Zálohový systém spotřebitelé podporují. Kvůli zavedení záloh nákupy nápojů neomezí, zjistil průzkum Ipsos
Jednotná výše zálohy čtyři koruny pro PET lahve i plechovky a možnost vracet zálohované nápojové obaly v obchodech, především v těch, ve kterých obvykle nakupují. Takové nastavení dvou důležitých parametrů zálohového systému na PET lahve a plechovky by podle průzkumu společnosti Ipsos vyhovovalo českým spotřebitelům. Na systému záloh přitom oceňují především ochranu životního prostředí, snížení množství odpadu a jeho výskytu v přírodě nebo ulicích, opakované využití suroviny a také finanční motivaci k udržitelnějšímu chování. Zavedení záloh v ČR by podle průzkumu neovlivnilo současné spotřebitelské chování. Informace přinesla Iniciativa pro zálohování.
Z výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že Češi zavedení záloh na nápojové obaly jednoznačně podporují. „Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou zcela jasně pro zálohování PET lahví a sedm z deseti je pro zálohování plechovek. Dalších 12 % Čechů systém záloh vnímá pozitivně, ale nejsou ještě zcela rozhodnutí. Potřebují koncept blíže vysvětlit a pochopit,“ vysvětluje Michal Straka, analytik společnosti Ipsos, a dodává: „Zásadním zjištěním je také skutečnost, že podpora zálohového systému se nijak nezměnila ani poté, kdy jsme lidem vysvětlili, že zálohované obaly budou muset vracet nezmačkané. A to přesto, že díky třídění do sběrných kontejnerů si na sešlapávání nápojových obalů lidé zvykli.“
Podpora systému záloh je motivovaná především jeho pozitivními dopady: ochranou životního prostředí, snížením množství odpadu a jeho výskytu v přírodě nebo na ulicích, opakovaným využitím suroviny a také finanční motivací k ekologičtějšímu chování. Zhruba třetina Čechů nenašla na konceptu zálohování nic negativního. Lidé, kteří jsou ohledně zálohového systému skeptičtí, očekávají více práce s vracením či větší zátěž pro obchody.
Průzkum vyvrátil také obavu, že po zavedení zálohového systému spotřebitelé přestanou nápoje kvůli ceně nakupovat. Češi dobře rozumí, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. 81 % potvrdilo, že bude po zavedení záloh nakupovat stejně či víc nápojů v PET lahvích, v případě plechovek 79 %. „Skutečnost, že zavedení zálohy na nápojové obaly nijak neovlivní chuť Čechů k nákupu je důležitou zprávou pro nás, ale také pro obchodníky. Zásadní je v tomto ohledu nastavení správné výše zálohy,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Jako nejvhodnější považují Češi podle průzkumu zálohu ve výši 4 Kč. Tato hodnota vykazuje nejlepší poměr ochoty ji akceptovat při nákupu v kombinací s ochotu obal po použití následně vrátit. Podle Kristýny Havligerové je potřeba vždy zvažovat aktuální situaci i předpokládaný vývoj inflace, a proto se spotřebitelů bude nutné znovu zeptat v momentě zavedení systému a vzít také v úvahu aktuální výši spotřebitelských cen.
Průměrná výše zálohy, kterou spotřebitelé spontánně navrhovali, je 3,98 Kč pro PET lahve a 3,85 Kč pro plechovky. Navrhovaná výše je vyšší u mladších generací a s věkem klesá.
Důležitá je pro tuzemské spotřebitele také sběrná síť. Chtějí mít možnost vracet zálohované obaly v obchodech, ve kterých je nakoupili. „Nejčastějším zmiňovaným typem byly hyper- a supermarkety. Jsou to místa, kde Češi nápoje nejvíce nakupují, mají velmi hustou síť a dvě třetiny spotřebitelů mají nějaký v okruhu do 5 km od bydliště. Spotřebitelé do nich jezdí autem, což je zdaleka nejčastější prostředek k nákupu, a tím pádem také deklarovaný prostředek k dopravě zálohovaných obalů,“ uvádí Michal Straka.
Dostatečně dostupná sběrná síť je tak pro systém záloh zásadní. Iniciativa pro zálohování proto navrhuje zapojení obchodů s potravinami větší než 50 m2 a čerpací stanice. Spotřebitelé tak budou mít možnost vracet zálohované obaly v 11 tis. sběrných místech. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i obchody s menší prodejní plochou.
Výzkum realizovala agentura Ipsos v září 2022 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let, použit byl kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti sídla. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1016 respondentů.