Ekodesign se netýká pouze oblasti packagingu. Obecně zohledňuje dopady produktu na životní prostředí v průběhu celého jeho životního cyklu. Hlavním cílem je minimalizovat veškeré negativní dopady na životní prostředí. Ekodesign je jedním z nejmocnějších nástrojů v rámci cirkulární ekonomiky.

Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 127 (duben–červen 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro výrobce baleného zboží je zasílání zdarma.  

Pokud hovoříme v souvislosti s obaly o ekodesignu, rozhodně neplatí, že řešení problémů spočívá pouze v náhradě plastových obalů papírovými či větším využití recyklovatelných materiálů. Vývojář musí promyslet celý systém od začátku až po konec životního cyklu. Už při vývoji obalu je potřeba brát v potaz faktory, jako jsou úspory energie, snížení odpadu, opětovná použitelnost či recyklovatelnost.

Při výběru vhodných materiálů je potřeba se soustředit na substráty s nízkým dopadem na životní prostředí. Cílem je vytvořit z počátečně vybraného materiálu méně odpadu, nikoli se soustřeďovat jen na to, že materiál je recyklovatelný a na konci se s ním můžeme takto vypořádat. Vývoj i následná výroba obalu korespondují s cíli cirkulární ekonomiky. Zdroje a materiály by měly umožňovat opětovné využívání, čímž dochází k zamezení plýtvání. Zatímco pro lineární, dlouho upřednostňovanou ekonomiku bylo typické, že se produkty vyrábějí, spotřebovávají a vyhazují, v cirkulární ekonomice může být každý materiál využit v několika cyklech.

Obecně se lze při vývoji ekodesignu soustředit především na čtyři hlavní faktory. Prvním z nich je optimalizace využití zdrojů, jinými slovy, obal by měl být navržen tak, aby omezoval využívání přírodních zdrojů a následně i uhlíkovou stopu. Materiály na jeho výrobu by měly pocházet z udržitelných zdrojů. Obal by svou konstrukcí měl snižovat množství odpadu, ale zároveň být maximálně co nejvíce uživatelsky přívětivý (otevírání/uzavírání, snadné vyprázdnění/porcování atd.). V neposlední řadě by měl i umožňovat kvalitní recyklaci obalových materiálů po skončení životnosti obalu.

Ekodesign jako otázka existence

Pokud nebudou obaly výrobce splňovat legislativní požadavky spojené s ekodesignem, mohou být v budoucnu zakázány. „Ekodesign uplatňujeme prakticky u celé produkce. Pro nás je v rámci ekodesignu klíčový Design for Recycling (D4R), kde klademe důraz na recyklovatelnost obalu. U D4R to však nekončí. Od roku 2030 se i na naše obaly bude vztahovat povinnost obsahu recyklátu, a proto již nyní vyvíjíme a uvádíme na trh obaly s recyklátem (zatím se jedná o PET obaly s podílem recyklátu 30 %, 50 % a 99,6 %). V neposlední řadě je při vývoji, ale i redesignu obalů pro nás důležitý celkový dopad na životní prostředí neboli uhlíková stopa. Tady se pak jedná zejména o volbu optimálního materiálu, odlehčování obalů či návrh tvaru tak, aby byl prostorově efektivní při přepravě či skladování,“ upřesňuje politiku firmy Ivo Benda, jednatel Greiner Packaging.

Ekodesign jako trend v polygrafii

Podle zkušeností společnosti Rathgeber především zahraniční zákazníci již delší dobu požadují ekologičtější a udržitelnější varianty výrobku. Odezvou na tyto nároky byl vznik konceptu Green Label, kde se kromě ryze přírodních materiálů, jako jsou korek nebo lisované dřevo, objevují i recyklované a recyklovatelné materiály šetrné k životnímu prostředí (rPET, ABS). S dodavateli materiálů výrobce značení rovněž i úzce spolupracuje na neustálém vývoji a testování v oblasti udržitelných materiálů. Kromě dlouhodobé strategie ekologického značení společnost také podrobně zjišťuje vyprodukované emise CO_₂e (PCF) všech ostatních produktů, aby se klienti mohli sami rozhodnout, zda zvolí tradiční nebo udržitelnější alternativu značení.

Foto: Greiner Packaging

Co se týká potisku a povrchového zušlechtění, v zásadě jsou v Rathgeberu schopni s těmito materiály nakládat stejně jako s tradičními materiály. S ohledem na vlastní design se u přírodních materiálů jeví jako lepší použití barev, které s materiálem dobře ladí. Vždy však záleží na zákazníkovi, jakou barvu si vybere. Spotřeba barvy závisí na použitém materiálu. Přírodní materiály, konkrétně např. používaný korkový granulát, díky svému strukturovanému povrchu spotřebuje barvy pochopitelně více než PVC.

„S požadavkem na ekodesign se v našem případě setkáváme napříč různými odvětvími průmyslu a designu. Může jít o skleněné obaly prémiových balení, propagační materiály turistických a informačních center, ale i vyloženě průmyslové značení s integrovaným NFC transpondérem. Často se snažíme o změnu materiálu za udržitelnější a ekologičtější v souladu s nabídkou Green Label,“ odpovídá na otázku ohledně tohoto dnes tak žádaného sortimentu Luboš Gável, vedoucí oddělení marketingu společnosti Rathgeber. 

Udržitelnost ve všech fázích podnikání

Ve společnosti Lidl se již před časem zavázali k ochraně a odpovědnému využívání zdrojů v celém hodnotovém řetězci. V prodejnách i logistických centrech jsou využívány různé suroviny jako plast, dřevo nebo papír. Jejich většina se odevzdává zpět k dalšímu zpracování. Toky všech zdrojů v provozech Lidl jsou zaznamenávány, shromažďovány, separovány a následně posílány k recyklaci. Cílem řetězce jsou i nejrůznější cirkulární řešení. Strategie dalšího využití zdrojů stojí na pěti „Re“ (reduce, redesign, recycle, remove a research). Tisková mluvčí Eliška Froschová Stehlíková doplňuje informace ohledně obalů: „Ekodesign u obalů je nejčastěji realizován odlehčením obalů a ztenčením fólií, náhradou materiálu za udržitelnější a volbou recyklovatelnějších materiálů všude tam, kde je to možné. Naším cílem je redukovat plasty i uhlíkovou stopu.“ Ekodesign se firma snaží postupně uplatňovat napříč celým sortimentem. „Obalový materiál s dodavateli pravidelně analyzujeme a snažíme se najít to nejvhodnější řešení z hlediska funkčnosti a udržitelnosti. Aktuálně používáme ekodesign například u mléčných výrobků, u našich nápojových PET lahví, nahrazujeme plastové obaly za papírové – třeba u müsli,“ dodává Eliška Froschová Stehlíková.

„Nejen hledání optimálního materiálu“

Od roku 2030 se i na naše obaly bude vztahovat povinnost obsahu recyklátu, a proto vyvíjíme a uvádíme na trh obaly s recyklátem (zatím se jedná o PET obaly s podílem recyklátu 30 %, 50 % a 99,6 %). V neposlední řadě je při vývoji, ale i redesignu obalů důležitý celkový dopad na životní prostředí neboli uhlíková stopa. Tady se pak jedná zejména o volbu optimálního materiálu, odlehčování obalů či návrh tvaru tak, aby byl prostorově efektivní při přepravě či skladování.

Ivo Benda, jednatel, Greiner Packaging

Připravila: Jana Žižková
Úvodní foto: Rathgeber