Zálohový systém v ČR pomůže k přechodu na cirkulární ekonomiku, upozorňuje Iniciativa pro zálohování
Systém záloh na PET lahve a plechovky navržený v novele zákona o obalech je dobrou zprávou pro cirkulární ekonomiku v Česku, uvádí Iniciativa pro zálohování. Návrh zmíněné legislativy staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Je přirozené, že se v meziresortním řízení sešlo mnoho připomínek. Ty odrážejí dlouhodobou debatu mezi zainteresovanými stranami i dílčími zájmy jednotlivých aktérů.
Přestože se v řízení objevila řada postřehů, které navrhovaný systém pomohou vylepšit, současně je značná část z nich podle Iniciativy pro zálohování založena na nepřesných či nepravdivých informacích. „Meziresortní připomínkové řízení je důležitou součástí legislativního procesu, protože díky němu lze navrženou legislativu v mnoha směrech vylepšit. Takové připomínky se sešly také v ukončeném připomínkování obalového zákona. Nicméně nás mrzí, že velká část připomínek je postavena na dezinformacích,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Současný systém třídění nesplní cíle
Nepravdivou informací je podle Kristýny Havligerové například skutečnost, že ČR již dnes plní cíle EU v oblasti sběru PET lahví. Současný systém není schopen vysbírat 90 % PET lahví. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z petek nové petky a z plechovek nové plechovky.
Ke zdražení nápojů nedojde
Stejně tak není pravdivé tvrzení, že dojde ke zdražení celé řady výrobků, pokračuje manažerka iniciativy. „Prezentované odhady finančních dopadů v řádu stovek korun na občana nejsou podloženy žádnými studiemi. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování nedošlo ani v jiných evropských zemích.
Dopad na rozpočty obcí a měst má být pozitivní
Zavádějící je podle Iniciativy pro zálohování také tvrzení, že obce přijdou o příjem z prodeje PET lahví. „Prodej lahví ve skutečnosti tvoří příjem třídících linek. V rozpočtech obcí se tak přechod na systém záloh v nejlepším případě projeví v podobě slevy za jejich vytřídění. Podle veřejně dostupných propočtů Ministerstva životního prostředí naopak zavedení zálohového systému přinese samosprávám příjem navíc v podobě velkorysých kompenzací,“ říká Kristýna Havligerová.
Digitální platby nezajistí cirkularitu obalů
V připomínkách zaznívá i opomenutí tzv. digitálních záloh. „Digitálním vylepšením se nebráníme, nicméně je potřeba inspirovat se tím, co jinde dobře funguje. Digitální zálohy nejsou nikde ozkoušené. Několik malých testů vybraných částí těchto systémů již napříč Evropou proběhlo, žádný však nepotvrdil funkčnost této myšlenky,“ říká manažerka Iniciativy pro zálohování. Například v Belgii je plánují testovat pouze ve velmi malém rozsahu (vzorek 100.000 obalů, což je množství obalů, které se v Česku prodají zhruba za 20 minut), a navíc testují pouze spotřebitelskou část. Digitální zálohy podle iniciativy nezajistí dosažení recyklačních cílů, protože obaly budou stále součástí netransparentního systému třídění, v které velká část obalů končí na skládce či ve spalovně. Nepomohou s litteringem a hrozí u nich velké riziko podvodů. Velká část spotřebitelů po nákupu nápoje a zaplacení zálohy již nejspíše zálohu nezíská zpátky, protože si ji předtím nechá vyplatit někdo jiný. Je u nich potřeba využívat chytré telefony, které v ČR nemá každý a pro některé části populace tak budou nedostupné. Budou mít navíc negativní dopad na cenu nápojů, s ohledem na to, že je nutné na každý obal natisknout unikátní kód. Odhaduje se, že to může současné výrobní linky zpomalit na polovinu, některé až na třetinu, navíc pro některé typy obalů technologie ani nejsou k dispozici.
Snížení uhlíkové stopy potvrzují studie
Kritici zavedení systému rovněž tvrdí, že zavedení systému navýší uhlíkovou stopu těchto obalů. Pravda je však zcela opačná, argumentuje Iniciativa pro zálohování. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.
Změna systému třídění
V připomínkách také zaznívá možná změna některých cílů v rámci diskutovaného návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu (PPWR). To stále není schválené a je otázka, zda k tomu vůbec dojde. „Stále tu máme směrnici o jednorázových plastech a 90% míry sběru do roku 2029, které bez ohledu na výsledek těchto debat musíme dosáhnout. My chceme především změnit současný neefektivní systém třídění, v kterém je recyklace plastu pouze 42 %. Chceme, aby cenný materiál nekončil na skládkách, ale aby byl opakovaně využíván do nových lahví. A navíc, jde nám tady pouze o plnění nějakých cílů na nezbytné minimum nebo chceme žít v čistší krajině bez odpadků, aniž bychom plýtvali materiálem, který následně vyhodíme na skládky?“ ptá se Kristýna Havligerová.
„Takovýchto zavádějících informací je v připomínkách mnoho. Je ale především potřeba připomenout, že Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváří. Potřebuje skončit s praxí, kdy většina nápojových obalů končí na skládce či ve spalovnách bez dalšího využití. Zálohový systém funguje již v 15 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout 90% sběru použitých obalů. Navíc umožní, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka,“ popisuje Kristýna Havligerová. A dodává, že opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek se zabrání plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % se sníží spotřeba energie a až o 80 % uhlíková stopa těchto obalů. To přispívá k materiálové bezpečnosti a výrobcům snižuje riziko nedostatku obalů, které například během pandemie covidu, z důvodu narušených dodavatelských řetězců, nebylo neobvyklé.
Podle Iniciativy pro zálohování návrh zákona staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému bude ČR schopno do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní například ve Skandinávii, Pobaltí, na Slovensku nebo nově od letošního ledna i v Maďarsku. Systém bude tak, jak je běžné i v dalších evropských zemí, fungovat na neziskovém principu. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů, doplňuje Iniciativa pro zálohování.