Statistická data potvrzují nízkou míru recyklace plastových i kovových obalů v ČR, upozorňuje Iniciativa pro zálohování

8. dubna 2022

Udržitelnost 0

387

Podle nejnovějších údajů ministerstva životního prostředí klesla míra recyklace plastových obalů v Česku v roce 2020 na 42 % z 61 % v roce 2019. Uvedený pokles je způsobený především změnou metodologie statistik. Ta nově zahrnuje pouze skutečnou recyklaci, kdy jsou obaly opětovně materiálově využity, nikoliv veškerý odpad, který Češi vytřídí do žlutých kontejnerů, jak tomu bylo dříve. Recyklace hliníkových obalů dosáhla 32 % a již téměř dvě dekády se konstantně drží na nízkých hodnotách, informuje Iniciativa pro zálohování.

Pravidla EU již rozlišují mezi tříděním a skutečnou recyklací a do statistik se započítává pouze ten obalový odpad, který z třídicích linek putuje směrem k recyklátorům. „Nová metoda tak poukazuje na neutěšenou situaci recyklace obalového odpadu v České republice. Češi skvěle třídí odpad a věří tomu, že je dál recyklován. V třídění tak patříme mezi evropskou špičku, ale pak se plasty ani hliník často nerecyklují a končí ve spalovně nebo na skládce,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Třídění ještě neznamená recyklaci

Výrobci nápojů založili iniciativu na podporu zálohování PET lahví a plechovek

V minulosti byla v EU za recyklaci považována například i výroba paliv pro cementárny. To se díky nové obalové směrnici změnilo. Cílem těchto pravidel je zajistit, aby byly zahrnuty pouze ty odpady, které skutečně směrují na recyklaci. „Doposud statistiky jako recyklaci u plastových obalů vykazovaly v podstatě veškerý odpad, který Češi odnesli do žlutého kontejneru. Skutečně recyklovaná, tedy opětovně využitá do nových výrobků, je však pouze jeho část. Ke ztrátám dochází na třídicích linkách a rovněž veškerý vytříděný odpad není pro recyklaci vhodný,“ objasňuje dosavadní stav Kristýna Havligerová.

Tato situace se týká i nápojových obalů, kde již 12 evropských zemí našlo řešení v podobě zálohového systému a dosahují i 90% míry jejich recyklace. „V Česku přitom i dnes velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce či ve spalovně. PET i hliník jsou cenné materiály s potenciálem k opakovanému využití. Až 80 % hmotnosti PET lahve lze využít pro výrobu lahve nové, v případě plechovky dokonce až 97 %, plýtváme tak potenciálem těchto materiálů,“ říká Kristýna Havligerová.

Bez změny systému Česko nedosáhne cíle EU

Slovensko spúšťa systém zálohovania plastových fliaš a plechoviek

Nová čísla podle Iniciativy pro zálohování navíc potvrzují obavu, že v aktuálním systému se České republice nepodaří dosáhnout závazků, které po každém členském státě požaduje EU. „Česko má s recyklací plastů vážný problém. Podle nové metodologie bez zásadní změny systému nemáme šanci dosáhnout 90% míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci do roku 2029 ani 60% míry recyklace plechovek do roku 2030. U obou materiálů nám k jejich dosažení ještě hodně chybí,“ komentuje aktuální stav Kristýna Havligerová. Zálohový systém podle ní zajistí vysokou míru cirkularity obalového materiálu, a tím i významné ekologické přínosy. Po zavedení zálohování se PET lahve už nebudou spalovat, ale láhev vrácená do obchodu se opětovně promění v novou láhev.

Uzavřený koloběh

Inciativa pro zálohování proto v České republice prosazuje plošný systém záloh na PET lahve a plechovky, který díky finanční motivaci v podobě zálohy umí těchto cílů rychle a efektivně dosáhnout, bez nároků na státní rozpočet. Zálohový systém je založen na principu uzavřené (cirkulární) smyčky, kdy se obalový materiál stává základem pro výrobu nových lahví a plechovek.

Většina nápojového průmyslu podle iniciativy zavedení záloh aktivně podporuje. Výrobci, odpovědní za obaly během celého jejich životního cyklu, si uvědomují, že opakované použití obalového materiálu pro stejný účel je nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopady na životní prostředí. Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší zcela zásadní snížení uhlíkové stopy, navíc se při výrobě z recyklátu spotřebuje mnohem méně energie než při výrobě z primární suroviny, argumentuje Iniciativa pro zálohování. Zavedení zálohového systému by podle reprezentativního průzkumu společnosti Ipsos z března letošního roku uvítalo 81 % Čechů.