I pár mikronů stačí k stovkám tun ušetřeného plastu
Malá změna může mít obří dopad, znělo na Czech & Slovak Sustainability Summitu 2023 jako hlavní poselství v prezentaci Tomáše Mylera, ředitele komunikace ve společnosti Lidl, a jeho kolegyně Elišky Froschové Stehlíkové odpovědné za oblast udržitelnosti. Během odpoledního programu věnovaného případovým studiím „Best practices“ se zástupci tohoto potravinářského řetězce podělili o zkušenosti s redukcí plastového obalu a zálohovým systémem.
Lidl si během svého působení na českém trhu vydobyl v řadě oblastí pověst průkopníka, nechal se slyšet hned v úvodu prezentace Tomáš Myler a pokračoval výčtem aktivit, s nimiž tento německý řetězec přišel jako první – ať šlo o rozhýbání trhu se mzdami, zavedení food waste bedýnek, změnu trhu s privátními značkami a jejich vnímání u koncových zákazníků nebo transparentní komunikaci sortimentních závazků a podávání nefinančního reportingu ještě dříve, než začala debata o zavedení jeho povinné realizace.
Když zůstaneme u udržitelnosti, v současné době je Lidl aktivní zejména v oblasti redukce pastu, což je iniciativa směrovaná k dodavatelům, a nově také v oblasti zpětného odběru PET lahví a plechovek, s nímž cílí na zákazníky. „Kroky retailu totiž mají obrovský dopad na životní prostředí, na množství plastu a jeho tok v oběhu. Ceny tohoto materiálu významně rostou a my si myslíme, že víme, jak i přesto zabránit zdražování a zvyšování finální ceny pro zákazníka,“ naznačil, o čem bude v prezentaci řeč.
Století plastu
Váhu jeho slov vzápětí potvrdila statistika dokládající celosvětově strmý nárůst spotřeby plastu, kterou zmínila Eliška Froschová Stehlíková. Podle dostupných dat se v roce 1950 vyrobilo ročně zhruba 1,5 milionu tun plastu, v roce 2020 to bylo již 400 milionů tun a roku 2050 to dle projekcí bude až 700 milionů tun. „Co proti tomu můžeme dělat jako retail, který obecně vnímá plast jako nejlepší materiál pro balení potravin? Redukovat výrobu a spotřebu plastu nového,“ vysvětlila, kudy se ubírá strategie skupiny Schwarz, jíž je Lidl součástí.
Ta má pod názvem REset plastic pomoci zvrátit alarmující čísla pomocí pěti pilířů, na nichž stojí – REduce (redukce výroby nového plastu), REdesign (úprava obalů k lepší recyklovatelnosti), REcycle (recyklace), REmove (odstraňování plastu z životního cyklu výrobku) a REsearch (výzkum). Český Lidl přitom podle řečnice dokáže ovlivnit zejména první dva pilíře, a to v rámci svých privátních značek.
„O co nám jde u úprav našich vlastních obalů? Vždy je nejlepší obal, který je z jednoho druhu materiálu. Velmi dobré recyklační schopnosti má materiál PET. Při výrobě obalů našich privátních značek používáme teplotně stabilní bezpečné barvy a samozřejmě redukujeme hmotnost daného obalu. Nepoužíváme etikety, které překrývají celý obal, nepoužíváme černý plast a roce 2019 jsme vyřadili z prodeje jednorázové plasty, jak to po nás chtěla směrnice Single-use Plastics,“ popsala zástupkyně Lidlu, jak postupuje řetězec a zdůraznila, že bez spolupráce s dodavateli by se mu to v takové míře rozhodně nepodařilo.
Jako ilustraci toho, jaké výsledky mohou přinést zmíněné úpravy, uvedla produkt stolní vody Saguaro, jejíž plastová lahev prošla během posledních pěti let výraznou transformací – ztenčila se tloušťka lahve, zmenšilo se víčko a etiketa, produkt dnes obsahuje 25 procent recyklátu a z probarveného PETu se stal PET čirý. „I malinká změna přitom dělá velká objem, když vezmeme v úvahu, že Lidl má v Česku 316 prodejen. Třeba ztenčení obalu u našich uzenin o pár mikronů vedlo k úspoře 200 tun plastu ročně. U lahve Saguaro je to dokonce 800 tun ročně,“ uvedla. Přesvědčit se o tom mohou i sami zákazníci, které o konkrétních úpravách obalu u daných výrobků informuje Lidl pomocí loga Balíme zodpovědně.
Recyklace napůl
Poté si slovo opět převzal Tomáš Myler, aby představil pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek, na němž Lidl spolupracuje s řetězcem Kaufland. Ten má smysl už proto, že Česko si v rámci recyklaci obalů vede oproti svým sousedům poměrně špatně.
„Sice se u nás podaří vytřídit 69 procent plastových obalů, v čemž jsme na špici v rámci Evropy, ale vzhledem k tomu, že polovina z toho skončí ve spalovně, je zřejmé, že v následné recyklaci velmi pokulháváme,“ upozornil s tím, že druhá, recyklovaná polovina neoplývá kvalitou plastů vhodnou pro balení potravin, a tudíž poslouží nanejvýš k výrobě trička či autopotahu. „V Česku tedy reálně zrecyklujeme 34,5 procenta plastových obalů, což je celkem málo,“ dodal řečník.
To má šanci aspoň zčásti změnit takzvaný zálohový systém, jenž funguje v řadě evropských zemí včetně Slovenska. „Legislativa je ale v této oblasti poměrně složitá a komplikovaná a vedou se o ní řadu let intenzivní debaty na různých úrovních. V posledních měsících se však u nás tato debata natolik zintenzivnila, že to vypadá, že do budoucna se dočkáme zálohového systému, jak ho známe z okolních zemí, také v Česku,“ uvedl Tomáš Myler.
Cirkulární smyčka v dohledu
Pilotní projekt, který Lidl spustil letos koncem února, proto ani nechce nazývat zálohovým systémem, nýbrž zpětným odběrem PET lahví a plechovek. „My na ně totiž žádnou zálohu nedáváme, nýbrž poskytujeme slevu. Přijdete do vybraných obchodů, které se v případě Lidlu nacházejí v Praze, Brně a Plzni, a pokud vrátíte minimálně šest lahví, dostanete kupon, který pak můžete uplatnit na pokladně,“ vysvětlil princip, jenž podle všeho slaví úspěchy – týdně se na jedné prodejně podaří vysbírat až 4800 lahví týdně, přičemž od počátku projektu se touto cestou nashromáždilo již 68 tisíc plechovek a PET lahví.
„Naším cílem je ukázat zákazníkům, že zálohový systém je velmi příjemný a uživatelsky jednoduchý. Pokud by Česko tento systém uzákonilo, mohli bychom realizovat cirkulární smyčku tak, aby se z lahve stala opět lahev,“ dodává.
Videozáznam prezentace najdete zde:
