Kabinet ve čtvrtek schválil návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování nápojových PET lahví a plechovek zavádí i zpoplatnění reklamních letáků. Pokud opatření projde celým legislativním procesem, čeká české spotřebitele velká změna. Podle aktuální tiskové zprávy ministerstva životního prostředí povinné zálohování nápojových obalů pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, pomůže snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst jak ve městech a obcích, tak ve volné krajině.
Zálohované mají být plastové lahve o objemu 0,1 litru až 3 litry od nealkoholických nápojů a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu. Zálohování se dotkne také plechovek o objemu 0,1 litru až 3 litry. Výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, které se zálohovat nebudou. Novelu ještě bude schvalovat parlament.
„Dnes končí mimo kontejnery na tříděný odpad každá pátá PET lahev a tři ze čtyř plechovek. 400 milionů plastových lahví a 500 milionů plechovek ročně skončí v přírodě, na skládce či ve spalovně. A to samotný oddělený sběr neznamená recyklaci, u plastů je poměr zhruba poloviční a u hliníku se to nedaří téměř vůbec, jen něco přes čtvrtinu z vybraného množství. Proto má smysl zavést zálohování, díky kterému bychom měli být schopni do roku 2029 získat k recyklaci 90 % všech prodaných obalů,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.
Náklady na zavedení systému i jeho provoz podle vládního návrhu ponesou výrobci a dovozci nápojů, nakupující zaplatí vratnou zálohu 4 koruny. Ta se jim zase vrátí, bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Předpokládá se, že díky opatření by se mělo v Česku do pěti let vracet „do života“ 90 % plastových lahví a plechovek.
„Zálohový systém se osvědčil už v 16 zemích Evropy, další budou přibývat a Česko je tak jedna z posledních zemí kolem nás, která ještě nezálohuje PET ani plechovky a potřebuje přitom zvýšit míru recyklace. Navíc si přilepší i obce: ze zálohování dostanou 15 % z nevybraných záloh, což vychází průměrně 39 Kč na občana. Nenarušujeme současný systém třídění, pouze ho doplňujeme pro lepší reálnou recyklaci: třídění se totiž nerovná recyklace,“ říká Petr Hladík. (O zavádění systému v Rakousku a Polsku a několika aspektech celé záležitosti jsme psali ZDE na portálu Světa balení letos v červnu.)
Návrh má ovšem i své odpůrce, Svaz měst a obcí ve svém letním stanovisku upozornil např. na „reálnou možnost narušení stávajícího a pro občana srozumitelného systému obecního odpadového hospodářství“. Navrhl místo toho podporu sběru „door to door“, zmínil i možnost dobrovolného zálohování nebo možnost sběru a využívání tříděných odpadů pomocí digitálních technologií (tzv. digitální zálohování za pomoci snímání QR kódů).
V podzimním vydání Světa balení SB 120/2023 jsme na stranách 36 až 38 publikovali průřez názory zástupců obcí na pohled na obalový odpad. Svět balení tehdy oslovil obce napříč republikou s jednoduchou anketní otázkou: Co pro vaši obec představuje největší problém při nakládání s obalovými s obalovými odpady a co by tuto potíž případně vyřešilo? Z odpovědí bylo patrné, že co obec, to trochu jiný úhel pohledu, návrh či potíže k řešení. (PDF vydání 120/2023 je možné stahovat ZDE.)
Ilustrační foto: hub