Rozbalíme to s Jaroslavem Vodáčkem, CE lead packaging managerem Tesco
Český a slovenský obalový trh je plný zajímavých lidí, kteří mají ještě zajímavější názory. Časopis Svět balení vám přináší rozhovory s těmito osobnostmi, ve kterých „rozbalíme“ jejich myšlenky a ukážeme světu jejich nápady. Další osobností je Jaroslav Vodáček, CE lead packaging manager ve společnosti Tesco. Ten v rozhovoru zmiňuje například aktuální iniciativu tohoto retailového řetězce, který oslovil své dodavatele značkových výrobků, aby se přidali na cestu udržitelnosti a nepoužívali obalový materiál, který není možné správně vytřídit nebo recyklovat.
Svět balení: Máte konkrétní poznatky či relevantní data vypovídající o tom, že zájem spotřebitelů o udržitelná obalová řešení v České republice roste? A jsou ochotni si za environmentálně šetrné obaly při nákupu potravin připlatit?
Jaroslav Vodáček: V prvé řadě je nutné říct, že změny v obalech se snažíme s dodavateli dělat bez dopadu na cenu pro zákazníky. Tady mluvím hlavně o obalech, kde s dodavateli dohadujeme obalové řešení, které je lépe recyklovatelné, a dojde tak ke změně materiálu obalu.
Současně vidíme, že klesá zájem zákazníků o některé druhy prodejů. Významný pokles jsme registrovali u volně sypaných oříšků a sušených plodů během covidu. Zákazníci hromadně přecházeli na balené zboží. A tento pokles v minulých dvou letech pokračoval.
Dále si vykládám, že bezobalová řešení jsou pro spotřebitele méně pohodlná a provozně dražší. Tím neříkám, že je nemá cenu zkoušet, ale bezobalový prodej bude určitě v dalších letech nikový produkt.
Svět balení: Liší se nějak výrazněji postoj spotřebitelů k udržitelnosti obalů v Česku a dalších zemích, kde Tesco působí?
Jaroslav Vodáček: Určitě ano. Jedná se o rozdíly v celé společnosti, jak vnímá jako důležité téma udržitelnost. Pocitově mi vychází, že například ve srovnání s Německem a Rakouskem, které jsou kulturně blíže k ČR než Velká Británie, tak otázky udržitelnosti jsou v Česku diskutovány s 10- až 20letým odstupem. Ne, že bychom dnes neměli stejná témata ve veřejném prostoru, ale jejich prostoupení a důležitost pro společnost je menší. Témata udržitelnosti, včetně obalů, jsou závislá na hospodářské vyspělosti daných ekonomik.
V ČR také tak významně nerezonuje téma „plastic pollution“. Nemám k tomu data, ale snad to může být tím, že třídit plasty je v ČR vzhledem k dostupnosti žlutých kontejnerů velmi snadné a kontejnery nejsou jen na obaly, ale i na plastové výrobky. Druhým důvodem je, že jsme vnitrozemský stát a téma plastového znečištění je spojeno s mořským prostředí. A nikdo nedokumentoval vývoz plastového odpadu z ČR do zemí třetího světa (východní Asie), kde by byl volně pohozen do životního prostředí, jako se to stalo u odpadu z Německa nebo Velké Británie.
Svět balení: Nakolik je v tomto ohledu důležitá osvěta a edukace spotřebitelů? Jaké formy osvěty či edukace směrem k udržitelnosti jsou podle vás účinné?
Jaroslav Vodáček: Edukace je potřebná neustále. Mnoho lidí stále nemá dostatečné informace nebo mají neaktuální informace. V první řadě výrobci přenášejí svá práva a povinnosti z obalů na Autorizovanou obalovou společnost (AOS), která musí zajistit splnění legislativou definovaných cílů. Podle společnosti EKO-KOM dnes třídí tři čtvrtiny občanů.
Osvětu tak realizují následně všechny subjekty, jak obchodníci, tak výrobci nebo veřejný sektor. Je nutné si přiznat, že možnosti výrobců jsou omezené. Plochy na obalech je často velmi málo i pro povinné potravinářské texty a dostat na obal osvětovou informaci je komplikované. Sami se snažíme zákazníky seznámit například s využitím recyklovaných plastů v obale, a tak známe tu složitost. Různé jazykové mutace, specifické podmínky v různých zemích dle lokální úpravy.
Důležitá je také správnost, kterou hlídáme. Tady je nutné připomenout, že zákazník obaly třídí. Nerecykluje. Že výrobci neumí správně přeložit pokyny pro spotřebitele je podle mě velká hanba a doufám, že se nejedná o záměr. To by už spadalo dle mého pod greenwashing.
Současně nesmí stát rezignovat na postih té jedné čtvrtiny lidí, která netřídí. Jedná se o černé pasažéry, které dnes nic nenutí změnit své chování a ostatním spotřebitelům tato čtvrtina prodražuje recyklaci, kdy je nutné dotřídit směsný komunální odpad pro plnění ambiciózních cílů. Dotřiďovací technologie jsou v odpadovém hospodářství drahé technologie.
Svět balení: Můžete stručně představit hlavní kroky, které v rámci zaměření na udržitelnost obalů společnost Tesco v ČR aktuálně podniká?
Jaroslav Vodáček: Naše strategie vychází z principu „4R“– remove (odstranit) – reduce (zmenšit) – reuse (opětovně použít) – recycle (recyklovat). Dále jsme připravili tzv. obalový semafor – seznam materiálů a formátů rozdělené do tří kategorii podle jednoduchosti a možnosti recyklace na zelené, oranžové a červené. Pro výrobky vlastní značky používáme obaly, které jsou v zelené oblasti a jsou plně recyklovatelné, popřípadě v oranžové oblasti, které sice nejsou z hlediska recyklovatelnosti ideální, avšak momentálně není za ně adekvátní náhrada ze zelené oblasti, aby se neohrozila kvalita produktu nebo jeho trvanlivost.
Též jsme oslovili dodavatele značkových výrobků, aby se k nám přidali na naši cestu udržitelnosti a nepoužívali obalový materiál, který není možné správně vytřídit nebo recyklovat a tím pádem vzniká obalový odpad, který končí zbytečně na skládkách.
Svět balení: Co by podle vás pomohlo ke zvýšení dosud poměrně nízké míry recyklace obalů v tuzemsku?
Jaroslav Vodáček: Jedná se o kombinaci několika vlivů. Zaprvé je nutné obaly materiálově zjednodušovat, aby byly snáze recyklovatelné. My k tomu máme jako nástroj obalový semafor a v návrhu nařízení EU k obalům a obalovému odpadu se začíná pracovat s pojmy recyklovatelnosti. Recyklaci je nutné definovat jako pravděpodobnost, že vybraný obal bude vytříděn do takového toku odpadu, který bude dotříděn v tak čistý tok, který bude následně přetvořen v nové suroviny nebo výrobky.
A tady se jedná o docela složitý proces, do kterého je nutné vtáhnout navazující sektory, jako je odpadové hospodářství a recyklátory. Tyto sektory potřebují stabilní legislativní prostředí s jasným výhledem. Obaláři si vzpomenou, že vyhlášky k zákonům o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí jsou schvalovány na poslední chvíli. To není stabilní a předvídatelné prostředí. Stejné je to bohužel i v oblasti odpadů. A to jak na národní, tak i evropské úrovni. Tady odkazuji na návrh nového nařízení k obalům a obalovému odpadu.
Součástí této oblasti jsou i funkční nástroje v oblasti odpadového hospodářství a funkční ekomodulace. S ekomodulací se podle mě dá ještě výrazněji lépe pracovat. Celá tato oblast by si zasloužila otevřenou diskuzi odborníků.
A třetí důvod je větší pochopení mezi jednotlivými články řetězce pro pochopení o recyklovatelnosti. Tady jako Tesco podporujeme aktivity organizací ECR a SYBA, které plánují lokalizovat do českého prostředí manuál Packaging Design for Recycling zaštítěný WPO (World Packaging Organisation) a rakouským ECR.
Svět balení: Jak se díváte na perspektivu a možnosti chemické recyklace?
Jaroslav Vodáček: Chemická recyklace je technologie, která reaguje na špatnou reputaci plastových obalů. Budoucnost chemické recyklace se určí podle jejího ukotvení ve směrnici o odpadech, která vydefinuje, do jaké míry se jedná o recyklační proces. Studie, které jsem viděl, se při hodnocení chemické recyklace ne vždy shodují, že se jedná o environmentální benefit. Na druhou stranu, pro obaly s vysokými požadavky na kvalitu, tedy obaly pro potravinářství, je chemická recyklace jediná cesta jak zajistit dostatek recyklátu v požadované kvalitě.
Svět balení: Hojně diskutovaným tématem je v současnosti zálohování nápojových obalů, tedy PET lahví a plechovek. Podporuje vaše společnost zavedení zálohového systému v ČR?
Jaroslav Vodáček: Pozorně sledujeme debatu o zavedení zálohového systému pro PET lahve a plechovky v České republice a pozice naší společnosti se nemění – jsme připraveni se aktivně podílet na jeho implementaci, abychom mohli úspěšně adresovat všechny jeho výzvy, a to zejména s ohledem na naše zákazníky. Přijetí systému ze strany zákazníků a bezchybná implementace je nezbytnou podmínkou pro jeho úspěšné fungování.
Máme četné zkušenosti se zavedením systému na Slovensku a jsme připraveni je v rámci diskuzí o parametrech systému sdílet. Proto považujeme za důležité, aby jeho parametry připomínkovali i experti z prostředí maloobchodu.
Současně je nutné připomenout, že povinné zálohování nápojových obalů je jen jiná forma sběru, nikoliv záruka recyklace. Bude napínavé sledovat diskuzi mezi různými stranami ohledně zálohování, která bude probíhat v příštích měsících.
Svět balení: Tesco je jedním z partnerů připravované konference Czech & Slovak Sustainability Summit, jejíž premiérový ročník se uskuteční letos v dubnu. Jaká jsou vaše očekávání v souvislosti s touto akcí?
Jaroslav Vodáček: Czech & Slovak Sustainability Summit vnímám jako možnost sdílet naše zkušenosti s ostatními zájemci a současně se inspirovat zajímavými příspěvky jiných. Těším se, že se zde uvidíme.
Připravil: David Čapek
