Hospodářská komora doporučuje přepracovat novelu zákona o obalech
Ministerstvo životního prostředí v novele zákona o obalech podle názoru Hospodářské komory ČR rezignovalo na šanci využít příležitosti podpořit plnění vícero cílů odpadového hospodářství. Předřadilo jeden cíl – sběr nápojových plastových lahví a plechovek – jiným cílům důležitým pro celý sektor, a to bez dostatečného odůvodnění a ekonomického zhodnocení. Novela se navíc zříká moderních a inovativních řešení, která by zajistila potřebnou motivaci spotřebitelů a podpořila sběr vybraných obalů, upozorňuje Hospodářská komora. Ta proto v meziresortním připomínkovém řízení doporučila novelu přepracovat.
„Připravovaná evropská legislativa bude vyžadovat vyšší intenzitu třídění téměř veškerého odpadu, a proto by mělo být strategickým cílem státu hledat co nejúčinnější řešení pro podporu třídění a recyklace veškerého odpadu. Návrh novely se místo toho ale soustřeďuje pouze na dva z mnoha různých obalů, a to na plastové obaly a plechovky, navíc v případě PET lahví Česká republika očekávané cíle EU již dnes plní,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Hospodářská komora v připomínkách také upozorňuje, že ministerstvo navíc pro zavedení zálohového systému plánuje využít technologii minulého století, aniž by vůbec zkusilo připravit řešení, které bude využitelné pro různé systémy na podporu třídění a recyklace.
„Ministerská novela směřuje k zavedení povinné finanční motivace spotřebitele k intenzivnímu sběru plastových lahví a plechovek. Přičemž sběr těchto komodit musí být prováděn prostřednictvím obchodní sítě, a současně musí být řešen jako zcela samostatný odpadový tok. Fakticky se tak vracíme do osmdesátých let minulého století,“ doplňuje předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory (HK) Jan Mraček.
Podle podnikatelů sdružených v HK potřebuje odpadové hospodářství jako celek systémové řešení. Novela obalového zákona ale vytváří nepoměr mezi jednotlivými komoditami (plast, sklo, nápojové kartóny, papír, kov), navíc s absencí možného nebo velmi problematického rozšíření navrženého systému na další komodity v budoucnu.
„Problematický návrh ministerstva navíc umocňuje fakt, že bude mít celospolečenský dopad na komfort a náklady spotřebitelů. Za zdražení nápojů i za jakoukoliv nefunkčnost systému zálohování ponesou v očích zákazníků odpovědnost obchodníci, kteří budou tváří nového systému, protože jsou spotřebiteli vracejícímu obaly nejblíže,“ říká dále Tomáš Prouza.
Podle Hospodářské komory je zarážející, že i v dnešní době zůstává ministerstvo u zastaralých metod a v přímém nesouladu s programovým prohlášením vlády, když nehledá moderní digitální řešení, které je otevřeno i jiným typům obalů, na něž bude v budoucnu uplatněno evropské nařízení o obalech.
Digitální řešení, na rozdíl od klasického, přenáší v souladu s principem, že každý obal má nést své náklady, potřebné investice z valné části na výrobce, zatímco ministerstvem navrhované zastaralé řešení většinu investic přenáší na prodejce, tedy i malé venkovské obchody či čerpací stanice, upozorňuje Komora.
Z hlediska maloobchodu klade digitální řešení minimální nároky na umístění sběrných/výkupních míst, skladové prostory, hygienické předpisy a požární zabezpečení. Především ale umožňuje integraci s běžným tříděným sběrem a jeho logistikou, čímž významně zvyšuje komfort spotřebitele a zvyšuje využití husté sítě sběrných míst, díky kterým patří Česká republika mezi premianty v třídění odpadu.
Komora rovněž dlouhodobě upozorňuje, že ministerstva při tvorbě legislativy rezignují na kvalitní hodnocení dopadů regulace (RIA) a jeho základní smysl, tedy posouzení nutnosti a správnosti navrhované úpravy a popsání ekonomických dopadů navrhované regulace. Novela obalového zákona je přitom – co se týče RIA – typickým příkladem, kdy text postrádá a ignoruje ekonomické dopady fungování celého navrženého systému. Ještě nepochopitelnější pro podnikatele je, že RIA z dílny ministerstva životního prostředí postrádá také detailní hodnocení uhlíkové stopy či základní parametry spadající do nefinančního reportingu, a tak rezignuje nejen na ekonomickou podstatu, ale i na vyhodnocení dopadů na životní prostředí.
„Není možné, aby stát nestavěl přípravu zásadních zákonů na odborných a ekonomických faktech. S ohledem na celospolečenský dopad obalového zákona není prostor na výhradně politické rozhodnutí, naopak musí jít o ekonomicky podložené zodpovědné rozhodnutí, to si my v byznysu uvědomujeme mnohem lépe něž ministerští úředníci,“ sděluje Jan Mraček.
Hospodářská komora předložila ministerstvu k návrhu zákona o obalech desítky připomínek. „S ohledem na stále probíhající jednání na evropské úrovni ale především požadujeme, aby MŽP celý návrh přepracovalo v souladu s budoucí evropskou legislativou a připravilo moderní řešení pro podporu třídění a recyklace všech obalů, u kterých lze přijít s vhodným systémem motivace obyvatel,“ dodává Jan Mraček.
Ilustrační foto: BASF