
Z čistě přírodních materiálů z obnovitelných zdrojů a za využití nízkoenergetického přírodního procesu vytváří česká společnost Myco technologii, která se uplatňuje mimo jiné v obalovém průmyslu. Redakce Světa balení hovořila s Davidem Šohajem Minaříkem, jednatelem uvedené firmy.
Jaké jsou hlavní možnosti a přínosy využití obalů z mycelia?
V Myco vyrábíme ekologické obaly z mycelia, které slouží jako udržitelná alternativa k běžným plastovým materiálům. Zaměřujeme se na univerzální systémy, které kombinují papírové a myceliové prvky a umožňují flexibilní a efektivní balení bez nutnosti složité výroby na míru. Nabízíme také tvarované výplně a fixace, které přesně kopírují tvar produktu a poskytují mu spolehlivou ochranu.
Kromě obalových řešení využíváme náš materiál i v dalších oblastech – například pro přírodní difuzéry esenciálních olejů nebo jako nosiče pachových látek pro zemědělství.
Jak komplikovaná byla cesta od vývoje obalového materiálu k vytvoření konkrétního obalu, tj. obalového řešení?
Vývoj od samotného materiálu z mycelia až po funkční obalová řešení nebyl bez překážek. Zpočátku jsme pracovali s čistým Myco materiálem, který jsme tvarovali přímo podle produktu. Tento přístup ale brzy ukázal své limity – obaly byly křehké, těžké, obtížně skladovatelné a každý kus vyžadoval vlastní formu, což výrazně zvyšovalo náklady i složitost celého procesu.
Zásadní posun přišel s vývojem kombinovaného systému, který propojuje Myco materiál s papírem a kartonem. Díky tomu jsme zlepšili mechanickou odolnost, snížili hmotnost, zjednodušili skladování a dosáhli univerzálnějšího využití bez nutnosti vyrábět nové formy pro každý produkt.
Těch výzev ale samozřejmě bylo víc – od ladění ideálních podmínek pro růst samotného materiálu až po všechny běžné aspekty, které řeší každý start-up, ať už jde o technologii, výrobu nebo celkové nastavení firmy.
Snažíte se vyvíjet i nějaké další „netradiční“ obalové materiály?
Momentálně se soustředíme na uplatňování již vyvinutého řešení a jeho další zdokonalování. Jak v oblasti designu obalů, tak v oblasti výroby.
Jak se už v dnešní době uplatňují, případně jakou perspektivu uplatnění podle vás v blízké budoucnosti mají různé inovativní obalové materiály, jako jsou např. nanomateriály, bioplasty, pokročilé kompozitní materiály apod.?
Některé bioplasty se sice prezentují jako ekologicky kompostovatelné náhrady klasických plastů, ale v praxi je jejich kompostovatelnost sporná. Úplný rozklad většiny takových materiálů totiž nastává až za přísných podmínek průmyslového kompostování: domácí kompostéry běžně nedosahují potřebných teplot ani biologické aktivity, takže označené „kompostovatelné“ plasty v nich zůstanou prakticky neporušené. Bez dostupnosti průmyslové kompostárny proto většina bioplastů končí na skládkách nebo ve spalovnách, kde se rozpadá velmi pomalu – často jen na mikročástice plastu. Analýzy životního cyklu (LCA) přitom ukazují, že výroba i likvidace bioplastů mají své vlastní environmentální dopady. Pěstování surovin pro bioplasty spotřebovává půdu, vodu a hnojiva a zároveň uvolňuje skleníkové plyny, takže celková uhlíková stopa mnoha bioplastů může být srovnatelná nebo i vyšší než u klasických plastů. Některé studie naznačují, že určité bioplasty mohou významně přispívat ke globálnímu oteplování a k úbytku biologické rozmanitosti v důsledku změn využití krajiny. Všechny tyto faktory je třeba brát v potaz, aby byl zajištěn skutečný ekologický přínos nových obalových materiálů.
Nanomateriály a aktivní obaly, které reagují na okolní podmínky (např. změnu teploty či přítomnost kyslíku), se uplatňují zatím spíše ve specializovaných oblastech – například pro obaly léků, elektroniky nebo vysoce citlivých potravin. Jejich rozšíření ve větším měřítku zatím brání vyšší náklady i regulatorní omezení.
V blízké budoucnosti se dá očekávat, že hlavní trend bude směřovat k materiálům, které kombinují udržitelnost s technologickou jednoduchostí – tedy řešení, která lze snadno integrovat do současných výrobních procesů a recyklačních systémů.
Připravil: dč
Foto: Myco