
Legislativa stále více promlouvá a bude promlouvat i do podoby obalů pro čerstvé zboží. Jak dokazují konkrétní příklady z obalového trhu, stále více se prosazují recyklovatelné i recyklované monomateriály. Producenti i uživatelé obalů jsou již nyní nuceni hledat taková řešení, která budou splňovat nová ekologická i potravinová nařízení i za necelých šest let.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 125 (říjen–prosinec 2024). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro výrobce baleného zboží je zasílání zdarma.
Podle Františka Brože, tiskového mluvčího online supermarketu Košík.cz, je obalový trh na legislativní změny většinou dobře připraven. „Je třeba si uvědomit, že obaly u čerstvých potravin musí splňovat přísné hygienické normy – a to i v případě výrobních postupů – což jejich podobu významným způsobem určuje. Obecně platí, že je velký odklon od kompozitů a stále více se prosazují monomateriály. Testují se například různé druhy balicích atmosfér pro nejlepší čerstvost, trvanlivost i zachování senzorických vlastností,“ říká František Brož. Samostatnou kategorii pak podle něj tvoří třeba aktivní obaly, které např. vizuálně informují o čerstvosti potraviny.
Za poslední rok v případě balení potravin konkrétně v Košíku výrazně ubylo nerecyklovatelných plastů. Tam kde to je možné, zde používají papírové obaly nebo sáčky. „Hodně je to poznat například u papírových vaniček na zeleninu. U některých čerstvých potravin je však plast dlouhodobě nezastupitelný, v takovém případě se alespoň dbá na snadnou likvidaci, a pokud se jedná o vícedruhový obal, pak i na možnost snadno oddělit různé materiály. V případě pečiva se pak více testuje správná podoba balení tak, aby vydrželo co nejdéle čerstvé,“ popisuje František Brož.
Co se týče dalšího vývoje, očekávají manažeři Košíku další prosazování certifikovaných materiálů, ústup virgin surovin a celkový posun k recyklaci. „Na ní se pak bude stavět i velká část marketingu – mít chytře zrecyklovaný obal bude pro značky cool. Více se budou prosazovat přírodní materiály, zejména u ovoce a zeleniny,“ míní František Brož.
Trendy jsou jasně nastaveny také podle Ondřeje Nováka, který je zodpovědný za nákup obalů ve společnosti Bidfood. Stále větší důraz bude směřovat na používání recyklovatelných materiálů, které jsou zároveň již vyrobeny alespoň z určitého procenta recyklovaných obalů. To ale neznamená, že nacházení nových řešení je nebo bude jednoduchou záležitostí, dost možná spíše naopak. „Konkrétně u čerstvých potravin mám dojem, že aktuálně panuje jakési období vyčkávání na trend, jakým se bude balení ubírat: jde o to, kde a jak jednotliví výrobci najdou kompromis mezi naplněním legislativy a minimalizací nákladové náročnosti obalů,“ říká Ondřej Novák ze společnosti Bidfood. Samotná legislativa přitom obsahuje některé podstatné prvky, které jsou podle oslovených odborníků v kontradikci.
Potravinový odpad versus obaly
Balení čerstvých potravin, zejména ovoce a zeleniny je podle Ivy Werbynské, ředitelky Obalového institutu Syba, klíčovým tématem současnosti, které se dotýká jak udržitelnosti, tak i potravinové bezpečnosti. „V roce 2024 se tyto oblasti staly ještě důležitějšími vzhledem k novým požadavkům na balení a snižování potravinového odpadu v souladu s evropskými nařízeními,“ upozorňuje Iva Werbynská.
Balení čerstvých potravin obecně musí nejen chránit kvalitu produktu, ale také přispívat ke snižování potravinového odpadu (jedním z cílů EU je snížit potravinový odpad o 30 % do roku 2030). „Pro obalový průmysl to znamená zaměřit se na obaly, které prodlužují trvanlivost potravin, a chrání je před poškozením během přepravy i skladování,“ vysvětluje Iva Werbynská.
Ovšem již nyní se podle poznatků Obalového institutu Syba balení čerstvých potravin, zejména ovoce, zeleniny a mikrozeleniny (microgreens), stává stále složitější záležitostí, nejen kvůli požadavkům samotných spotřebitelů na udržitelnost, ale také kvůli přísné evropské legislativě. Evropská unie se snaží skloubit několik na první pohled protichůdných cílů: kromě zmiňovaného omezení potravinového odpadu jde o snížení objemu obalového odpadu o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040 podle evropského nařízení Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR).
V posledních letech se zvyšuje zájem o balení mikrobylin a mikrozeleniny (microgreens). Specifické požadavky na jejich balení vycházejí podle Ivy Werbynské z potřeby udržet jejich čerstvost, minimalizovat vliv vnějších faktorů a zároveň vyhovět přísným ekologickým standardům.
Inovují se primární i sekundární obaly
Jak to s inovacemi na trhu balení čerstvých potravin nyní vypadá, lze dobře ilustrovat na několika konkrétních řešeních, která „bodují“ mezi uživateli obalů, koncovými spotřebiteli i obalovými experty.

Výsledkem spolupráce start-upu Little Luiko a Smurfit Westrock je obal se samosvorným dnem a stohovatelnými prvky SpeedTray. Foto: Little Luko
Ostravský start-up s mikrozeleninou Little Luko vstoupil na trh roce 2019. Když začal spolupracovat s řetězcem Makro, ukázalo se, že pro celorepublikové pokrytí bude potřebovat vlastní přepravky. Na sociální síti LinkedIn se majitel firmy René Lukocz spojil s experty firmy Smurfit Westrock a výsledkem spolupráce je obal se samosvorným dnem a stohovatelnými prvky SpeedTray. Pětibodová konstrukce obalu se dá rozložit jednoduchým pohybem a proces balení se zkrátil z 37 na 13 sekund. Kraftový materiál přidal odolnost proti vlhkosti. Oproti tradičním řešením, která by nebyla „šita na míru“ pro Little Luko, došlo k 56% úspoře materiálu, 79% snížení CO2 a 30% úspoře nákladů na obaly. V těchto týdnech by se balení oceněné v soutěži Obal roku mělo objevovat v prodejnách řetězce Albert.
Co se týče primárního obalu, volí Little Luko pro supermarkety vaničku z rPET, přes který je přetažena snadno sejmutelná papírová etiketa. Pro největší partnery ze segmentu B2B gastro jsou vaničky vyrobeny z PP. Restaurace na Ostravsku, s nimiž Little Luko spolupracuje přímo, si mohou vybrat, zda upřednostní vratné omyvatelné krabičky se silikonovým víčkem (nyní je volí asi 40 % restaurací), nebo jednorázové krabičky z PET. Little Luko pracuje v rámci primárního balení s více druhy plastů, přičemž zohledňuje ekologické i ekonomické hledisko.

Pro zákazníka Čerstvě utrženo, který pěstuje a distribuuje zeleninu do potravinářských řetězců, našla tiskárna Label Design řešení, jak zabalit více kusů paprik. Foto: Label design
Pro zákazníka Čerstvě utrženo, který pěstuje a distribuuje zeleninu do potravinářských řetězců, našla tiskárna Label Design řešení, jak udržitelněji zabalit více kusů paprik. Doteď většina odběratelů prodávala dva kusy paprik zabalených v igelitovém sáčku s termo etiketou. To znamenalo v rámci balení dva výrobní procesy. Vhodným optimalizačním řešením se ukázaly být linerless etikety. Už při jejich samotné výrobě dochází ke snižování zdrojů materiálu, spotřeby energie a vody. Linerless etikety, oceněné letos Stříbrnou cenou předsedkyně poroty soutěže Obal roku, nemají nosný pás (liner) a díky tomu při aplikaci na výrobek nevzniká žádný odpad. Na stejný průměr role se v porovnání se standardními etiketami vejde až 2× více linerless etiket. Díky této konstrukci klesají nároky na skladovací místo, přepravu a manipulaci. Papírová etiketa drží na zelenině díky lepidlu, jež je certifikováno pro styk s potravinou. Plně nahrazuje funkci obalu, který drží papriky při sobě a zároveň poskytuje dostatečné místo pro design i všechny povinné informace.
Společnost Van de Velde Packaging Unipap představuje nově na svých stránkách lepenkové boxy potažené plastem a zatavené plastovým mikrofilmem. Produkt P.ackalimbox je podle výrobce vhodný pro všechny druhy čerstvých potravin včetně ovoce, zeleniny, salátů, masa či sýrů. V závislosti na druhu produktu nabízí dodavatel různé varianty fólie. Lepenkovou část obalu lze po použití od plastu snadno oddělit.
Pro balení čerstvého masa, jeho náhražek, ryb a hotových jídel nabízí od počátku letošního roku společnost DS Smith řešení Easy Bowl, jež nahrazuje až 85 % plastu vlnitou lepenkou – z ní vyrobená miska je pokrytá tenkým plastovým ochranným filmem a těsněním z flexibilního materiálu.
Co jsou třídy A, B a C? Zatím nikdo neví

Van de Velde Packaging Unipap představuje nově na svých stránkách papírové boxy potažené plastem a zatavené plastovým mikrofilmem. Foto: Van de Velde Packaging Unipap
Obstojí ale uvedená řešení i v dalších letech? Zřejmě jak která, čas na jejich další inovace vývojáři stále mají. Jedním z nejvýznamnějších bodů PPWR je zákaz balení čerstvého nezpracovaného ovoce a zeleniny do plastových obalů pro hmotnosti menší než 1,5 kg od 1. ledna 2030. „Například tradiční plastové misky na maliny, jahody a jiné drobné ovoce nebo síťky na ovoce, které jsme byli zvyklí vídat v obchodech, budou zakázány,“ konstatuje Iva Werbynská a vysvětluje, že pokud bude ovoce oloupané nebo nakrájené, tento zákaz již neplatí.
Tento rozdíl podle Ivy Werbynské ilustruje, jak se legislativa snaží najít rovnováhu mezi ochranou potravin a omezením plastového odpadu: „Na jedné straně se jednoporcová balení, která jsou často vyráběna z plastu, dostávají pod tlak regulací. Na druhé straně však právě tato balení hrají důležitou roli v prevenci plýtvání potravinami. Zemědělská sekce EU například konstatuje, že menší balení umožňují spotřebitelům koupit přesně takové množství potravin, které skutečně spotřebují, což minimalizuje riziko, že se zkazí a bude muset být vyhozena.“
Společnosti tedy musí hledat materiály a řešení, která budou splňovat oba aspekty – ekologické i potravinové. A podle Ivy Werbynské je přitom třeba dávat pozor např. i na kompostovatelné fólie – podle současných poznatků nebudou povolené, protože nejsou recyklovatelné. Po roce 2030 bude možné uvádět na trh pouze obaly, které jsou recyklovatelné a patří do tříd A, B, C.
Po roce 2030 bude možné uvádět na trh pouze obaly, které jsou recyklovatelné a patří do tříd A, B, C a budou recyklovatelné v široké míře. „Zatím ale bohužel nevíme, co ta široká míra znamená,“ ilustruje Iva Werbynská fakt, že celá řada konkrétních aspektů nové legislativy dosud není vyjasněna.
Ochrana zboží zůstane hlavní funkcí obalu
Nejradikálnějším řešením třeba právě v případě ovoce a zeleniny může být balení úplně vynechat, jak ostatně mnohdy napadá návštěvníky supermarketů i obalové odborníky, když vidí například „semaforové“ balení paprik v plastu, přičemž ty samé papriky (žluté, zelené, červené) si mohou odděleně na váhu koupit hned z přepravek umístěných poblíž.

Do vaniček ze 100% recyklovaného plastu rPET jsou baleny také kousky čerstvého exotického ovoce značky Albert Excellent. Foto: Albert ČR
René Lukocz z Little Luko s uvedenou tezí souhlasí jen do určité míry. Bezobalové řešení si umí představit u produktů, jako jsou cibule, brambory nebo pomeranče, na druhou stranu třeba listová zelenina (rukola, čerstvý špenát apod.) vyžaduje kvalitní obalové řešení s dostatečnou bariérou, aby nějakou dobu vydržela. „Čím je v těchto případech obal kvalitnější, tím efektivněji se zabraňuje plýtvání. Produkt více vydrží, a méně se ho vyhazuje. Pokud by řetězce měly začít pracovat s produkty, které jim vydrží den dva, maximálně tři, tak bychom u těchto potravin podle mého názoru zažili velkou odpadovost. A také mnohem větší tlak na logistiku,“ říká René Lukocz.
V souvislosti s PPWR se pak obchodních řetězců s potravinami dotknou např. kvóty na recyklovaný obsah obalových materiálů, kvóty pro opětovné využívání přepravních obalů a nejvíce pak zákaz využívání určitých obalů, zejména na ovoce a zeleninu. Upozorňuje na to Eliška Froschová-Stehlíková, tisková mluvčí společnosti Lidl Česká republika. „Nově zakázané materiály samozřejmě bude možné nahradit obaly z jiných materiálů. Nejpodstatnější je v tomto ohledu to, aby obal plnil svou primární funkci, a tou je ochrana zboží. Týká se to zejména ovoce a zeleniny, které odpovídající obal chrání nejen před otlakem, ale zároveň před okoráním a ztrátou vnitřní vlhkosti plodů,“ uzavírá Eliška Froschová-Stehlíková.
„Udržitelné balení pro krájené kousky ovoce“
„Odbalit“ či minimalizovat plastový obal není vždy možné, a proto redukce objemu tzv. virgin plastu dosahujeme také zvyšováním podílu postspotřebitelského recyklovaného plastu (PCR, u obalů potravin jde o rPET) u výrobků našich vlastních značek. V sortimentu našich čerstvých džusů jsme nahradili 50 % plastu recyklátem, což přináší roční úsporu 20 tun virgin plastu. Stejný podíl recyklátu jsme nahradili v lahvích olejů s úsporou bezmála 87 tun virgin plastu. Do vaniček ze 100% recyklovaného plastu rPET jsou baleny také kousky čerstvého exotického ovoce značky Albert Excellent, které jsme představili letos v září, stejně jako celá řada tapas produktů této značky.
Jiří Mareček, ředitel komunikace, Albert Česká republika
„Zredukovali jsme počet balení do nákupních tašek“
Pro nás má obalová problematika ještě významnou vrstvu v podobě balení do nákupních tašek. Tady se nám podařilo v případě čerstvých potravin díky úpravám na skladu ještě více zredukovat jejich počet.
František Brož, tiskový mluvčí, Košík.cz
„Papír není všelék“
U produktů, které mají velice krátké datum spotřeby, všeobecně platí, že je v rámci primárního balení velice ošemetné používat papír. Papírové obaly pro naše účely netěsní tak dobře. A naše produkty vydrží čerstvé dlouho právě proto, že se snažíme volit dobrý obal. Kromě toho, třeba i já si v obchodu produkt prohlížím, abych viděl, v jakém je stavu. Toto papír neumožňuje.
René Lukoscz, majitel, Little Luko
„Legislativa ovlivňuje požadavky zákazníků“
Pokud jde o novou legislativu týkající se obalů, myslím, že skutečně ovlivňuje požadavky zákazníků. Již nyní zaznamenáváme zvýšený zájem o obaly, které jsou recyklovatelné, obsahují méně plastu a jsou v souladu se zásadami oběhové ekonomiky. Výsledky našeho průzkumu DS Smith ukazují, že 50 % evropských spotřebitelů aktivně třídí a recykluje více než před pěti lety. Kromě toho je 62 % dotázaných ochotno zaplatit více za obaly, které obsahují méně plastu nebo jsou vytvořeny bez použití jakéhokoli plastu.
Martin Němec, generální ředitel, DS Smith ČR a SR
Článek připravil: Filip Hubička
Úvodní snímek: Shutterstock