Experti potvrzují: Bez systému záloh na plastové lahve a plechovky Česko nesplní evropské cíle sběru nápojových obalů
Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky je pro Česko nevyhnutelné. Bez jeho zavedení není možné splnit nejen stanové cíle vyplývající ze směrnice o jednorázových plastech, tedy 90% cíl sběru do roku 2029, a zároveň ani cíl diskutovaného návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR). Nařízení stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země v roce 2026 nesplní povinnou míru sběru 80 % u obou nápojových obalů. Česká republika přitom jednoznačně nesplní povinnou míru sběru u plechovek, jak nově potvrzuje i obalová společnost Eko-kom. Země by však s vysokou pravděpodobností nesplnila daný cíl ani u plastových lahví.
Základní myšlenku, totiž že zálohový systém je cestou ke splnění evropských cílů, potvrzuje také autorizovaná obalová společnost Eko-kom. „Zavedení systému záloh je nevyhnutelné, protože u nápojových plechovek nemůžeme dosáhnout cíle 80 % tříděného sběru do roku 2026, a proto Česko nemůže žádat Evropskou komisi o výjimku z nařízením uložené povinnosti zavést zálohování nápojových obalů, bez ohledu na to, kolik plastových lahví sbíráme,“ uvádí Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti Eko-kom. Odkazuje tak na evropské nařízení o obalech a obalovém odpadu, na jehož znění se shodla Rada Evropské unie a Evropský parlament. To zavede podmínku, že pokud členský stát nesplní v roce 2026 míru sběru 80 % u PET lahví či plechovek, musí zavést zálohový systém na tyto obaly. Finální hlasování v Evropském parlamentu se očekává ve středu 24. dubna.
Výše zmíněné nařízení o obalech de-facto zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, když nově zavádí cíl právě na nápojové plechovky a zároveň zvyšuje cíl sběru plastových lahví v roce 2026. „Jsme rádi, že se dnes již nebavíme o tom, jestli zálohy ano, nebo ne. Je zcela jasné, že nyní naše úsilí musí jít směrem k vytvoření maximálně efektivního zálohového systému, který bude podporovat plnou cirkularitu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Cílem České republiky je přechod na cirkulární ekonomiku, a právě systém záloh je funkční cestou k uzavření materiálovou smyčky nápojových obalů a zajištění toho, aby se tento cenný materiál opakovaně využíval. Představuje ale také obrovskou příležitost pro nastartování skutečné recyklace i u ostatních plastů, které dnes občané vytřídí, upozorňují experti Iniciativy pro zálohování, kterou založili výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.
Praktické dopady uzavření materiálové smyčky
Zálohový systém na PET lahve a plechovky funguje například na Slovensku, v této konkrétní zemi už téměř dva roky. Jak jsme již psali, podle průzkumu z loňského července vnímá naprostá většina slovenské populace (93 %) jeho zavedení jako správný krok. Vracení použitých PET lahví a plechovek nepředstavuje podle posledního průzkumu pro respondenty problém a záloha ve výši 15 eurocentů (zhruba 3,6 Kč) je pro 80 % z nich dostatečně motivující, aby použitý obal vrátili do sběrného místa. V aktuálním vydání časopisu Svět balení (1-3/2024) píšeme mj. o tom, jak tento systém pomohl Plzeňskému Prazdroji na Slovensku uzavřít koloběh produkovaných plechovek, díky čemuž producent piva ušetří až 460 tun nového hliníku ročně.
V závěru minulého roku také česká vláda představila návrh novely zákona o obalech. Jednou z navrhovaných změn je právě rozšíření zálohového systému především na PET lahve a plechovky. Podle návrhu mají být s účinností od 1. ledna 2026 zálohovány kromě skleněných lahví též PET lahve, plechovky a další uvedené jednorázové nápojové obaly. Systém zpětného odběru by měl fungovat podobně jako u skleněných lahví. Každý nápojový obal bude registrován a prodáván i se zálohou, která se bude vracet při vrácení obalu.
Ilustrační foto: hub