Zálohový systém může být přínosem i pro města a obce. Jejich rozpočty téměř nezatíží, zjistila studie

3. května 2022

Udržitelnost 0

356

Zálohový systém může být přínosem i pro města a obce. Jejich rozpočty téměř nezatíží, zjistila studie

Stávající systém třídění PET lahví a plechovek nemotivuje dostatečně výrobce, aby používali lépe recyklovatelné obaly, ani nepomáhá tomu, aby se hledaly způsoby pro další využití širší škály materiálů. Zálohový systém na PET lahve a plechovky může podle Iniciativy pro zálohování situaci zlepšit, navíc umožní zachovat obalový materiál v uzavřeném koloběhu pro opakovanou recyklaci. Rozpočty měst a obcí přitom zálohový systém téměř nezatíží, vyplývá ze studie zpracované Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA).

„Systém sběru a třídění nápojových obalů se přežil. Neumí vysbírat dostatečné množství obalů, abychom splnili evropské cíle. Hlavně však neumí zajistit jejich recyklaci a opakované využití v nových obalech. Výsledkem je žalostná situace, kdy v Česku recyklujeme pouze 42 % plastů a zbytek končí na skládce či ve spalovně,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Sběr a recyklaci nápojových obalů je potřeba zásadně zlepšit. Vyžaduje to od nás i evropská legislativa.“

Statistická data potvrzují nízkou míru recyklace plastových i kovových obalů v ČR, upozorňuje Iniciativa pro zálohování

Již 12 evropských zemí našlo řešení v podobě zálohového systému, kdy obalové materiály cirkulují v uzavřeném koloběhu. Úspěšné systémy zálohování jsou postaveny na široké dostupnosti sběrných míst a vedou k zásadnímu snížení množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst. Právě města a obce jsou klíčovou součástí zálohového systému.

„Současný systém je potřeba narovnat. PET lahve nyní každý rok více než čtvrt miliardou korun dotují sběr a třídění jiných typů plastů. Systém tak nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy. Nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve. Pokud něco neuděláme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně. Zálohový systém s tím může významně pomoci,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Alpla odkoupila podíl ve slovenské společnosti Panara

Důležitou roli PET lahví vůči ostatním typům plastových obalů v systému financování sběru a třídění odpadu potvrdila dopadová studie, kterou s podporou Iniciativy pro zálohování zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Primárním cílem studie bylo získat objektivní data o dopadech plošného zálohového systému PET lahví a plechovek na rozpočty municipalit. Důležitou zprávou je, že podle dat ze studie nebude mít zálohování takřka žádný dopad na rozpočty měst a obcí.

„V delším horizontu lze očekávat navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky pouze o 0,053 %, což znamená nárůst nákladů v průměru o 17 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst. Tento potenciální scénář předpokládá přenesení nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. „Ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí skutečně nejsou kritickou bariérou zavedení systému záloh,“ dodává. Zálohový systém přitom na rozdíl od toho stávajícího zajistí, že z PET lahve vznikne opět nová lahev a z plechovky nová plechovka.

Analýzu zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz na základě veřejně dostupných dat, dále dat poskytnutých autorizovanou obalovou společností Eko-kom a s poskytnutím součinnosti Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Analýza srovnávala stav v roce 2020, kdy nejsou dosaženy cíle EU pro sběr a třídění PET lahví a nápojových plechovek, se situací, kdy je zaveden zálohový systém, který vysbírá a recykluje veškeré PET lahve a plechovky uvedené na trh.