Rozbalíme to s Ladislavem Hurdálkem, packaging innovation expertem na volné noze

Český a slovenský obalový trh je plný zajímavých lidí, kteří mají ještě zajímavější názory. Časopis Svět balení vám pravidelně přináší krátké rozhovory s těmito osobnostmi, ve kterých „rozbalíme“ jejich myšlenky a ukážeme světu jejich nápady. Další osobností je Ladislav Hurdálek, packaging innovation expert, který v rozhovoru přiznává, že obalový svět prochází momentálně velikou transformací, že plasty nelze z obalového světa zcela vyřadit, ale jejich spotřebu je možné omezit na nezbytně nutné případy a obaly radikálně optimalizovat.

Svět balení: Po návratu do ČR (10 let působil ve výzkumném centru firmy Tetra Pak mj. na konceptech future packaging  materials, food waste reduction, packaging digitalzation) pracujete jako konzultant na volné noze. Pomáháte firmám s obalovou strategií, inovacemi obalů nejen směrem k udržitelnosti, recyklovatelnosti, cirkularitě.  Mohl byste popsat čtenářům, jak takovéto poradenství funguje?

Ladislav Hurdálek: Když chcete stavět dům, hledáte buď katalogový kompromis, nebo se obrátíte na architekta. V tomto vidím alegorii s mou službou. Provádím klienty spletitou cestou volby vhodných materiálů, legislativy, testů, dostupné i budoucí technologie, waste managementu, ekonomiky, value chain, kvality zpracování, konceptualizace, megatrendů atd. Propojuji tak občas i nepropojitelné obory, řešení.

Pomáhám firmám, nejen z ČR, různých velikostí, když vyvíjí nové produkty, nebo rebrandují, rozjíždí development projekty, nebo prostě chtějí změnit obaly a nejsou si jistí jakou cestou se vydat. Balit do Tetra Pak, skla, nebo PET, co je nového v tomto segmentu? BOPP, multilayers, nejnovější alternativy? Jak můj brand koncepčně zabalit zodpovědněji na dalších 5 let? Jaké materiály budou dostupné za pár let, kam směrovat investice?

Ve finále to znamená, že firmám ukazuji holisticky, co vše je možné použít jako obal pro daný produkt, jak může obal vypadat. Analyzuji dané řešení z 360 stupňů a hledám optimální cestu.  Klient tak získá jistotu, že se z jeho obalu nestane jen další odpad ve spalovně, nebo na skládce, ale že všechno do sebe zapadne a dává jako celek smysl, zvolený koncept obalu bude i za 5 let relevantní.

Jsou velké firmy, kde toto téma řeší tým odborníků, ale pro řadu firem je obalařina, strategie, materiály a technologie zahalena tajemstvím, které jim pomáhám odhalovat. Firmy vnímají moji nezávislost jako přínos, nestojí za mnou žádný konkrétní výrobce obalů, technologií.

Svět balení: Kam se v transformaci obalů dá až zajít, aby nedošlo ke ztrátě ochranných schopností?

Ladislav Hurdálek: Obal má podle mě primárně chránit produkt. Upřímně velmi záleží na kombinaci formulace produktu a požadovaného shelf life.

Každá mince má dvě strany, které je nutné umět definovat. Z toho důvodu jdou požadavky na ochranné vlastnosti občas proti např. při recyklovatelnosti, nebo efektivitě na balící lince. Někdy nejde couvnout z multilayer obalu s obsahem hliníkové vrstvy, jindy použijeme nejnovější inovace z oblasti monomateriálová folie. I tu je ale nutné umět zvolit.

Určitě ale každému doporučuji reduction – čili osekání všeho co kombinace obal/produkt nepotřebuje. V současnosti můžeme vidět v oblasti plastových obalů výrazné redukce v gramáži použitého plastu, použití recyklátu apod. což mě vždy potěší.

Svět balení: V celospolečenském povědomí panuje mnoho mýtů o uhlíkové stopě cirkulárních obalů. Jako příklad bych uvedl skleněné obaly, které veřejnost vnímá jako řekněme vzor toho, jak má cirkulární obal fungovat. Ovšem tento pohled je poněkud dvojsečný, mohl byste ho prosím rozvést?

Ladislav Hurdálek: Uhlíková stopa je v řadě debat a argumentací klíčový tématem, jde o marketingově silný parametr. Myslím, že proto vidíme na trhu tolik promarněných šancí na skvělý obal.

Bohužel to ale není jediný parametr, který určuje výhodnost zvolené obalové strategie. Co finální recyklovatelnost, spotřeba vody, zemědělské půdy, atd. Občas je těžké vysvětlit klientovi důležitost ostatních parametrů, pojem udržitelnosti vůbec.  Nejlepším řešením je samozřejmě LCA studie, která je ne vždy časově a finančně realizovatelná.

Osobně studuji velké množství LCA, účastním se webinářů, konferencí. Získáte taj nejen ohromný vhled do stavu věcí, cenné informace a pokoru, ale i potvrzení mé vize pojmout obalovou strategii opravdu holisticky.

Vratné obaly jsou tedy skvělý nápad, ale zda budou to pravé řešení pro tu či onu společnost určuje mnoho faktorů. Přes počet cyklů v systému, procento ztrát, hmotnost obalu, design, logistiku, vzdálenosti, výrobu, sourcing atd. Pro zajímavost detaily jako např. způsob těžby ropy má jinou uhlíkovou stopu v Číně, nebo v Norsku. Doprava vlakem a kamionem má jiný dopad v ČR, nebo ve Francii.

Svět balení: Jak si představujete ideální obal, který má minimální uhlíkovou stopu? Blíží se tomu nějaký reálně využívaný obal?

Ladislav Hurdálek: Ideální obal je takový, který nevznikne. Bohužel bez obalu by nebyla možná distribuce zboží tak jak ji známe dnes a dopad na životní prostředí, např. u potravin by byl katastrofický. Na druhou stranu si říkám, zda je opravdu nutné balit např. 4 ks sušenek do něčeho co nejde dnes zpětně zpracovat. Každý obal je něčím zatížený a ani proces recyklace není bez dopadu na životní prostředí. Jak jsem zmínil několikrát, je nutné se opravdu dívat na věci komplexně.

Velmi se těším na dlouhodobé zhodnocení LOOP projektů. Určitě i refill systémy představují krok správným směrem a klientům zejména z non-food segmentu je doporučuji. Monomateriály.

Svět balení: V současnosti je obalový trh přesycen plasty, nedávno jsem dokonce četl článek, který glosoval s tím, že zanedlouho bude ve světových oceánech plastů více než ryb. Jsou plasty v obalovém průmyslu nahraditelné? Popřípadě čím?

Ladislav Hurdálek: Plasty hrají v naší společnosti nezastupitelnou roli. Pro své jedinečné vlastnosti se logicky staly i oblíbeným obalovým materiálem. Nízká hmotnost, variabilita zpracování, cena virgin resins, atd. Bohužel vlastnictví a rozhodování, co po spotřebě produktu s obalem, se tiše přeneslo po koupi na konečného zákazníka. Ten dnes po velmi krátké interakci s obalem žije v iluzi, že za žlutým kontejnerem je vše vyřešené.

Opak je pravdou a např. v EU je podle statistik recyklováno jen cca 42 % plastových obalů. Toto číslo je mnohem menší u flexible obalů a fólií, u PET je vyšší. Money talks. Myslím, že výrobci plastů podcenili situaci již někde v 90. letech a dnes nikdo pořádně neví jak ze vzniklé situace ven.  Infrastrukturu čekají velké investice, projekty jako Holy grale, chemical recycling situaci do jisté míry ulehčí. Zdali to bude stačit ukáže až čas. Propast mezi produkcí a recyklací je bohužel tragická.

Plasty tedy nelze zcela z obalového světa vyřadit, ale jejich spotřebu je možné omezovat, obaly optimalizovat, připravit na skutečnou recyklaci. Je to nekonečný příběh.

Obalový svět teď prochází ohromnou transformací. Možná podobné té ze začátku doby plastové od 50. let minulém století. Je tu tlak regulace států, retailers, zákazníků, stavu znečištění prostředí apod.  Proto je důležité optimalizovat obaly směrem ke snadnější recyklovatelnosti, použít podíl recyklátu kde to dává smysl apod.

Osobně sázím na „paperization“ a pro řadu produktů ji vnímám jako krok správným směrem u náhrady plastů.  Samozřejmě se nehodí ve všech případech. Pohybujeme se zde na tenkém ledě formulace barierového coating a zvoleného papírového substrátu vs. ochrana produktu. Vývoj zde ale ušel velkou cestu, sám jsem řadu formulací spoluvyvíjel a tak vím, že mnoho skvělých konceptů teprve čeká na uvedení na trh.

Svět balení: V čem nejvíce dělají firmy v rámci obalových materiálů chyby?

Ladislav Hurdálek: Z mé praxe můžu říct, že řada firem přistupuje k obalům zodpovědně. Zajímají se o alternativy, hledají cesty, jak zmírnit dopad jejich obalů na životní prostředí. Inovují obaly a redesignují. Zároveň existuje řada firem, pro které je jediné kritérium bohužel jen cena obalu, nebo nechávájí vše na jejich dodavateli zboží.

Firmy si také často neověřují fakta a prezentují obaly svých brandů jako sustainable, eko apod. Ve finále je to občas takový smutný příběh, zejména u privat brands s orientací na BIO produkty mě tato skutečnost mrzí.

Další chybou je spěch. Nic se nedá uspěchat, hlavně fáze testování.  Pokud jste doposud oblast transformace obalů neřešili, nic neuspěcháte.

Občas je třeba investice do nových balících linek, které inovativní materiály zpracují. Sourcing je dnes velmi omezený u r-plastů, papíru apod. To vše je nutné mít na paměti.

Přežijí podle mě jen ti, kdo se drží hesla Innovate or die.

Připravil: Adam Folta