K nejbližšímu kontejneru na kovy to mají lidé v Česku v průměru 446 metrů a téměř 18 % Čechů nemá v místě svého bydliště tuto sběrnou nádobu vůbec. Vyplývá to z nedávného průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj.

AOS Eko-kom na dotaz Světa balení uvádí: „Do takové míry detailu údaj pro průměrnou docházkovou vzdálenost nemáme, zjišťujeme vzdálenost pro třídicí hnízdo, to znamená, jak daleko ze svých domovů mají lidé nejbližší barevné kontejnery na tříděný odpad,“ vysvětluje Lucie Müllerová, tisková mluvčí Eko-komu. V roce 2023 byla podle ní průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům 90 metrů. „Vzhledem k tomu, že v řadě měst a obcí funguje takzvaný multikomoditní sběr, budou nádoby, do kterých lze třídit kovy (nejčastěji se sbírají dohromady s plasty), většinou v podobné průměrné docházkové vzdálenosti,“ dodává Lucie Müllerová.

Většina plechovek nerecyklována

V Česku se vytřídí necelá třetina plechovek. „Kontejnery na plechovky mají lidé skoro půl kilometru daleko a někde chybí úplně. To je jen jedna z příčin neúčinného systému třídění, v jehož rámci se momentálně daří vysbírat jen 30 procent plechovek. Dalších 70 procent bohužel končí na skládkách, ve spalovnách nebo se válí přímo v přírodě. A to je katastrofa nejen pro životní prostředí, ale i nesmyslné plýtvání, protože hliník by mohl být znovu využitý,“ uvádí manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník. Řešením je podle Plzeňského Prazdroje zavedení zálohového systému na plechovky.

Oblíbený obal

Plechovky jsou u spotřebitelů stále žádanějším obalem a jejich obliba roste dlouhodobě. „Zatímco v roce 2019 činil podíl plechovek v našem portfoliu 18 procent, v roce 2024 to bylo už přes 29 procent. Během několika málo let se dotáhly na vratné skleněné lahve, které jsou dlouhodobě nejprodávanější,“ informuje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik. Vloni v létě plechovky dokonce předstihly skleněné lahve a staly se dočasně obalem číslo jedna v rámci Prazdroje. „Je tak jen otázkou času, kdy se stanou celkovou obalovou jedničkou. Proto je třeba co nejrychleji zajistit jejich efektivní sběr a následné opětovné využívání. To umožní pouze zálohování,“ domnívá se Roman Trzaskalik.

Z 820 milionů plechovek, které se v Česku ročně uvedou na trh, se podle Plzeňského Prazdroje 520 milionů recyklace vůbec nedočká, protože je lidé vyhodí do směsného komunálního odpadu. Každoročně tím mizí přes 11 000 tun hliníku v hodnotě stovek milionů korun.

Zálohování v 18 evropských zemích

Zálohový systém na hliníkové plechovky a PET lahve nyní funguje v 18 evropských zemích. Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohování, schválila už i česká vláda. V lednu by ji měli začít projednávat poslanci. „Od zálohování očekáváme, že se z 900 milionů petek a plechovek, které každoročně skončí v přírodě, na skládce či ve spalovně, stane cenná surovina pro výrobu nových nápojových obalů. Zálohování přinese úsporu energie – při výrobě obalů z recyklátu se u plechovek spotřebuje až o 95 procent méně energie než při výrobě z nerecyklované suroviny, v případě PET až o 79 procent – a zároveň úsporu materiálu v odhadované hodnotě 500 milionů korun,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík.

Připravil: Stanislav D. Břeň
Ilustrační foto: Skeeze, Pixabay