Pivní trh v Česku prochází proměnou nejen v chutích a preferencích konzumentů, ale také v oblasti balení. Zatímco vratné lahve a sudy zůstávají tradičními pilíři, roste popularita plechovek i menších objemů KEG sudů. „Kabát“ z vratných obalů dostávají více také piva v jiných objemech než 0,5 l nebo méně frekventované značky. Pivovary reagují investicemi do nových technologií, důrazem na design a udržitelnější řešení, která formují podobu oboru pro nadcházející roky.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 127 (duben–červen 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro výrobce baleného zboží je zasílání zdarma.
Pivní trh v České republice prochází změnami, které se dotýkají i segmentu obalů. Přestože si stále největší podíl drží tradiční skleněné vratné lahve a sudy, obliba piva baleného v plechovkách setrvale roste a přináší s sebou nové trendy v oblasti balení, designu i udržitelnosti.
Plechovky se stávají čím dál populárnějším obalem nejen díky své praktičnosti, nízké hmotnosti a rychlému vychlazení nápoje, ale také pro svou snadnou skladovatelnost a přenositelnost. V posledních letech vzrostl zájem o tento typ obalu téměř trojnásobně. V případě některých pivovarů tvoří plechovky již více než třetinu celkových prodejů a začínají „předbíhat“ i sudy. Spolu s tím roste i důraz na atraktivní grafické zpracování plechovek, které se stávají důležitým nástrojem marketingu a budování značky. Tomuto dynamickému vývoji ale neodpovídá míra třídění, která se pohybuje také kolem třetiny. Přičemž povinné zálohování, od něhož si někteří slibují výrazné zvýšení sběru i následné recyklace, se s největší pravděpodobností nepodaří v tomto volebním období odhlasovat.
Vedle rozšiřování nabídky piva v plechovkách pivovary reagují i na poptávku po menších spotřebitelských baleních. Žádanější jsou např. pětilitrové partykegy, které představují kompromis mezi sudy a lahvemi a cílí na specifické skupiny zákazníků. Pivovary také rozšiřují svou nabídku v KEG, a to především v různých objemových variantách – vedle klasických padesátilitrových sudů jsou to už poměrně běžné „třicítky“, ale také sudy o objemu 15 či 10 litrů. Snahou zejména menších pivovarů je oslovit těmito objemovými alternativami restaurace s již zavedeným sortimentem jiných pivovarů nebo ty podniky, které mají nízkou výtoč.
Řetězec Tesco od května rozšířil svou nabídku o řemeslná piva z lokálních pivovarů. Foto: Tesco
Zatímco sudy se v českém prostředí využívají téměř výhradně jako vratné obaly, u skla to neplatí zcela. V souladu s trendy udržitelnosti však velké i menší pivovary nebo značky postupně přecházejí na vratné lahve. Nevýhoda spočívá v nutnosti řešit zpětné toky a péči o obaly, jasnou výhodou je dlouhodobá použitelnost. Například největší pivovar v Česku Plzeňský Prazdroj uvádí, že vratné lahve naplní 26krát a na trhu obíhají 7–8 let.
Důležitým faktorem pro rozhodování spotřebitelů je design obalů. Tradiční etiketování doplňují nápadité grafické prvky, originální ilustrace a limitované edice, které reflektují individualitu jednotlivých pivovarů. Zvláštní důraz je kladen na řemeslná piva a speciální edice, kde obal často vypráví příběh samotného nápoje.
Udržitelnost je téma, které rezonuje prakticky ve všech odvětvích a oborech. Pivovarnictví není výjimkou. Mnoho pivovarů v poslední době ohlásilo nebo rovnou realizovalo přechod k vratným lahvím i u nižších objemů nebo méně frekventovaných značek. Inovace se netýkají pouze primárních obalů, ale i sekundárních řešení, jako jsou přepravky nebo multipacky. Vedle tradičních plastových fólií se prosazují další alternativy, např. papírové držáky coby náhrada skupinového balení. Některé pivovary zkoušejí balit např. plechovky do papíru. Snaha o úspory se projevuje rovněž u terciárního balení, kdy se na balení palet používají strečové fólie s nižší gramáží, v některých případech také s podílem PCR nebo PIR.
Pivovary jsou na sezonu připraveny
Pivovar Konrad Vratislavice představil nové etikety. Foto: Pivovar Konrad
V následující části se zaměříme na inovace, které pivovary představily na prahu sezony – ať už jde o nové produkty, investice nebo technologická řešení.
Nový vzhled pro Konrada
Pivovar Konrad Vratislavice změnil vzhled lahví a plechovek, informoval výkonný ředitel pivovaru Jaroslav Holán. Každému pivu ve svém portfoliu přiřadil jednu barvu, která buď vychází z předešlých obalů nebo symbolizuje vlastnosti daného produktu. Krčky jsou opatřené velkým písmenem K a pivovarskou symbolikou. Celá produktová řada dostala ucelenější vzhled. Společně s pivy změnil výrobce také svou korporátní identitu.
Název nového piva Starobrna se inspiruje v hantecu
Brněnský pivovar Starobrno představil novinku Štatl 12. Pivovar podle svého vyjádření reaguje na proměňující se vkus pivařů, kteří upřednostňují prémiovější piva. Receptura vznikla v roce 2024 a pro vyladění chuti pivovar využil i zpětnou vazbu od konzumentů a hostinských. Název piva vychází z hantecu a etiketu zdobí brněnské panorama. „Starobrno sídlí na Starém Brně, máme lokální kořeny a historicky jsme propojení. Spotřebitelé nás mají spojené s brněnskou kulturou. Slovo štatl symbolizuje městský život, setkávání s přáteli, dobré jídlo, dobré pití. A když se řekne dobré pití, tak se mnohým vybaví samozřejmě pivo, které odjakživa lidi spojuje a vytváří tu správnou atmosféru,“ vysvětluje ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.
Štatl 12 se vaří tradičním způsobem na dva rmuty s použitím moravského sladu a českého chmele odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant, bez přidaných extraktů a dalších chmelových produktů. Novinka byla nejdříve dostupná pouze ve vybraných restauracích v jihomoravském regionu, informoval quality master pivovaru Starobrno Svatopluk Vrzala. Pivo se má postupně rozšiřovat i do dalších restaurací. Od poloviny dubna se lahve a plechovky s novým pivem začaly prodávat v maloobchodu.
Nová robotická linka v Pivovaru Svijany
Hlavní novinkou v Pivovaru Svijany je nová robotická linka na plnění KEG. Ta po několika měsících zkušebního provozu začala sloužit v březnu letošního roku. Jednotlivé komponenty – plničku, myčku a manipulační, stohovací a paletovací zařízení na KEG sudy – od podzimu instalovala a uváděla do provozu firma NT technics. Součást linky tvoří dva průmyslové roboty Fanuc, které zajišťují paletizaci, depaletizaci, víčkování, označování šarže a třídění sudů. Dále jsou v ní dvě myčky povrchu sudů a čtyři mycí a plnicí ramena pro vnitřní mytí a plnění sudů.
Kapacity jednotlivých úseků přímo ve výrobě pivovar rozšiřuje tak, že je vždy jen postupně zvyšuje při zachování původní technologie. V tomto případě nebyl cílem růst kapacity stáčecího zařízení, nýbrž přechod na kvalitativně vyšší úroveň. „Nová linka, na niž pivovar vynaložil celkem kolem 50 milionů korun, má zhruba stejnou kapacitu jako dosavadní zařízení, tedy asi 240 sudů za hodinu, je však podstatně modernější a nesrovnatelně spolehlivější,“ uvádí svijanský sládek Petr Menšík. Původní linka byla sice plně funkční, ale podle sládka už začala technicky mírně zastarávat. Roboty třeba nezvládaly manipulovat menší sudy, jejichž obliba v posledních letech roste. „Jen do patnáctilitrových sudů už ve Svijanech plníme téměř desetinu všeho piva stáčeného do sudů. Hlavním motivem tedy byla potřeba pružně reagovat na různé typy velikosti sudů, které zákazníci poptávají, a manipulovat sudy jakéhokoli průměru a objemu,“ vysvětluje Petr Menšík.
Linka dokáže plnit sudy všech tří průměrů, které firma používá. V případě patnáctilitrových sudů byly zvoleny obaly s menším průměrem, než mají větší sudy, protože díky menší styčné ploše piva s hnacím médiem lépe uchovávají jeho kvalitu. „A jiný průměr mají i naše desetilitrové sudy. Nová linka dokáže plnit a manipulovat všechny tyto KEG sudy o objemu 10, 15, 30 a 50 litrů, ale vlastně případně i jakékoli jiné sudy s těmito třemi průměry,“ vysvětluje Petr Menšík.
Další dílčí investice ve Svijanech loni směřovaly do zlepšení funkčnosti čistírny odpadních vod a do strojovny chlazení. „Letos pivovar čeká další velice náročný projekt – modernizace a rozšíření varny, které jsme odkládali již prakticky od covidu. Práce budou zahájeny v průběhu letošního roku a vyžádají si náklady přes 120 milionů korun,“ dodává ředitel pivovaru Roman Havlík.
Zálohované Desperados
Pivo značky Desperados je nově k dispozici ve skleněných lahvích, které lze zálohovat. „Se značkou Desperados zálohujeme skleněné obaly od podzimu 2024. Zálohované obaly jsou jedinou možnou cestou, jak zajistit opakovanou recyklaci obalových materiálů a tím jejich cirkularitu. Z toho důvodu podporujeme, stejně jako 76 % Čechů, Iniciativu pro zálohování, která usiluje o zavedení zálohového systému i u PET lahví a plechovek v České republice,“ říká Daniela Valenta, která má na starosti komunikaci značky Desperados v rámci skupiny Heineken Česká republika. Záloha za skleněnou třetinku Desperados se uplatňuje standardně během nákupu a vrací se při jejím odevzdání prostřednictvím vratných automatů u maloobchodníků. Desperados v květnu představuje také novou příchuť Desperados Red s přídavkem guarany a červeného ovoce.
Elektrárna přechází na skleněné třetinky
Značka experimentálních piv Elektrárna převádí od začátku roku 2025 své skleněné třetinky do vratných zálohovaných lahví. Tyto lahve v portfoliu doplní sudy a plechovky. „Kromě snížení produkce emisí ročně neuvedeme na trh více než 57 tisíc kusů jednorázových skleněných lahví, což je zhruba 16 tun skla, které by bylo použito pouze jedenkrát. Místo toho nyní budeme piva stáčet do vratných lahví, jejichž životnost by měla dosahovat v průměru sedmi až osmi let,“ říká ředitel pivovaru Michal Škoda. V roce 2023 tvořily 76 % všech obalů značky Elektrárna vratné sudy, nevratné obaly představovaly zbytek. V roce 2025 se díky zálohovaným lahvím pivovar dostane na více než 85 % vratných obalů z celého portfolia. Do třetinkových vratných lahví se bude plnit základní portfolio, a to světlý ležák Ventill, Yuzu Ale, Kisseláč Višeň a nealko IPA Proovan
Vratné nejen Frisco
Přechod na vratné lahve v Elektrárně samozřejmě souvisí se změnami v rámci celého Plzeňského Prazdroje. Do rozšíření sortimentu vratných lahví firma vloni investovala více než miliardu korun. „Jako poslední z našich tuzemských značek jsme do vratných lahví překlopili třetinky Frisco a právě piva značky Elektrárna. Veškeré skleněné lahve, do kterých plníme naše produkty pro český trh, tak jsou od letošního roku vratné. Finálním krokem, který nám umožnil distribuovat celé portfolio v opakovaně použitelných skleněných obalech, je zprovoznění nové automatické stáčecí linky v plzeňském pivovaru,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Podle něj podnik ročně nevyprodukuje přes 30 milionů jednorázových skleněných lahví, což je asi 6200 tun skla.
Přechod značky Frisco na vratné sklo podle pivovaru sníží celkovou uhlíkovou stopu obalů o více než 5 %. Přechod Frisca a piv z Elektrárny na vratné lahve přinese celkovou úsporu 4133 tun CO2, což znamená snížení celkových emisí Prazdroje napříč hodnotovým řetězcem (z hlediska CSRD Scope 1, 2, 3) o 1,4 procenta.
„Pivovar už v loňském roce rozšířil dostupnost některých piv ve vratných třetinkových lahvích. Z našich průzkumů víme, že právě třetinka je pro část spotřebitelů preferovaná velikost obalu. Ve většině tuzemských obchodních řetězců je tak k dostání ležák Pilsner Urquell i ve vratné třetinkové lahvi,“ poznamenává Roman Trzaskalik. Kromě něj je v některých obchodech v tomto typu obalu také k dostání Radegast Ryze Hořká 12 a nový ležák Proud. Ten je také stáčen do průhledných třetinkových vratných lahví.
Pivovary CZ Group: Daří se plechovkám a vratnému sklu
Novinkou už z loňského roku je akvizice Pivovarů CZ Group ze strany skupiny Kofola, kdy pivovary stále zůstávají samostatně řízenou jednotkou. „Značkám Zubr, Holba a Litovel se vedlo jak na domácím trhu, tak v exportu. Rostoucí náklady se nám dařilo pokrývat vyšším prodaným objemem. Hrubé tržby byly v posledním čtvrtletí vyšší o 7,5 % ve srovnání s loňskem. V Česku se dařilo plechovkám, které z pohledu tržeb vzrostly o 25 %, dále pak vratnému sklu, které narostlo o 12,5 %. Naopak pokles zaznamenal KEG, což odráží celkový pokles spotřeby piva v Česku i následky náročného podzimu,“ informuje René Musila, generální ředitel Pivovary CZ Group.
Bernard s netradičním designem
Rodinný pivovar Bernard představil novou sklenici o objemu 0,5 a 0,3 l na nealko. „Původně to byl design pro nové sklenice na nealkoholická piva Bernard s ovocnou příchutí. Pro pivovar to byla ne úplně tradiční forma, ale spustila celý nový propagační směr. Dnes v novém designu pivovar nabízí třeba i svoje oplatky. Grafická ozvěna se odráží i v nových elektronických Bernardnovinách, ve kterých pivovar prezentuje novinky a zajímavosti nejen ze svého pivovarského světa,“ říká tiskový mluvčí pivovaru Radek Tulis.
Zadání bylo na odlišnou a svěží grafiku. „Zkusila jsem výtvarně vyjádřit atmosféru ovocných chutí v zářivé paletě barev, v minimalistickém současném designu s nádechem retra. Kromě ovoce jsem zapojila prvky našeho pivovaru, jako je patentní lahev, rozhledna na pivovarském komíně či návštěvnické centrum. Chtěla jsem do toho dát trochu punku,“ popisuje autorka designu Juliána Sedláková.
Pestřejší nabídka je nutností
Pivovary Staropramen už v loňském roce na trh uvedly novou generaci nealkoholických pivních mixů Cool plus s funkčními benefity. V nabídce mají i inovovaný Staropramen Nealko a novinku Guinness 0.0. I tento pivovar se snaží učinit svou nabídku pestřejší. „I když stále dominují ležáky, v posledních letech vidíme, že u určité skupiny konzumentů vzrůstá obliba speciálů, ale i nealkoholických variant piv a pivních mixů,“ zmiňuje tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.
Za stejný objem zaplatily domácnosti více
Poslední část tohoto materiálu věnujeme spotřebitelským trendům. Podle aktuálních dat YouGov Shopper panelu, která otiskl časopis Zboží&Prodej 4/2025, jsou nejoblíbenějšími druhy piva pro domácí spotřebu obecně ležáky, radlery a lehká výčepní piva. Výdaje domácností na tuto kategorii meziročně vzrostly, především v důsledku vyšších průměrných cen, které byly domácnosti ochotny za pivo zaplatit. Množství piva nakoupeného pro domácí spotřebu zůstalo oproti předchozímu roku relativně stabilní. Průměrná česká domácnost si během uplynulého roku pořídila téměř 150 litrů piva.
„Z hlediska počtu kupujících domácností jsou nejoblíbenější ležáky, které si alespoň jednou během daného období zakoupily téměř tři ze čtyř českých domácností,“ říká analytička Tatiana Valachová. Ležák si domácnosti v průměru pořídily domů 23× ročně, tedy zhruba dvakrát měsíčně. Při jednom nákupu za něj obvykle utratily přibližně 125 korun, což v součtu za celý rok představovalo téměř 2900 korun.
V roce 2024 si radler alespoň jednou zakoupily dvě třetiny českých domácností. Domů si ho v průměru přinesly jednou za 25 dní. Při jednom nákupu za něj utratily přes 65 korun, což za celý rok představovalo přibližně 960 korun. Mezi nejoblíbenější příchutě patřily citron, grapefruit a kombinace grapefruit-pomelo.
„Výčepní piva jsou dlouhodobě oblíbeným druhem piva. Během sledovaného období si ho domů přineslo více než pět z deseti českých domácností, každá z nich v průměru sedmnáctkrát,“ sděluje Tatiana Valachová. Za jeden nákup radlerů domácnosti utratily v průměru více než 100 korun, za rok něco přes 1800 korun.
Rostoucí popularitě se těší nealkoholická piva. Alespoň jedno si během roku domů přinesla třetina domácností, v průměru pak tento typ piva zakoupily desetkrát ročně. Při jednom nákupu za něj domácnosti utratily zhruba 60 korun, což v součtu představovalo přibližně 600 korun za rok. Podobně rozšířené, pokud jde o počet kupujících, jsou i cidery – pořizuje si je více než třetina domácností. Jejich nákup je však méně častý, v průměru šestkrát ročně, a roční výdaje dosahují kolem 350 korun.
Největší podíl piva určeného pro domácí spotřebu byl v daném období tradičně balen do skleněných lahví, a to přibližně polovina celkového objemu. Více než třetina piva byla zakoupena v plechovkách, přičemž význam tohoto typu balení mírně narostl. „Frekvence, s jakou domácnosti kupovaly pivo ve skleněných lahvích a v plechovkách, je velmi podobná, objem nakoupeného piva během jednoho nákupu se však liší,“ odhaluje Tatiana Valachová. Ve skleněných lahvích bývá během jednoho nákupu nakoupeno téměř dvakrát větší množství než při nákupech piva v plechovkách.
„Plechovky se stávají obalovým premiantem“
Podíl vratných obalů v rámci našeho portfolia dlouhodobě dosahuje okolo 70 %. Nejprodávanějším obalem byly loni opět vratné skleněné lahve, které se na celkovém tuzemském objemu podílely zhruba ze 35 %. Zájem byl i o vratné třetinkové lahve, ve kterých jsme loni nabídli několik piv a do nichž jsme překlopili i Frisco, které bylo do té doby v nevratných lahvích. Druhou pozici dlouhodobě zaujímají sudy (31,5 %), na které výrazně dotahují plechovky (30 %). Tankové pivo pak v loňském roce tvořilo 3,5 % všech tuzemských prodejů pivovaru. Plechovky jsou mezi spotřebiteli stále žádanější, především pro jejich lehkost i rychlost vychlazení. V roce 2016 tvořily pouze 10 % našeho portfolia, v loňském roce to byla už třetina, přičemž loni v létě se dočasně staly dokonce naším vůbec nejprodávanějším obalem. Je tak jen otázkou času, kdy plechovky budou pivním obalovým premiantem.
Roman Trzaskalik, obchodní ředitel, Plzeňský Prazdroj
„Roste obliba minipivovarů a dárkových balení“
Zákazníci stále více vyhledávají nejen klasické značky, ale i řemeslná piva z českých minipivovarů, jejichž prodeje meziročně vzrostly o více než 30 procent. Zároveň jde o segment, který se v jejich nabídce rozrůstá nejrychleji, což potvrzuje rostoucí oblibu kvalitních a autentických piv. Velký zájem registrujeme i u dárkových balení, jejichž prodej se oproti loňsku více než zdvojnásobil. Roste poptávka také po multipacích, kde u některých značek sledujeme až třicetkrát vyšší prodej oproti samostatným balením. Tento trend ukazuje, že zákazníci stále častěji volí ekonomičtější a praktičtější varianty.
Denisa Ladka Morgensteinová, tisková mluvčí, Rohlík.cz
„Až čtyřicet cyklů“
Vratné lahvičky Desperados projdou oproti jednorázovým díky uzavřenému koloběhu i více než 40 životními cykly, což snižuje množství potřebného obalového materiálu i jejich uhlíkovou stopu.
Daniela Valenta, komunikace značky Desperados, Heineken Česká republika
„Individuální přístup k sudům“
Naše nová stáčecí linka je výrazně spolehlivější a stoprocentně plní štítkové parametry. Kromě toho, že umí manipulovat různé velikosti sudů, je energeticky úspornější, spolehlivější a v neposlední řadě ohleduplnější k povrchu sudů, které přitom perfektně myje. Díky integrovanému systému čtení kódů lze preventivně vyřazovat k servisu déle používané sudy nebo intenzivněji mýt sudy, které byly delší dobu mimo pivovar, zkrátka nakládat s každým sudem individuálně podle jeho historie.
Petr Menšík, sládek, Pivovar Svijany
„Řemeslná piva jsou stále populárnější“
Tesco zařadilo do své nabídky ve vybraných prodejnách produkty z lokálních pivovarů. Řemeslná piva procházejí specifickým výrobním procesem, proto vyžadují skladování v chladných podmínkách v ledničkách. Zákazníci je naleznou ve třech variantách balení – v plechovkách, PET lahvích a nevratných skleněných lahvích. Pokud se projekt osvědčí, společnost plánuje jeho rozšíření i na další prodejny.
Pavol Halász, produktový ředitel, Tesco ČR
Spotřeba čepovaného piva klesá, roste zájem o nealko
Celkový výstav tuzemských pivovarů pro český trh i export v roce 2024 činil necelých 20,9 milionu hl., což je o 4,2 % více než v roce 2023. Domácí prodeje rostly díky zájmu Čechů o nealkoholické pivo – jeho celkový výstav spolu s ochucenými variantami činil 1,6 milionu hl., což je historicky nejvíce. Naopak pokračovalo snižování průměrné spotřeby alkoholického piva na obyvatele, která byla loni v Česku 126 litrů piva, tedy o 16 litrů nižší než v roce 2019. Narostl také export českého piva, především do zemí Evropské unie.
Roli dlouhodobě rostoucího segmentu potvrdila už dvanáctý rok v řadě kategorie nealkoholických piv. Celkový výstav nealkoholického piva a jeho ochucených variant přesáhl 1,6 milionu hektolitrů a oproti roku 2023 stoupl o téměř 14 %. Oproti roku 2019 vzrostl dokonce o více než polovinu. Pivovary na rostoucí popularitu dlouhodobě reagují rozšiřováním nabídky o nové příchutě nebo nealkoholické varianty pivních stylů.
Pokračujícím trendem je přesun konzumace piva z hospod a restaurací (on-trade) směrem k nákupu v obchodech a konzumaci doma (off-trade). Nůžky mezi on-trade a off-trade se opět rozevřely směrem k off-trade, který tvoří 71 % prodaného piva. S výjimkou covidových let je to historicky nejvíce.
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Připravil: Stanislav D. Břeň
Úvodní foto: Shutterstock
