Udržitelné obaly v perspektivě FMCG a retailu

28. června 2021

Domácí akce 0

1287

Udržitelnost obalových řešení je jedním z klíčových požadavků i v oboru retailu a rychloobrátkového zboží (FMCG). Uvědomují si to stále více jak výrobci baleného zboží, například potravinářské firmy, tak maloobchodníci. Jak konkrétně na tento významný trend reagují? V rámci webináře z cyklu Obalko Overtime, uskutečněného v pátek 18. června 2021, na dané téma diskutovali dva úvodní řečníci z lednového kongresu Obalko 8: Pavel Komůrka, koordinátor inovace a udržitelnosti obalů ze skupiny Orkla (Vitana a Hamé), a Jaroslav Vodáček, CE lead packaging manager ve společnosti Tesco Stores.

Co vlastně finální zákazník, tj. spotřebitel, v dnešní době očekává od (udržitelného) obalu? Jsou k dispozici prodejní data či výzkumy, jež potvrzují, že si spotřebitelé cíleně vybírají právě udržitelné obaly? I tyto otázky položil na úvod oběma aktérům webináře šéfredaktor časopisu Svět balení Stanislav Břeň, který akci moderoval.

„Zákazník se především ptá, jestli je obal šetrnější k životnímu prostředí, jestli je recyklovatelný,“ uvedl Pavel Komůrka. Tématu recyklace a recyklovatelnosti český spotřebitel „rozumí“, komplikovanější je ovšem situace mj. v případě bioplastů a dalších inovativních materiálů, jež v tuzemsku prozatím nejsou příliš rozšířené. „Toto vnímání je u nás prozatím na počátku. Nepochybně se ale k uvedeným věcem propracujeme, a to možná rychleji, než čekáme,“ dodal Pavel Komůrka.

Z pohledu řetězce Tesco lze zákazníky rozdělit do tří skupin. „Jednak ti, které environmentální pohled vůbec nezajímá, úplně jej odmítají,“ poznamenal Jaroslav Vodáček. Druhou skupinou jsou naopak lidé, kteří si aktivně zjišťují a dohledávají informace, uzpůsobují svoji volbu tomu, aby dopad jejich chování na životní prostředí byl co nejmenší. „A třetí, nejpočetnější skupina má různý rozsah úsilí, které je ochotna ochraně životního prostředí věnovat,“ konstatoval Jaroslav Vodáček.

Situace směřuje ke stále většímu zájmu o životní prostředí. Trendy v této oblasti jsou spíše globální, a ne vždy dostatečně lokálně přizpůsobené. „Uvažujeme i lokálně, tedy zda řešení, která v obalech nabízíme zákazníkům, jsou schopni využít a jestli třeba určitá kombinace materiálů není horší variantou, protože nemáme odpovídající spolupráci spotřebitele, který musí třídit,“ pokračoval Jaroslav Vodáček. Podstatné je v rámci udržitelnosti rovněž rozlišování pojmu třídění a recyklace. K třídění je zapotřebí všech, aby se jej účastnili, zatímco recyklace je proces, který probíhá za tím, resp. kdy (odpadní) materiál je znovu využit.

Pavel Komůrka a Jaroslav Vodáček pak představili konkrétní řešení, která jejich společnosti v oblasti udržitelných obalů realizovaly a realizují. Jedná se mimo jiné o opětovné využití plastového odpadu pro výrobu sekundárních a terciárních obalů potravin i dalšího zboží či použití recyklovaného papíru jako materiálu pro výrobu nákupních tašek, v obecnějším smyslu jde o řešení směřující k uzavření cirkulární smyčky.

Jak dále zmínil Pavel Komůrka, na důležitosti nabývá i komunikační funkce obalu směrem k zákazníkovi, například sdělit mu, jakým způsobem má vytřídit obal, nabídnout určitý „příběh“, pokud se obal dobře vytřídí, co z něj může být vyrobeno apod. S nástupem digitálních technologií se tyto možnosti rozšiřují a je zapotřebí je využívat, ať už jde o informace digitálně kódované přímo v grafickém designu nebo v čárových kódech či třeba nejrůznější typy virtuální reality. Za zmínku v daném ohledu stojí inovativní projekt Holy Grail, do kterého se již zapojila řada renomovaných společností a značek.

V případě konkrétních obalových řešení je často zásadním úkolem nalezení vhodného kompromisu, aby nebyla narušena např. funkce obalu jako ochrany zboží, zejména potravinářského. Rozhodně neplatí, že nejlepším (a nejudržitelnějším) řešením je žádný obal. A jak doplnil Jaroslav Vodáček, komunikace udržitelnosti prostřednictvím obalu směrem k zákazníkům musí být jednoduchá a srozumitelná.

Text: David Čapek

Foto: Obalko Overtime