životním cyklu.

Zde se otevírá prostor zejména pro digitální produktové pasy (Digital Product Passports – DPP). Konkrétní možné přínosy DPP pro oblast plastových obalů podle Niny Hromádkové zahrnují: ověření obsahu recyklátu a souladu s legislativními požadavky; zpřesnění informací o materiálovém složení pro podporu kvalitní recyklace; lepší komunikaci se spotřebiteli o udržitelnosti a třídění obalů; podporu zavádění vratných a znovupoužitelných systémů; sledování toku materiálů v rámci cirkulární ekonomiky.

DPP zároveň podporuje koncept zavedení opakovaně použitelných obalů, který je jedním z cílů nových evropských předpisů. Nařízení PPWR a Nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky, které DPP zavádí jako nástroj pro přenos informací o celém životním cyklu výrobku, vytváří v Česku legislativní základy pro testování a implementaci těchto nástrojů.

Německý producent lepidel, tmelů, pracích a čisticích prostředků Henkel testuje možnosti digitálního produktového pasu. Foto: Henkel

Na evropské úrovni v současnosti běží implementační přípravy prostřednictvím expertní skupiny Cirpass-2, která připravuje včetně testování interoperabilních systémů DPP. V rámci EU v současnosti probíhá více než 13 pilotních projektů v rámci této iniciativy.

Česká republika se do těchto procesů zapojuje také prostřednictvím projektu „Ekodesign a digitální produktové pasy jako nástroje k předcházení vzniku odpadů a vyšší recyklaci plastů“. Realizuje ho Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj a Fakultou chemickou VUT v Brně. Projekt probíhá ještě do konce příštího roku za finanční podpory Technologické agentury ČR v programu Prostředí pro život 2. Jeho cílem je podpora malých a středních podniků při zavádění principů ekodesignu a digitálních nástrojů.

Všechny klíčové technologie pro zavedení DPP jsou již dnes jednotlivě dostupné – například QR nebo jiné typy 2D kódů, cloudové platformy, technologie RFID, internet věcí a databázová řešení. „Výzvou je sjednocení datových struktur a interoperabilita mezi aktéry, což je možné efektivně ověřit právě prostřednictvím pilotních projektů,“ říká Nina Hromádková. Stát, resp. veřejné instituce, může firmám podle ní významně pomoci – metodickým vedením, poskytnutím datových standardů, podporou zapojení do evropských iniciativ nebo spolufinancováním testovacích projektů.

Využití identifikačních technologií v praxi

To, jak DPP může usnadnit recyklaci plastových obalů, ověřuje v současnosti v praxi např. německý producent lepidel, tmelů, pracích a čisticích prostředků Henkel, a to ve společném projektu se společnostmi R-Cycle a Korozo Group. DPP v tomto případě zaznamenává prostřednictvím QR kódu údaje o lepidle použitém na výrobu stojacího sáčku, zpřístupňuje je v průběhu celého životního cyklu výrobku, a zjednodušuje tak proces recyklace obalu. Německá aliance R-Cycle poskytuje datovou infrastrukturu potřebnou pro provoz DPP. Nabízí ji jako softwarovou službu přístupnou všem výrobním, zpracovatelským, třídicím nebo recyklačním zařízením po celou dobu životního cyklu výrobků z plastů. Tato infrastruktura je založena na standardech GS1 pro identifikaci.

Leckteré firmy již v Česku využívají QR kódy na obalech jako prostředek pro automatizovaný sběr dat v rámci svých firemních procesů. Jak uvádí Martina Vajskrebová, manažerka výrobních materiálů a obalů v Plzeňském Prazdroji, na zadních stěnách lahvových výrobků tohoto pivovaru si spotřebitelé mohou všimnout QR kódu, který zatím slouží k identifikaci správného materiálu pro stáčení finálního produktu. „Snažíme se tím eliminovat chyby při stáčení a také zamezit plýtvání materiálem,“ vysvětluje. S dodavatelem lahví se pivovar dohodl, že pro jeho vratné lahve bude uvádět QR kód s celým rodným listem obalu. „Tím budeme moci vratné lahve lépe sledovat a získáme i větší přehled o jejich životnosti,“ říká Martina Vajskrebová.

Další inovaci má společnost CHEP. „Naše palety vybavujeme kombinací technologií pro sledování pohybu zboží v reálném čase. Některé z těchto technologií pomáhají řešit slabá místa, kterými jsou například ztráty palet, jiné průběžně síť monitorují, aby odhalily skryté problémy,“ popisuje Marek Fedor, sales & retail manage společnosti CHEP.

Blízká budoucnost ukáže, do jaké míry se podaří sjednotit datové struktury a další technologie tak, aby mohly zefektivnit systém správy obalového odpadu na celostátní úrovni.

„Jak dále můžeme snížit spotřebu obalového materiálu“

Do budoucna bychom rádi uvítali možnost uvádět legislativní texty formou QR kódu například s odkazem na web, kde budou všechny povinné a důležité informace uvedeny. Pomohlo by to snížit spotřebu obalového materiálu a omezilo plýtvání, což by znamenalo menší zátěž pro životní prostředí, zároveň by to snížilo výrobní náklady našim dodavatelům a ubylo by také administrativy.

Martina Vajskrebová, manažerka výrobních materiálů a obalů, Plzeňský Prazdroj

„Náš přístup se zásadně nemění“

CHEP plně dodržuje veškeré platné právní předpisy v zemích, kde působí, včetně nových požadavků vyplývajících z nařízení EU o obalech a obalových odpadech. Toto nové nařízení klade větší důraz na opětovné použití a recyklovatelnost obalových materiálů, palety nevyjímaje, a zavádí přísnější povinnosti pro společnosti napříč dodavatelským řetězcem. To se týká například oblasti vykazování v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce a požadavků souvisejících s opětovným použitím obalů. Náš obchodní model, tedy systém sdílení a opakovaného použití palet v rámci paletového poolingu, je s těmito principy přirozeně sladěn. Veškeré naše přepravní obaly jsou 100% opakovaně použitelné, recyklovatelné a certifikované v souladu se všemi příslušnými zákonnými požadavky. Díky tomu naši zákazníci nemusí přebírat žádné dodatečné povinnosti spojené s využíváním palet.

Marek Fedor, sales & retail manager, CHEP

Připravil: Filip Hubička
Úvodní foto: Xavier Turo/Pixabay