Evropská rada včera formálně přijala nařízení o obalech a obalových odpadech, dokument, která je známý též pod PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Jde o poslední krok v legislativním procesu, jemuž v dubnu předcházelo schválení ze strany Evropského parlamentu. Cílem opatření je řešit neustále rostoucí objem odpadu, harmonizování pravidel vnitřního trhu EU a podpora oběhového hospodaření. Nařízení vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU a začne se uplatňovat 18 měsíců po jeho vstupu v platnost. Některá opatření budou mít delší přechodná období.
Zprávu jsme rozšířili a doplnili o aktuální či nedávná vyjádření a stanoviska zástupců některých společností, kterých se PPWR přímo či nepřímo dotýká.
Nová pravidla směřují ke snížení množství obalů na evropském trhu o 5 % do roku 2030 o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040.
Podle nových pravidel budou muset být všechny obaly (s výjimkou lehkého dřeva, korku, textilu, kaučuku, keramiky, porcelánu a vosku) recyklovatelné na základě přísných kritérií. Opatření rovněž stanoví minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech a minimální míru recyklace podle hmotnosti obalových odpadů. Od roku 2029 bude muset být 90 % plastových a kovových nádob na nápoje na jedno použití (o objemu až tři litry) sbíráno odděleně, a to prostřednictvím systémů zálohování a zpětného odběru nebo jiných řešení.
Čeští legislativci aktuálně řeší podobu systému odběru a zpracování PET lahví a hliníkových plechovek. Vláda v říjnu schválila návrh ministerstva životního prostředí (MŽP), podle kterého by zmiňované obaly byly zálohované podobným způsobem, jako je to u skla. Fungování systému má zajišťovat nezisková společnost provozující operátora zálohového systému, jehož činnost by kontrolovalo MŽP. Pokud opatření projde celým legislativním procesem, čeká české spotřebitele v tomto ohledu velká změna.
Co se týče dalších omezení vyplývajících z nařízení PPWR, jde zejména o zákaz některých druhů plastových obalů na jedno použití od 1. ledna 2030. Patří mezi ně obaly na nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu, na potraviny a nápoje plněné a konzumované v kavárnách a restauracích, na jednotlivé porce (např. koření, omáčky, smetana do kávy nebo cukr), miniaturní obaly na toaletní potřeby a velmi lehké plastové nákupní tašky (o tloušťce stěny méně než 15 mikronů).
Aby se předešlo nepříznivým účinkům na zdraví, obsahuje předpis zákaz používání takzvaných „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny neboli PFAS) nad určitým množstvím v obalech, které jsou určeny pro styk s potravinami.
Dopady pro balení potravin
Eliška Froschová-Stehlíková, tisková mluvčí společnosti Lidl Česká republika, upozornila ve svém vyjádření pro článek o balení čerstvých potravin (Čerstvé, ale za jakou cenu?) pro aktuální tištěné vydání časopisu Svět balení (125/2024) na to, co PPWR bude znamenat pro obchodní řetězce s potravinami. Dotknou se jich například zmiňované kvóty na recyklovaný obsah obalových materiálů, kvóty pro opětovné využívání přepravních obalů a nejvíce pak zákaz využívání určitých obalů, zejména na ovoce a zeleninu. „Nově zakázané materiály samozřejmě bude možné nahradit obaly z jiných materiálů. Nejpodstatnější je v tomto ohledu to, aby obal plnil svou primární funkci, a tou je ochrana zboží. Týká se to zejména ovoce a zeleniny, které odpovídající obal chrání nejen před otlakem, ale zároveň před okoráním a ztrátou vnitřní vlhkosti plodů,“ řekla Eliška Froschová-Stehlíková.
Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu Syba poznamenala v témže článku, že Evropská unie se snaží skloubit několik na první pohled protichůdných záměrů: jedním z cílů unie je mj. snížit potravinový odpad o 30 % do roku 2030. Jde o snahu najít rovnováhu mezi ochranou potravin a omezením plastového odpadu: „Na jedné straně se jednoporcová balení, která jsou často vyráběna z plastu, dostávají pod tlak regulací. Na druhé straně však právě tato balení hrají důležitou roli v prevenci plýtvání potravinami. Zemědělská sekce EU například konstatuje, že menší balení umožňují spotřebitelům koupit přesně takové množství potravin, které skutečně spotřebují, což minimalizuje riziko, že se zkazí a bude muset být vyhozena.“
Společnosti musí hledat materiály a řešení, která budou splňovat oba aspekty – ekologické i potravinové. Přitom je třeba dávat pozor například i na kompostovatelné fólie – podle současných poznatků nebudou povolené, protože nejsou recyklovatelné. Po roce 2030 bude možné uvádět na trh pouze obaly, které jsou recyklovatelné a patří do tříd A, B, C. „Zatím ale bohužel nevíme, co ty třídy znamenají,“ popsala Iva Werbynská jeden z typických problémů, který s sebou nová legislativa přináší: řada konkrétních aspektů dosud není vyjasněna.
Důsledky pro (nejen) oblast přepravních obalů
Velkou výzvou pro všechny účastníky dodavatelského řetězce je například povinné omezení volného prostoru v obalech na maximálně 50 % pro skupinové a přepravní obaly a pro obaly zboží prodávaného online. „Představte si standardní lahev na víno – ta už jen svým tvarem generuje právě 50 procent volného prostoru. Ještě hůře pak lahev na detergent (60 procent) nebo třeba tuba se zubní pastou či opalovacím krémem (70 procent),“ řekl již dříve Světu balení Jan Kaprhál, innovation & marketing manager Central South/East Europe ve společnosti Smurfit Westrock. Smurfit Westrock se svými zákazníky už proto obalové projekty z vlnité lepenky a papíru řeší v předstihu s ohledem na ustanovení nařízení PPWR (například v sektorech bílé techniky a e-commerce).
PPWR také stanovuje cíle pro opakované použití obalů používaných při přepravě: musí být nejméně ze 40 % opakovaně použitelné nejpozději do roku 2030 a výrobci obalů a distributoři musí vyvinout úsilí o dosažení míry 70 % v roce 2040. Obaly, které se používají k přepravě uvnitř jedné podnikatelské skupiny v rámci EU, musí být ovšem ze 100 % opakovaně použitelné, a rovněž tak obaly, které se používají k přepravě mezi podniky v rámci jednoho členského státu, musí být ze 100 % opakovaně použitelné. (Opakované použití není vyžadováno v případě přepravy nebezpečných látek, velkých zařízení, měkkých přepravních obalů v kontaktu s potravinou a lepenkových obalů.) Na letošním kongresu Obalko (tedy ještě před definitivním odsouhlasením PPWR) podotkl Petr Šikýř, provozní ředitel AOS Eko-kom, že realizace tohoto opatření bude znamenat vysokou finanční zátěž a může přinášet pro evropské firmy znamenat konkurenční nevýhodu.
Nařízení PPWR nepodpořily Rakousko a Malta, na což ve svém komentáři na stránkách České asociace odpadového hospodářství upozornil výkonný ředitel této organizace Petr Havelka (celý text jeho komentáře je ZDE). Petr Havelka cituje stanovisko rakouské vlády, které v nařízení chybí rovnováha mezi ochranou životního prostředí, administrativní zátěží a konkurenceschopností. Podle něj je nařízení o více než 300 stranách textu komplikované, řada nových povinností dosud nebyla konkretizována s odvoláním na budoucí „delegované akty“.
Příležitost k inovacím
Adaptace na požadavky nařízení PPWR může být pro firmy náročná, protože vyžaduje změnu přístupů a procesů balení, na druhou stranu přináší také k příležitost k významným inovacím. Jak ještě před definitivním schválením uvedl pro Svět balení Martin Němec, generální ředitel DS Smith pro ČR a SR, nová legislativa týkající se obalů podle jeho názoru ovlivňuje požadavky zákazníků této společnosti. „Již nyní zaznamenáváme zvýšený zájem o obaly, které jsou recyklovatelné, obsahují méně plastu a jsou v souladu se zásadami oběhové ekonomiky. Výsledky průzkumu společnosti DS Smith ukazují, že 50 % evropských spotřebitelů aktivně třídí a recykluje více než před pěti lety. Kromě toho je 62 % dotázaných ochotno zaplatit více za obaly, které obsahují méně plastu nebo jsou vytvořeny bez použití jakéhokoli plastu,“ konstatoval Martin Němec.
Obaláři, plniči a obchodníci přicházejí na trh s novinkami nejen pod tlakem zpřísňující se legislativy, ale i s přirozenou motivací šetřit všude tam kde je to možné. Pro ilustraci: například v Rohlíku sledují podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí tohoto on-line prodejce potravin Denisy Ladky Morgensteinové pro Svět balení nový trend – paperboard. Jedná se o papírový tácek s tenkou fólií, který optimalizuje materiálové náklady a přináší nové možnosti balení produktů. „Do budoucna bychom také rádi pořídili skin stroj, který by nám umožnil efektivnější práci s obalovými materiály,“ sdělila Denisa Ladka Morgensteinová. Rohlík je zapojen cirkulárních iniciativ a podporuje systém zálohovaných skleněných lahví od značek jako Mattoni, Kofola nebo Vinea. Umožňuje také zákazníkům nakupovat trvanlivé, mléčné a drogistické zboží v obalech, které mohou následně vrátit kurýrům.
První směrnice byla přijata 1994
Přestože se míra recyklace v EU zvýšila, množství odpadu z obalů roste na evropské úrovni rychleji než množství recyklovaného odpadu, což je hlavní důvod, proč zástupci členských zemí EU usilují o větší míru regulace v tomto segmentu. V roce 2022 se v EU vyprodukovalo téměř 186,5 kilogramu obalového odpadu na osobu, z toho 36 kilogramů tvořily plastové obaly.
PPWR ruší a nahrazuje současnou směrnici o obalech a obalových odpadech 94/62/ES (PPWD). byla poprvé přijata v roce 1994 a byla několikrát revidována. Stanovuje pravidla pro předcházení vzniku obalových odpadů a nakládání s nimi ve všech členských státech EU. Několik hodnocení směrnice však ukázalo, že se jí nepodařilo snížit negativní dopady obalů na životní prostředí.
V této souvislosti předložila Komise v listopadu 2022 právě návrh nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR, které by nahradilo stávající směrnici a aktualizovalo stávající rámec pro obaly a obalové odpady v celém životním cyklu směrem k oběhovému hospodářství a klimaticky neutrální Evropě.
Evropský parlament a Rada přijaly své postoje k návrhu nařízení v listopadu, resp. v prosinci 2023.
Připravil: Filip Hubička
ilustrační foto: Filip Hubička
