Jubilejní OBALKO: téměř 500 profesionálů diskutovalo současné hrozby i budoucnost obalů
Největší hrozby a příležitosti pro obalový trh. A budoucnost obalů. To byla dvě ústřední témata, kterým se věnovalo OBALKO 10, jubilejní ročník největšího obalového kongresu v Česku a na Slovensku. „Na jubilejních akcích se běžně vzpomíná na minulost. My jsme naopak od začátku chtěli, aby se desátý ročník kongresu OBALKO zaměřil na budoucnost. Proto bylo zvoleno hlavní téma FuturePack. Ruská invaze na Ukrajinu nám však jen pár týdnů po oznámení ústředního motivu připomněla, že nemůžeme ignorovat současnost, protože posílilo několik již tak závažných hrozeb pro obalový trh,“ vysvětluje Jeffrey Osterroth, jednatel společnosti ATOZ Group, proč pořadatelé letos při volbě tématu vsadili na „dualismus“. „Myslím, že se nám nakonec podařilo najít rovnováhu mezi diskusí o hrozbách současnosti během dopoledního programu a zaměřením na budoucí příležitosti na odpoledních workshopech.“
Kongres OBALKO 10 se konal 13. a 14. října v Aquapalace Hotelu Prague. Kongres navštívilo 480 účastníků, bylo předáno 43 trofejí pro nejlepší obaly, v 21 programových bodech vystoupilo 43 řečníků včetně čtyř klíčových, zaznělo 10 případových studií, debatovalo se ve dvou panelových diskusích a v nabídce byla návštěva tří provozů. Akci podpořilo 36 partnerů a 20 médií. V rámci speed-datingové platformy proběhlo 84 kontaktů.
Co jsou současné a budoucí hrozby pro obalový trh
Hrozby a příležitosti se probíraly během dopolední části konference. Nejdříve vystoupili čtyři na slovo vzatí odborníci, kteří jednotlivé problémy vzali takříkajíc od podlahy. Z renomované konzultační společnosti Smithers s více než 100letou historií zavítal Jake Weighell. Ve svém strukturovaném vystoupení naznačil hlavní překážky i šance, které se na obalovém trhu otvírají. Postihl pak především otázky spojené s dostupností či nedostupností surovin, recyklátů, jejich cenami či dodavatelskými řetězci. Věnoval se ale také digitalizaci či udržitelnosti.
Další blok patřil Josefu Kotrbovi, který byl donedávna chairman české pobočky společnosti Deloitte a jenž se dlouhodobě zaměřuje na energetiku či obnovitelné zdroje. Přednášející nejdříve „elektrizoval“ publikum grafy o vývoji cen energií za poslední rok a půl. Kdo byl na pochybách, že energie jsou jedním z největších problémů současnosti, rázem pochopil, s čím se průmysl aktuálně vyrovnává. Dále se zaměřil na oblast možných úspor, obnovitelné zdroje energie či energetické audity.
Kde brát, a nekrást? I tak by mohl znít podtitul vystoupení Jaroslavy Rezlerové (ManpowerGroup), která při třetím z úvodních příspěvků zaměřila pozornost účastníků k personální otázce. Vycházela z tvrdých dat průzkumů, které Manpower realizuje po světě. Všude se nedostává talentů, postupně se pod vlivem automatizace a robotizace proměňují nároky kladené na zaměstnance a na mnoha trzích je patrné, že firmy musí investovat nejen do náboru, ale i do vzdělávání nových pracovníků. Tristní situaci pro zaměstnavatele v Česku podtrhuje už několik let přetrvávající velmi nízká úroveň nezaměstnanosti.
Dopolední „blok hrozeb“ završila Linda Straková z výzkumné agentury NielsenIQ. Své vystoupení také „opřela“ o čísla z výzkumů, tentokrát spotřebitelských. Téměř ze všech probíraných výsledků bylo při srovnání se staršími daty patrné, že čeští i slovenští spotřebitelé jsou v rostoucí míře zaskočeni ekonomickými poryvy. Více šetří na nákupech, sledují slevové akce a nakupují privátní značky. Částečně byla prezentována data, která vznikla v rámci exkluzivního průzkumu provedeného pro kongres OBALKO.
Jakmile byly nastíněny hlavní hrozby, přišla příležitost pro debatu. Do dopolední „velké“ panelové diskuse nazvané Současné hrozby, budoucí příležitosti? byli přihlášeni Alessandro Pasquale (Mattoni 1873), Ivo Benda (Greiner Packaging Slušovice), Jana Stránská (Ryor), Martin Hejl (Thimm pack’n’display), Martin Kincl (Alimpex Food) a Petr Sloup (Škoda Auto). Skladba účastníků poskytla šanci probrat témata ze strany dodavatelů i uživatelů obalových řešení. Účastníci se shodli na tom, že energie a inflace jsou největšími „strašáky“, se kterými se aktuálně vypořádávají. Zároveň však byla patrná i jistá nepoddajnost vůči problémům. Navzdory složité situaci hledají podniky řešení, která mohou znamenat změnu zdroje energie, substituci dosud používaných obalových materiálů nebo typů obalů či neobvyklé metody recruitmentu. Bohužel se nelze vyhnout zdražování produktů, což se pak promítá do celého dodavatelského řetězce, resp. dopadá až na spotřebitele.
Business speed-dating je oblíbenou formou navazování obchodních vztahů. V rámci kongresu OBALKO má pevné místo během obědové přestávky a v podobě sekce BizPack. Letos se uskutečnilo 84 předem zorganizovaných schůzek mezi účastníky a partnery kongresu.
Design & inovace
Hned první příspěvek odpolední sekce Design & inovace směřoval k budoucnosti balení nejen obsahem, ale také názvem – FuturePack vzniká už dnes. Josef Žádník (Refork) a Martin Hejl (Thimm pack’n’display) představili výsledky spolupráce na obalech a displejích, které splňovaly tři klíčové aspekty – vysokou míru kreativity, udržitelný přístup a nezvyklý zážitek pro zákazníky díky augmentované realitě.
V další části vystoupili Petr Chvojka (Rohlik Group) a Jiří Votruba (Cocoon). Jejich cílem bylo zaměřit se na výzvy obalového designu pro online privátní značky. Stavět mohli na skutečnosti, že Rohlik.cz nedávno uvedl na trh hned několik prémiových produktů privátních značek v různých kategoriích. Naprosto klíčové je překonat „obrazovkový distanc“. Zatímco v kamenném obchodě si spotřebitel vezme produkt do ruky a prohlédne obal, v případě online supermarketu je třeba stimulovat k nákupu výrazně jinou cestou.
Výplňový materiál je důležitou složkou zasilatelských obalů, zároveň jej ale každý s chutí odstraní, pokud je možné najít jiné a dostatečně bezpečné řešení. Toho docílila společnost Prim, která se zbavila výplní a fixací předchozích obalů. Smurfit Kappa pro ni vyvinul monomateriálové obaly z vlnité lepenky označené VoidFill Killer a All-In-Fix. Nadále nejsou třeba bublinkové fólie nebo vzduchové polštářky, a tak prezentace mohla nést hrdé označení Sbohem, výplňový materiále!
Jak vytvořit obal, který zásadně změní spotřebitelské vnímání značky? Tuto otázku si kladli v Palírně U Zeleného stromu, když přemýšleli o obalovém redesignu tradiční značky alkoholu Stará žitná myslivecká. Nyní se podle přednášejícího Borise Rajdla produkt profiluje zcela odlišně a staví na hodnotách, které jsou srozumitelné pro cílového konzumenta včetně mladší generace.
Technologie & materiály
Zahájení sekce Technologie & materiály si vzal na starosti nezávislý obalový konzultant Ladislav Hurdálek, který poskytl velmi svěží přehled toho, co se v obalové branži děje z pohledu aktuálních trendů. Zároveň předestřel, co lze očekávat do budoucna, a upozornil také na zajímavá obalová řešení či start-upy, o nichž „ještě uslyšíme“.
O tom, že automatizace balení představuje jeden z klíčových trendů, přesvědčili hned v následujícím příspěvku Pavel Coufal (Hügli Food) a Michael Ondraschek (M.A.S. Automation). Na konkrétním příkladu automatizace skupinového balení do kartonu demonstrovali, jak lze ušetřit materiál, čas i personální náklady.
Další příspěvek se věnoval „obalovému fenoménu pandemie“, totiž nápojovým plechovkám. Nejdříve Attila Szabó, generální ředitel společnosti Canpack, přinesl stručný profil této firmy i nápojové plechovky jako takové. Poté se Michal Matys (Pivovar Svijany) zaměřil na to, jak tento středně velký výrobce piva pracuje s „plechem“. O tom, že plechovkové řešení není určené pouze pro velké hráče v nápojářském průmyslu, svědčilo vystoupení Jitky Froydové z Vinohradského pivovaru, který vedle čepovaného piva kompletně přešel pouze na tento obalový formát.
Závěr sekce byl interaktivní. V panelové diskusi vystoupili dva zástupci dodavatelů automatizovaných obalových řešení – Paweł Juras (Balluff) a Michael Ondraschek (M.A.S. Automation) – a dva reprezentanti uživatelů – Pavel Hrdina (Europasta) a Matěj Gala (Asahi, Plzeňský Prazdroj). Název debaty Dotýkat zakázáno, automatizovat povoleno implikoval její hlavní motiv. Lidská ruka z procesu balení velmi rychle mizí a přibývá automatizovaných a robotizovaných řešení. Panelisté pak probírali, jaké výhody i nevýhody to přináší, které postupy se nejlépe automatizují a jaký dopad má energetická krize na poptávku po robotizaci.
Udržitelnost
Po odpoledním coffee breaku začala společná odpolední sekce Udržitelnost. V úvodu prof. Vladimír Kočí a Jan Kulhánek (oba VŠCHT) předestřeli, jak bude vypadat budoucnost udržitelnosti s přihlédnutím k novým předpisům ESG. Představili také nový online nástroj pro hodnocení ekologických aspektů obalů, nazvaný Envisketch, jenž porovnává různé obaly a obalové materiály.
V další části generální ředitelka slovenské organizace zodpovědnosti výrobců Envi-Pak Hana Nováková tematizovala nová pravidla a změny evropské legislativy, které se týkají ekodesignu. Není velkým překvapením, že návrhy Evropské komise směřují např. k jednoduché opravitelnosti výrobků, vyšší odolnosti, menší spotřebě energie při výrobě či používání recyklovatelných materiálů. Obaly uvedené na trh EU by měly být opětovně použitelné nebo recyklovatelné.
Příspěvek Jiřího Remra (Markent) se zaměřil především na vyhodnocení deklarovaného chování vzorku Čechů, kteří byli dotazování na jejich nákupy výrobků denní spotřeby v obalech. Pozornost byla věnována recyklovatelnosti, ale také dalším charakteristikám obalů. Zajímavá data se týkala i litteringu.
Sekce byla zakončena sérií čtyř případových studií. Lenka Nejedlová (Unilever) představila systém znovupoužitelné lahve s pumpičkou ze 100% PCR spolu s doplňovacím sáčkem. Díky této inovaci ušetřila značka Dove 5,2 tun obalového materiálu jen za poslední rok. Martin Krystián (Olma) a Ivo Benda (Greiner Packaging) uvedli inovaci v podobě nového kelímku pro výrobek Olma Pierot, který charakterizuje nejen výroba tvarováním, ale také úspora polypropylenu s návazným snížením uhlíkové stopy. Jiří Klíma ze společnosti Avery Dennison a Ewa Mlynarczyk z firmy Gold Drop (ve video vstupu) poukázali na novou službu AD Circular, která se zabývá sběrem a následným využitím nosných podložek od samolepících etiket. Michaela Bernatová (Nestlé Česko), Martin Němec a Jan Karlík (oba DS Smith Packaging) informovali o přínosech cirkulárního designu displejů nejen pro přírodu, ale také pro podnikání.
Nejlepší obaly na galevečeru a relax na business mixeru
Několik desítek trofejí a certifikátů čekalo na předání v rámci soutěže Obal roku. Tu pořádá Obalový institut Syba a kongres OBALKO je místem, kde se koná slavnostní galavečer. Nahá okurka dekorovaná pouze laserově gravírovaným logem, univerzální krabice se třemi inserty, která pojme 37 různých setů elektroinstalačního materiálu, oboustranně potištěný zásilkový obal pro svérázný e-shop Angry Beards, prodejní displej Carnilove Meat Jerky Sustainable, který láká k nakousnutí každého psa v okolí, pestrobarevně snová hravost nových etiket Vinařství Filip Mlýnek. To byly jen některé z vítězných obalů letošního roku. Nejvíc ocenění získaly společnosti Smurfit Kappa, Logik a Etiflex (kompletní přehled přinesl časopis Svět balení 116/2022). Večerem provázela moderátorka Marcela Augustová.
Po napětí spojeném s vyhlášením toho nejlepšího z obalové branže přišel čas na uvolnění. Večerní program patří pravidelně Obalovému Business Mixeru. Neformální diskuse, živá hudba, skvělé drinky a pokrmy, soutěže nebo Smilebox. Nejen to provázelo hosty až do pozdních nočních hodin.
Plastové kelímky, chemická recyklace nebo pivo?
Podívat se do provozů, kde mají zajímavá obalová řešení. To je vždy cíl druhého kongresového dne a sekce Balení v akci. Letos se účastníci vydali dvěma směry a do tří závodů. Severní cesta vedla do Litvínova, kde se nachází výroba společnosti Greiner Packaging. Produkují zde široce rozšířené plastové kelímky označené jako K1. Zájemci se seznámili s procesy tvarování (inline) a potisku. Bez zajímavosti není, že zde provozují autonomní manipulační techniku.
Poté se účastníci přepravili do nedalekého Záluží u Litvínova, kde sídlí Orlen Unipetrol RPA. Jde o jediné místo v Česku, kde se vyrábí primární polymer na etylénové jednotce. V závodě jsou v běhu aktivity spojené s chemickou recyklací, která dokáže odpadní plastové obaly přeměnit na kapaliny, jež mohou sloužit jako vstupní suroviny pro etylénovou jednotku za účelem produkce recyklovaných polymerů. Ty pak mají totožnou kvalitu při porovnání s panenskými polymery.
Skupina účastníků, která má raději pivo a jeho balení, se vypravila severovýchodní trasou do Svijan. Zdejší pivovar stáčí alkoholická i nealkoholická piva pro retail i pohostinství. Od roku 2018 tu mají novou linku na plnění plechovek a v nedávné době firma investovala do balení multipacků, jež bylo popsáno na loňském kongresu OBALKO.
Příště 19. a 20. října 2023
„Letošní kulaté OBALKO ukázalo sílu obalové branže v Česku i na Slovensku. Téměř pět set účastníků značí historicky nejúspěšnější ročník,“ dodává Jeffrey Osterroth a nabádá, aby si zájemci poznačili do diáře termín příštího ročníku. Uskuteční se 19. a 20. října 2023.
