Současný systém třídění v ČR nesplní cíle EU, upozorňuje nová studie
Při aktuálním systému třídění nemá Česká republika šanci splnit závazky stanovené Evropskou unií pro zpětný odběr PET lahví k recyklaci. Ani při dosažení maximální možné efektivity třídicích linek nezajistí současný systém třídění 77% míru sběru PET lahví k recyklaci v roce 2025 a nezabezpečí ani 90% míru zpětného odběru PET lahví k recyklaci závaznou pro rok 2029. Vyplývá to ze studie mezinárodní poradenské firmy Denkstatt.
„Zveřejněná čísla o aktuální míře sběru v České republice vycházejí z množství PET lahví umístěných do sběrných kontejnerů spotřebiteli. Tato čísla ovšem nereflektují faktory, které reálně snižují efektivitu takového sběru – účinnost třídicích linek, jež dosahuje pouze 88 %, vlhkost PET lahví, nečistoty a zbytky materiálů na PET lahvích. To vše oficiálně uváděnou míru sběru značně snižuje,“ vysvětluje Monika Budiaková, konzultantka společnosti Denkstatt.
Podle studie tak v současném systému třídění Česká republika požadované cíle Evropské unie nesplní, ani kdyby došlo k zvýšení efektivnosti třídicích linek. „Oficiální statistiky nyní uvádějí sběr PET lahví v ČR na úrovni 81 % na vstupu do dotřiďovací linky. To při maximální možné míře účinnosti třídění znamená reálný sběr podle nové metodiky EU lehce nad 70 %. Dosažení 77% cíle pro rok 2025 by teoreticky vyžadovalo sběr 87,5 % lahví uvedených na trh, k tomu ale nejsou spotřebitelé nijak motivováni a nestane se tak automaticky samo o sobě,“ říká Stefan Pichler, senior consultant & circular economy service lead společnosti Denkstatt, a dodává: „V současném systému není možné dosáhnout ani 90% cíle sběru pro rok 2029. Pokud nedojde k zásadnímu technologickému pokroku v třídění směsného plastového obalového odpadu, muselo by se vysbírat více než 100 % PET lahví uvedených na trh.“
Jedním z důvodů, proč Česká republika nebude se současným systémem třídění schopna plnit cíle EU, je nová specifikace tzv. měřícího bodu. Zejména u PET lahví a plastových obalů má totiž množství nečistot a vlhkosti ze zbytků produktů po vytřídění významný vliv. Studie proto počítá s koeficientem 88 %, který udává skutečnou účinnost třídicích linek a také počítá s PET lahvemi očištěnými o nečistoty a vlhkost.
Tato změna má za následek, že výsledky sběru počítané dnešním systémem spadnou z 81 % na 70,7 % podle nové metodiky, a to pouze v případě nejvíce optimistického scénáře. To rozhodně nenaplňuje cíle požadované EU pro rok 2025 (77 %), a zdaleka ne pro rok 2029 (90 %).
Pro splnění závazků Evropské unie by nestačilo ani dokonalé vysbírání všech PET lahví uvedených na trh, systém by s ohledem na ztráty v procesu třídění musel vysbírat až 102 % lahví. „Vysbírat více lahví, než je uvedeno na trh udržitelně nelze. Česká republika tak ve stávajícím systému nemá šanci splnit závazky Evropské unie pro zpětný odběr PET lahví k recyklaci,“ upozorňuje Jiří Pražan, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů. „V Evropě přitom existuje ověřená cesta, jak těchto cílů dosáhnout. Řešením je plošný zálohový systém. Zpětná míra sběru k recyklaci v zemích se zavedeným zálohováním už nyní osciluje kolem 90 %, v mnoha z nich dlouhodobě tuto hranici převyšuje,“ doplňuje Jiří Pražan. Důležitou roli v systému záloh hraje finanční záloha, která spotřebitele skutečně motivuje zálohované PET lahve a plechovky vracet.
Plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky je podle Jiřího Pražana funkčním řešením i pro Českou republiku. Vedle splnění cílů EU přináší plošný systém záloh zcela zásadní pozitivní dopady na životní prostředí. Výrobou PET lahví z recyklátu lze ušetřit až 79 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %. „Pokud začneme vyrábět PET lahve z recyklátu, posílíme rovněž surovinovou bezpečnost České republiky. Naprostou většinu hmotnosti lahve můžeme opakovaně využít pro výrobu nových lahví, aniž bychom museli využívat nové suroviny,“ vysvětluje pozitivní dopady záloh Jiří Pražan. Systém záloh přináší také vyšší kvalitu života do měst a obcí, protože pomáhá snížit množství volně pohozeného odpadu.
Pozitivní dopady záloh potvrzují podle příznivců zálohování zkušenosti ze zemí, kde zálohové systémy úspěšně fungují. V současné době systém záloh na PET lahve a plechovky funguje ve 12 zemích Evropy, další země se připravují na jeho zavedení.
Studii vypracovala poradenská společnost Denkstatt na základě dostupných dat a predikcí od Autorizované obalové společnosti Eko-kom. Udávanou míru sběru přepočítala podle nového měrného bodu, kdy je potřeba vykázat pouze čistý plast sesbíraný prostřednictvím tříděného sběru.
