Rozbalíme to s… Patrikem Luxemburkem, jednatelem společnosti Stabilplastik
Český a slovenský obalový trh je plný zajímavých lidí, kteří mají ještě zajímavější názory. Svět balení vám přináší rozhovory s těmito osobnostmi, kde „rozbalíme“ jejich myšlenky a ukážeme světu jejich nápady. Další osobností je Patrik Luxemburk, jednatel společnosti Stabilplastik. Tato firma působící na trhu 25 let vyrábí palety z recyklovaného plastového odpadu.
Stabilplastik obdržel před několika týdny mezinárodní ocenění Enterprise Europe Network Award 2023. Co udělení této prestižní ceny znamená pro vás osobně a pro vaši společnost?
Pro mě osobně je to velká satisfakce za šest let usilovné práce v oblasti materiálové recyklace. Je to ale jen začátek a tato cena je důkazem, že cesta, kterou se ubíráme, je správná a má budoucnost. Pro společnost se jedná o další významné ocenění, které prokazuje nejen kvalitu našich výrobků z recyklátu (Obal roku 2021 v ČR), ale ověřuje správnost celého cirkulárního principu nakládání s odpadem jako zdrojem. Samozřejmě jsme stoupli v hodnotě u společností, které se orientují na udržitelný rozvoj a na které se budou také vztahovat čím dál přísnější pravidla EU v oblasti ESG reportingu a dalších podobných nařízení.
Můžete stručně popsat – je-li to možné – proces výroby těchto palet?
Výrobní linka
Velmi stručně řečeno: Plastový odpad ze žlutých kontejnerů přepracujeme ze 100% do nových výrobků s vysokou užitnou hodnotou – plastových přepravních palet. Palety jsou v případě jejich poškození odebírány zpět do našeho podniku, rozdrceny a použity ze 100% k výrobě nových produktů. Navíc pro výrobu je možné přidávat plastový odpad zákazníků (čehož někteří naši zákazníci využívají). Takto se naše paleta v podstatě stává nesmrtelnou, protože negeneruje další odpad. Oproti jiným výrobkům z plastového recyklátu je přepravní paleta výrobkem, který nahrazuje dřevěnou variantu palet, jejichž odolnost je zhruba 10krát nižší než našich palet. Jinými slovy, jedna naše paleta šetří cca 250 kg čistého objemu dřeva při jednom životním cyklu. Při opakování životního cyklu plastové palety se šetří dalších 250 kg atd. Na základě certifikace provedené specialisty z VŠCHT Praha má naše paleta minimálně o 74 % nižší dopad na životní prostředí než klasická dřevěná paleta. Je to tedy výrobek s velmi vysokou obrátkovostí, čímž je schopen nahradit násobně více primárních zdrojů než nízkoobrátkový recyklát. Velkým plusem oproti jiným výrobkům z plastového recyklátu je v našem případě i využívání směsných odpadních plastů, které tvoří zhruba 80 % objemu žlutých kontejnerů. Jsou to plasty, které dosud končí na skládkách a ve spalovnách pro jejich obtížné zpracování.
V poslední době se v Česku intenzivně hovoří o nedostatečné míře recyklace plastů. Jak vidíte tento problém a co by podle vás pomohlo k jeho řešení?
Česko se dlouhou dobu opájelo aurou premianta v třídění. O následné využití vytříděného odpadu se už ale staral málokdo. Přitom samotné třídění bez následné materiálové recyklace (tedy nikoli skládkování či spalování) ztrácí smysl. Před dvěma lety došlo z popudu EU ke změně klasifikace toho, co se považuje za „recyklované“. Původně se vše vytříděné klasifikovalo jako recyklované, bez ohledu na to, že cesta takového odpadu velmi často směřovala na skládku. Nově se za recyklovaný odpad považuje to, co opustí třídičku a co je materiálově využito. Česko má perfektně propracovanou evidenci odpadů a rovněž Eko-kom zavedl kvalitní systém sběru a třídění odpadů. Slabinou ale zůstává koncovka, tedy materiálové využití odpadů, které by mělo mít dva zásadní efekty: za prvé snížit těžbu primárních (přírodních a limitovaných) surovin jejich náhradou druhotnými surovinami (odpadem) a za druhé odklánět odpad ze skládek a spaloven směrem k materiálovému využití. Řešení je velice prosté: Primární suroviny zatížit recyklačním poplatkem, který zohlední náklady na jejich ekologickou likvidaci a sanaci škod po jejich těžbě. Zároveň tento poplatek přesunout směrem k podpoře investic do kapacit pro materiálovou recyklaci. Recyklační poplatek by měl být hrazen výrobci výrobků z primárních surovin. Jedná se o tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců (ERP). To povede výrobce k šetření primárních surovin a zároveň dostanou šanci výrobky z druhotných surovin a nastartuje se oběhové hospodářství. Strašení výrobců tím, že zvýšený recyklační poplatek promítnou do koncových cen pro spotřebitele, je neopodstatněné. Podle našich propočtů v případě plastů, i kdyby výrobce promítl recyklační poplatek plně do ceny výrobku, jednalo by se o zdražení v řádech jednotek haléřů. Navíc by to vedlo k efektivnějšímu a šetrnějšímu nakládání s primárními surovinami a hledání inovativních řešení.
Důležité je, aby se jednalo o jednotné řešení v rámci trhu a aby se vztahovalo i na import výrobků z plastu z jiných trhů. Budu velmi konkrétní: Materiálová recyklace plastů aktuálně obnáší náklady ve výši 20 korun na kilogram. Pokud tedy zatížíte primární plasty recyklačním poplatkem ve výši 10 Kč/kg, který přesunete až k materiálovým recyklátorům, dosáhne rozdíl v ceně za zpracování 1 kg primárního plastu versus druhotného (odpadního) plastu 20 Kč. Pak už výrobky z recyklátu mohou cenově konkurovat primárním plastům a zároveň je zajištěno nastartování opakované materiálové recyklace. Obal na 100g balení plátkového sýra váží 7 g. Pokud by výrobce plně přenesl recyklační poplatek na spotřebitele, zdražilo by balení sýra z 35,70 Kč na 35,77 Kč! Díky cirkularitě navíc pro výrobu potřebujeme stále méně „nového“ odpadu, takže tlak na výrobce k hledání bezobalových řešení by po zavedení takových opatření byl nasnadě. Toto řešení nepřináší vůbec žádné požadavky na růst počtu úředníků a administrativy a bylo by čistým přínosem (nejen) pro státní rozpočet ČR v řádech miliard korun ročně. Současný systém by toto nové řešení s přehledem a efektivně zvládal. Toto řešení chceme prosazovat společně s Asociací recyklace plastu.
Společnost Stabilplastik patří v tuzemsku také mezi průkopníky tzv. chytrých palet. Jaký vývoj v segmentu chytrých palet očekáváte do budoucna?
Změny nejen na trhu se odehrávají s exponenciálně rostoucím tempem. Konkurenceschopnost dnes do velké míry závisí na míře automatizace a digitalizace. Do chytrých řešení jakýchkoli přepravních obalů včetně palet vkládám velké očekávání. Úspěch mnoha řešení ze Západu spočívá v jejich inovativnosti a efektivitě. Česko stále patří na Východ a budeme ještě dlouho slyšet nářek českých spotřebitelů nad nerovností příjmů mezi západem a východem Evropy, stejně jako nad kvalitou zboží a služeb. Zatímco západ hledá efektivnější řešení při snaze minimálně udržet kvalitu, na východě klidně platíme stejné sumy za protiplnění s klesající kvalitou. Západ opustil skládky a utlumuje spalovny, my plánujeme opouštět skládky a stavět spalovny, a to s „rychlostí“ nám vlastní. Digitalizace s sebou přináší prokazatelné úspory v řádech desítek procent, přičemž u nás paradoxně jsou korporace schopné říct, že úspory by vedly ke snížení jejich rozpočtu na další období a že tedy taková řešení nejsou v jejich zájmu. Postupně se ale taková řešení prosadí a v případě přeprav rychloobrátkového zboží a zboží, u kterého hraje velkou roli jeho dodávka ve vysoké kvalitě a v přesně určeném čase (typicky automobilový průmysl), se jedná o jedinou možnou volbu pro udržení konkurenceschopnosti a efektivity.
Sklad palet ve společnosti Stabilplastik
Primárně ale chytré palety sehrají důležitou roli u společností zabývajících se pronájmem palet (poolingové společnosti), kde budou jednou z nejvýznamnějších konkurenčních výhod a v podstatě nutností. K masovému rozšíření dojde u poolingových společností v horizontu dvou až čtyř let. U většiny ostatních společností (především velkých korporací) bude jejich rozšíření brzděno oddělením nákupu a středním managementem, protože chytré palety představují konec černému obchodu spojeného s dřevěnými paletami, a rovněž automatizace a digitalizace je ohrožením řady pracovních míst, na kterých se o implementaci nových řešení rozhoduje.
Máte ve vaší firmě nějaký recept na to, jak inovace zdárně uvádět do praxe?
Osvědčuje se nám oslovovat přímo vrcholový management, přičemž čím je daná společnost větší a udržuje si přitom plochou organizační strukturu, je zavádění inovací o to rychlejší. Méně prezentací, méně spekulací a větší orientace na výsledek a ochota přebírat odpovědnost. Z takových společností v ČR můžeme jmenovat například společnost Kofola či Agro CS. U nadnárodních společností je pak větší ochota aplikovat inovativní přístupy primárně v jejich domovských zemích a do ČR je přenášet až s časovým zpožděním.
Můžete nastínit plány, které má Stabilplastik pro nejbližší zhruba rok až dva roky?
Inovovat ve výrobě, automatizovat, digitalizovat a dělat maximum pro to, abychom zpracovávali především český odpad a naše řešení jsme aplikovali nejdříve v ČR a až později v zahraničí. Chceme našimi výrobky a službami přinášet zákazníkům finančně efektivní řešení s co největším přínosem v oblasti ekologie a udržitelného přístupu k hospodaření. Konkrétně se jedná o rozšíření výrobních kapacit o moderní, plně automatizované technologie a zintenzivnění vývoje a implementace chytrých palet při zajišťování zlepšujícího se dopadu naší činnosti na životní prostředí. Bohužel čelíme neskutečné byrokracii a chybějící ochotě řady úředníků a bankéřů přejít od slov k činům, a to i přes velkou podporu stávajících domácích i zahraničních politických špiček. Naše řešení navíc chceme dále rozšířit do EU, takže se poohlížíme i po vhodných investorech pro expanzi výroby za hranice ČR.
Připravil: David Čapek