Češi loni posunuli laťku v třídění, každý v průměru vytřídil téměř 72 kilogramů
Třídění odpadů v tuzemsku se podle údajů Autorizované obalové společnosti Eko-kom v roce 2021 zintenzivnilo. Každý obyvatel ČR vytřídil loni do barevných kontejnerů v průměru 71,8 kilogramu odpadu, což je o pět kilogramů více než v roce 2020.
I přes velké změny ve společnosti způsobené pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech, informuje Eko-kom. Třídění zůstali Češi věrní, v tuzemsku se podařilo i v roce 2021 udržet stav, kdy bezmála tři čtvrtiny všech obyvatel pravidelně třídí své odpady. A třídili ještě více než dříve. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.
Zásadní dopad na plnění stanovených cílů měly nové odpadové a obalové předpisy, které zavedly nová evropská pravidla. Tím nejdůležitějším byla změna statistických definic recyklace, zejména rozlišení procesu úpravy odpadů pro recyklaci od samotné konečné recyklace. Pro ČR bylo také významné vyřazení produkce certifikovaných alternativních paliv (TAP) ze statistického vykazování recyklace, kam dosud patřila. I z toho důvodu bylo nutné samotnou recyklaci (materiálové využití) ještě více podpořit.
Na pozadí epidemiologických opatření tak probíhaly dva velmi důležité procesy směřující k vyšší recyklaci. Tím prvním byla úprava způsobu sběru odpadů. V řadě obcí byly zavedeny tzv. multikomoditní sběry tříděného odpadu. Jedná se o společný sběr materiálově různých odpadů do jedné nádoby tam, kde dotřiďovací linka umožňuje jejich následné oddělení. Typicky jde o sběr kovů spolu s plasty. Tento způsob sběru umožňuje intenzivní sběr všech tříděných komodit i v husté zástavbě, kde z prostorových důvodů není možné instalovat další kontejnery. Proto tuto možnost třídění uvítala řada obcí, které tak mohly bez problémů nabídnout hustou síť nádob a pytlů pro sběr kovů. Díky této změně dnes může takto kovy třídit více než 8 milionů občanů a sběrná síť pro ně se dále rozšiřuje.
Druhým podstatným prvkem pak byla započatá organizační i technologická modernizace dotřiďovacích procesů na třídicích linkách, zejména v případě plastů. Smyslem je především odklon od výroby TAP směrem k procesu recyklace, tedy zvýšení účinnosti dotřídění na jednotlivé polymery. „Tento modernizační proces na třídicích linkách jsme podporovali úpravou odměn, které nejen výrazně narostly, protože kvalitní dotřídění je pochopitelně dražší, ale také jsou nyní navázány na samotnou dosaženou účinnost. To pochopitelně motivuje linky k inovacím v technologii i organizaci jejich provozu,“ sděluje společnost Eko-kom.
Smyslem změny způsobu financování bylo spojit jej nikoli s množstvím upravovaného odpadu, ale především s množstvím odpadu vstupujícího do konečné recyklace. Cílem je tedy propojit financování třídicích linek s měřicím bodem recyklace, který dle nové legislativy je na výstupu z dotřiďovacího procesu. Současně navýšené platby reflektovaly novou zákonnou úpravu, která vyžaduje, aby i nerecyklovatelný odpad byl využit, alespoň energeticky. Díky zahájené intenzifikaci procesu dotřídění odpadu se podařilo dosáhnout dobrého výsledku recyklace i v případě plastových obalů, kde je podle nových definičních podmínek zajištění splnění požadovaného cíle recyklace nejobtížnější, uvádí Eko-kom. Tento proces modernizace bude pokračovat i v dalších letech, protože pro splnění náročných cílů směrnic EU bude nutné dosáhnout ještě vyšší účinnosti třídění.
