Na Slovensku kleslo množství PET lahví a plechovek pohozených v přírodě, ukazují data

Slovensko, které před více než rokem zavedlo zálohový systém na PET lahve a plechovky, zaznamenalo výrazný pokles počtu nápojových obalů odhozených v přírodě nebo na veřejných prostranstvích. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %, na podzim 2022 se jednalo už jen o 4 % plechovek a 5 % PET lahví. Problém s pohozeným odpadem v přírodě citlivě vnímají i Češi.

Viditelnou odpadovou položkou v české přírodě jsou právě nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. Pohozené nápojové obaly ve škarpě u silnice často vídají cyklisté, výletníci se zase s nimi setkávají v pro turisty exponovaných místech. Podle průzkumu téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť.

Funkční boj s tzv. litteringem potvrzují po roce zálohování Slováci. „V minulosti končily tuny materiálu v přírodě, v řekách a jezerech. Na náklady státu jsme čistili břehy řek a mnoho lidí rovněž čistilo národní parky. Plastové a hliníkové obaly teď z těchto míst zmizely. Lidé, kteří je v minulosti rozhazovali, je nyní sbírají,“ říká slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj při hodnocení výsledků prvního roku zálohování na Slovensku.

Významný úbytek těchto obalů potvrzují analýzy společnosti Envi-Pak, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 32 lokalitách po celém Slovensku. Jak už bylo zmíněno, ještě v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %, na podzim roku 2022 to byla 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Účinná motivace

Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nemotivuje situaci změnit. Zavedení záloh na PET lahve a plechovky je podle Iniciativy pro zálohování účinným lékem. „Právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vrací přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Také další zahraniční zkušenosti podle ní potvrzují, že zálohy pomáhají redukovat množství odpadu pohozeného ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu.

S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů.

Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005. „Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část,“ vypočítává Kristýna Havligerová a dodává: „Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.“

Zálohy pomohou, věří většina Čechů

Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou nepříjemnou realitou i v České republice. Z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování jasně vyšlo, že Češi nesou nepořádek v přírodě nelibě. 9 z 10 z nich zároveň věří, že by zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných míst. „Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 % lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech,“ uzavírá Kristýna Havligerová.

Ilustrační foto: Pixabay

Související články:

Hustá síť sběrných míst a další opatření. Iniciativa pro zálohování představila parametry zálohovacího systému Ministerstvo životního prostředí připraví návrh zákona o zálohovém systému Zálohový systém na Slovensku překonává očekávání, míra zpětného sběru obalů je přes 70 % Náklady na zavedení zálohového systému přesáhnou podle Svazu obchodu pět miliard