Exportní balení zajišťuje fixaci nákladu či ochranu před vlhkostí
K hlavním požadavkům na exportní balení patří zajištění komplexnější ochrany zboží jak proti klimatickým vlivům, tak mechanickému poškození. Bezpečnost zásilky je zásadním aspektem, nicméně stále větší důraz se klade i na udržitelnost obalových řešení.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 120 (červenec–září 2023). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro výrobce baleného zboží je zasílání zdarma.
Každá zásilka má svá specifika, od kterých se odvíjejí požadavky na její balení. „Například u námořních zásilek se musí brát v potaz požadavky a rizika jako vlhkost, změny teplot nebo otřesy, kterým musí být přepravní obal uzpůsoben,“ vysvětluje Tomáš Holomoucký, regionální ředitel společnosti DB Schenker pro Česko a Slovensko. A upozorňuje, že ze strany zadavatelů je zapotřebí správně předat jejich logistickému partnerovi veškeré informace, detaily a náležitosti nákladu: vhodný způsob balení se totiž určuje podle přesných rozměrů, hmotnosti a charakteru zásilky. „Nesprávně uvedený rozměr nebo nezapočítání váhy přepravního obalu do celkové hmotnosti zásilky pak může zásadně narušit plánování nebo samotnou přepravu,“ doplňuje Tomáš Holomoucký.
Pozor na vlhkost i působení fyzikálních sil
Zboží je během mezinárodní přepravy obvykle déle skladováno, často i pod širým nebem. „Proto s tím odesílatel musí počítat a obal na to náležitě vybavit, hlavně prostředky na ochranu před vlhkostí. Navíc v tropických klimatických pásmech je kvůli větší vzdušné vlhkosti riziko navlhnutí obalu a poškození zboží ještě o dost větší než ve střední Evropě,“ poznamenává Dalibor Vrba, specialista marketingu ve společnosti Servisbal Obaly.
Existuje vícero možností, jak snížit nebo téměř zamezit pronikání vlhkosti dovnitř obalu. „Zásadní je použití nepropustné fólie, do které je celá paletová jednotka zabalena. Označení nepropustná fólie je ovšem zavádějící, protože 100% zamezit zvýšení vlhkosti v obalu není možné. Bez použití dodatečných vysoušedel, například silikagelu nebo bentonitu v sáčcích, se jedná o takzvanou pasivní ochranu. S jejich použitím mluvíme o takzvané aktivní ochraně, protože vysoušedla aktivně vlhkost pohlcují a udržují tak uvnitř obalu inertní, zjednodušeně řečeno neměnné prostředí,“ popisuje Dalibor Vrba. Jak zdůrazňuje, množství vysoušedel se musí důkladně propočítat – ovlivňuje ho např. délka skladování, zeměpisné pásmo nebo druh přepravy.
Přeprava probíhá nezřídka prostřednictvím zaoceánských lodí v kontejnerech nebo v rámci leteckého transportu. Fyzikální síly působící na zásilku, především zrychlení (způsobené například akcelerací letadla během vzletu), jsou podle Dalibora Vrby dalším rizikovým faktorem, jehož eliminace vyžaduje dodatečné vybavení ochrannými obalovými prostředky.
Tíhové zrychlení působící na zásilku během přepravy způsobí, že v okamžicích akcelerace nebo naopak prudkého brzdění působí na přepravované produkty tíha rovnající se několikanásobku hmotnosti zboží. „Například zboží, které váží 100 kilogramů, může působit během brzdění na obal obdobně, jako kdyby vážilo 1000 kilogramů. Proto je důležité obal přizpůsobit, především používat kvalitní materiály a odborně vyřešit fixaci zboží uvnitř obalu,“ doporučuje Dalibor Vrba.
Tradiční materiály, ale také inovace
Z hlediska použitých materiálů je možné konstatovat, že pevným základem exportního balení jsou stále dřevo a železo, jelikož bezpečnost nákladu je na prvním místě. „Určitě se objevují i fólie a další balící materiály v různých cenových relacích, kvalitách a zpracováních, ale jejich úkol zůstává stejný – co nejlépe převážené zboží ochránit,“ podotýká Tomáš Holomoucký.
Výrazným trendem posledních let je ovšem udržitelnost a snižování uhlíkové stopy, proto lze předpokládat, že exportní balení se v tomto ohledu více zaměří na (udržitelné) inovace. „V rámci pozemní expedice lze nyní sledovat vývoj obalových materiálů v podobě krabic a výplní, které se již běžně vyrábějí například z recyklovaných materiálů nebo nabízejí alternativy bez plastů,“ přibližuje Tomáš Holomoucký aktuální tendence.
„Důraz na ekologická balení se projevuje ve všech odvětvích, výrobu obalů nevyjímaje. Každý si pod ní ovšem představuje něco jiného. V Servisbalu věříme ve vlnitou lepenku, protože se jedná o materiál, který se snadno recykluje a neuvolňuje do prostředí nežádoucí látky. Z tohoto materiálu například vyrábíme cívky z kartonáže pro navíjení rozvodových dílů pro automotive,“ konstatuje Dalibor Vrba. Zákazník si podle něj vybral toto řešení právě kvůli snadné recyklaci vlnité lepenky na rozdíl od cívek z plastů.
Zásilky pod drobnohledem
Při přepravě nákladu se také stále více využívá tzv. tracking. V rámci monitoringu exportovaných zásilek například DB Schenker zavádí chytré štítky Sensos, které dokážou v reálném čase informovat o teplotě, vlhkosti a poloze pomocí mobilní sítě. „Trackovací štítek je ultratenký, tudíž není tolik nápadný a na váze zásilky také téměř nic nepřidá. Je jednorázový a lze ho připevnit na různé druhy podkladů, jako jsou palety, kontejnery nebo kartony,“ vypočítává Tomáš Holomoucký s tím, že štítek umožňuje jednotné sledování zásilek v pozemních, leteckých i námořních přepravách. Ve spojení s online platformou connect2track zajistí detailní přehled a sledování stavu zásilek. K vyšší bezpečnosti pak přispívá i aktivace alarmu v případě neoprávněného otevření zásilky.
„Zhoršená dostupnost obalového materiálu“
Jak se ukázalo v předchozích letech, zásadní je hlavně dostupnost kvalitního obalového materiálu. Před rokem 2020 byl obalový materiál obvykle běžně dostupný a cena poměrně stabilní. Po turbulencích v předchozích letech se však dostupnost obalů dostala do popředí zájmu i těch manažerů výrobních firem, kteří toto téma dříve řešit nemuseli.
Tomáš Körner, vedoucí produktu Obaly, Geis CZ
„Ochrana i před nežádoucími živočichy“
Specifikem exportního balení je také směrnice ISPM 15, která řeší ochranu zemí před zavlečením nežádoucích živočichů, v případě exportního balení se jedná především o škůdce dřeva. Exportéři musí počítat buď s vícenáklady v podobě zaplacení ošetření přepravních palet s cílem zahubení škůdců, nebo s použitím takových palet, u kterých napadení nehrozí, například lisovaných palet Inka.
Dalibor Vrba, specialista marketingu, Servisbal Obaly
Připravil: David Čapek
