Chemická recyklace: Budoucnost je tady

Výrobci baleného zboží sázejí na to, že chemická recyklace – zejména pyrolýza – jim pomůže dosáhnout ambiciózních recyklačních cílů. Našli partnery v chemických společnostech, které mají nejenom know-how, ale i ochotu podílet se na inovativních projektech. V nadcházejícím desetiletí společně investují miliardy. Ochránci životního prostředí jsou však k chemické recyklaci skeptičtí a pochybují, že se projekty rozběhnou. Nejlepší řešení je podle nich používat méně plastu. Jaká je tedy situace na poli chemické recyklace?

Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 110/2021. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v luxusním tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro výrobce baleného zboží.

Válka proti plastovému odpadu sílí. Zákaz uvádění jednorázových výrobků z plastu (plastové příbory, talíře, brčka) na trh je za rohem. Znepokojení lidí nad znečištěním oceánů, zejména mikroplasty, celosvětově roste. Mnohé státy prosadily nové odpadové legislativy s přísnými recyklačními cíli. V roce 2019 dosáhla celosvětová roční produkce plastů 368 milionů tun. Očekává se, že do roku 2050 se produkce plastů ztrojnásobí a bude představovat pětinu celosvětové spotřeby ropy. Je zřejmé, že míra mechanické recyklace těžko udrží krok.

Nabízí se jedno řešení – stále v plenkách, ale s obrovským potenciálem – recyklovat některé plasty chemicky. Chemická recyklace je pro plastikářský průmysl přitažlivá tím, že dokáže přeměnit plastový odpad, který nelze mechanicky recyklovat, zpět do monomerů, které lze pak použít jako alternativní surovinu pro výrobu nových polymerů. Chemický průmysl pochopil, že pokročilá recyklace má velký potenciál, a firmy jako Sabic, BASF, BP, Ineos a u nás Orlen Unipetrol už vyvíjí své vlastní technologie.

Saudové ukazují směr

Saudskoarabská společnost Sabic od začátku roku 2019 společně s britským Plastic Energy, dodavatelem pyrolýzního oleje (Tacoil), a svými zákazníky pracuje na výrobě a komercializaci certifikovaných cirkulárních polymerů (součást portfolia Trucircle). Nedávno obě společnosti oznámily, že plánují výstavbu první komerční jednotky na světě, která bude mít sídlo v nizozemském Geleenu a která by měla být uvedena do provozu ve druhé polovině roku 2022. Sabic v rámci svého portfolia Trucircle už dnes nabízí certifikované cirkulární PE a PP polymery.

Chemická recyklace tak otevírá výrobcům potravin zcela nové příležitosti pro získávání recyklovaných plastů pro své obaly. Například značka Magnum společnosti Unilever se stala v srpnu 2020 pionýrem v kategorii zmrzlin, když uvedla na trh více než sedm milionů kelímků na zmrzlinu vyrobených z certifikovaného cirkulárního PP od společnosti Sabic. Aby toho nebylo málo, Unilever spojil síly s firmou Greiner a společně vyvinuly nový obal pro Knorr bujón v prášku také z certifikovaného cirkulárního PP. Pilotní projekt právě probíhá ve Francii a na trh by se mělo dostat milion kusů.

Sabic potřebuje navýšit kapacity, proto od začátku letošního roku ve sdíleném chemickém komplexu v německém Gelsenkirchenu britská společnost BP přeměňuje nekvalitní směsný odpadní plast na pyrolýzní olej, který Sabic následně využívá k výrobě certifikovaných cirkulárních polymerů pro své nové zákazníky.

Evropané drží krok

Potenciálu chemické recyklace si všímají nejenom výrobci baleného zboží, ale i maloobchodní řetězce. Společnost Tesco ve Velké Británii vyzkoušela materiál z portfolia Trucircle pro své první flexibilní obaly s obsahem recyklátu. Tento pilotní projekt prokázal, že obaly vrácené zákazníky mohou být recyklovány zpět do bezpečných potravinářských obalů. Čerstvě nakrájené sýry ze sýrárny Bradburys se již balí do „cirkulární“ fólie u pultů ve vybraných obchodech Tesco.

Německá chemická společnost BASF zahájila v roce 2018 projekt ChemCycling spolu se svými partnery: norskou společností Quantafuel, která je specialistou na pyrolýzu směsného plastového odpadu a čištění vzniklého oleje, německou firmou Pyrum a maďarskou New Energy, které se specializují na pyrolýzu pneumatik. První komerční výrobky, které byly vyrobeny z materiálu s přídomkem Ccycled (jedná se o obchodní značku), byly obaly na klobásy Gutfried a obaly na mozzarellu Zott. Společnost BASF pro oba obaly dodala polyamid vyrobený z odpadních plastů. Novinkou na trhu v prvním čtvrtletí roku 2021 budou farmaceutické boxy vyrobené z expandovaného polystyrenu Styropor Ccycled.

Další německá společnost, Ineos Styrolution, se zaměřuje na chemickou recyklaci (depolymerizaci) polystyrenu. V plánu má do roku 2023 spustit ve Wingles na severu Francie první závod na recyklaci polystyrenu svého druhu. Recyklační zařízení by mělo být schopné zpracovat až 50 tun post-spotřebitelského polystyrenu za den. Nedávno také uzavřela dohodu se společností Ferrero o prozkoumání možností depolymerizace pro budoucí obalová řešení, které jsou v souladu s předpisy pro styk s potravinami.

Češi vstupují do hry

Chemická recyklace není v hledáčku pouze zahraničních společností, ale je přitažlivá i pro společnosti se sídlem v České republice. Orlen Unipetrol staví ve svém závodě v Litvínově testovací pyrolýzní jednotku na zpracování odpadních plastů. Jak nám vysvětlil projektový manažer pro oblast chemické recyklace výzkumného centra Orlen UniCRE, Robert Suchopa, na nedávném kongresu Obalko 8, budou v ní v následujících třech letech zkoumat chemickou recyklaci plastů a možnost její implementace do standardní výroby. Jejich ambicí je v horizontu několika let chemickou cestou recyklovat odpadní materiály nejen z nejbližšího okolí, ale pravděpodobně z celé České republiky a případně i dalších koutů střední a východní Evropy.

„Pro nás jako výrobce potravinových obalů je chemická recyklace momentálně jediná varianta, jak být cirkulární a zároveň splňovat vysoké požadavky na čistotu materiálu a tím pádem bezpečnost potravin,“ říká Ivo Benda, jednatel společnosti greiner packaging Slušovice a dále vysvětluje: „Chemická recyklace je energeticky více náročná než mechanická. Proto i nadále spolupracujeme na zdokonalení mechanické recyklace, nicméně jsme přesvědčení, že chemická recyklace bude mít nenahraditelnou roli i v budoucnu, a to u plastů, které nebude možné recyklovat mechanicky.“ Nad budoucností chemické recyklace se zamýšlí i Jaroslav Vodáček, CE lead packaging manager společnosti Tesco: „Z pohledu obalového byznysu, kdy jsou některé plastové materiály dnes těžko mechanicky recyklovatelné nebo jsou nerecyklovatelné, může chemická recyklace ponechat tato řešení, protože se objeví recyklační proces, který to řeší.“ Skutečnost, zda a jak se technologie chemické recyklace prosadí, závisí podle něj především na definici recyklace v evropských směrnicích: „Za nás je však podstatné, aby změna definice recyklace byla dobře promyšlená, a byla správným doplňkem ke stávající mechanické recyklaci.“

Pomalé, ale jisté kroky k dospělosti

V současné době je chemická recyklace v rané fázi vývoje, a bude ještě chvíli trvat, než se z ní stane ziskový byznys. Nicméně všeobecné nadšení všech hráčů (s výjimkou environmentalistů) – spolu s vědomím, že jiná lepší řešení problému, jak zpracovat mechanicky nerecyklovatelné plasty, zkrátka neexistuje – znamená, že budeme muset dítě rychle zbavit plenek. Pilotní projekty se vyvíjejí zatím velmi slibně, a brzy dojde k tomu, že na trhu nebudou výjimečné, ale standardní. Pokud nadšení vydrží na všech frontách – a není pochyb o tom, že vydrží – tak můžeme chemickou recyklaci považovat za nápad, jehož čas právě přišel.

„Chemická recyklace jako odpověď na recyklační cíle“

Jaroslav Vodáček – CE lead packaging manager, Tesco Stores

„Ve společnosti Tesco sledujeme vývoj chemické recyklace, která by v poslední fázi životního cyklu těžko recyklovatelných plastových materiálů umožnila znovu materiál využít. Ve Velké Británii jsme stáli u zrodu pilotního projektu, kdy jsme pomohli sebrat odpad od našich zákazníků, který se následně využil opětovně pro výrobu kvalitního obalu. Celé to navazuje na naší dlouhodobou strategie udržitelnosti, kdy jsme se zavázali učinit všechny obaly naší značky recyklovatelné jako součást cirkulární ekonomiky místo toho, aby skončily na skládce jako odpad. Chemická recyklace může být odpovědí na ambiciózní cíle v oblasti recyklace plastových obalů a špatného vnímání plastů u části veřejnosti.“

„Musíme mít jistotu zdravotní nezávadnosti“

Ivo Benda – jednatel, greiner packaging Slušovice

„Cirkulární ekonomika (CE) je založena na eliminaci plýtvání a využití produktu i poté, co splnil svou primární funkci. Recyklace je jedním ze zásadních nástrojů CE. I my v Greineru principy CE ctíme a podporujeme. Pokud však chceme používat recyklát pro naše výrobky, pak s ohledem na jejich přímý styk s potravinami musíme mít jistotu, že jsou absolutně zdravotně nezávadné. Pro použití recyklátu do obalů pro potraviny tak potřebujete pozitivní stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Krom PET zatím žádný jiný mechanický recyklát toto stanovisko nezískal. Mechanická recyklace má momentálně tu nevýhodu, že nedokáže zajistit dokonalou čistotu jak na vstupu (zpracovávaný plastový odpad), tak ani na výstupu, tedy v podobě finálního regranulátu používaného následně pro výrobu například obalů pro potraviny. Tento problém zatím řeší chemická recyklace, která polymer (plast) rozloží na monomer (většinou v podobě oleje), z kterého se následně vyrábí nový, 100% čistý polymer.“

Chemická recyklace má i své odpůrce

Přestože vyhlídky vypadají růžově, ochránci životního prostředí jsou k chemické recyklaci skeptičtí a pochybují, že se všechny projekty rozběhnou. Tvrdí, že ekonomický výhled chemické recyklace je velmi nejistý a že celý koncept je velmi rizikový. Nízké ceny fosilních paliv budou nadále udržovat nízké výrobní náklady virgin polymerů, což poškozuje tržní hodnotu recyklovaného plastu. Tohle platí jak pro mechanickou recyklaci, tak i pro chemickou recyklaci, avšak chemické recyklaci je vystavena většímu riziku, protože technologie je ve srovnání s mechanickou recyklací mnohem méně zavedená a je zatím potřeba investovat nemalé částky do infrastruktury a rozvoje trhu. Navíc environmentalisté předpokládají, že investiční fondy nebudou chtít investovat do ropného a plastikářského průmyslu. Výsledkem by mohl být nedostatek kapitálu na investice do podobných projektů, další snižování cen ropy a zemního plynu a podkopávání sekundárního trhu s plasty. Podle nich není chemická recyklace cestou a nezbude nám nic jiného než jednoduše používat méně plastu.

Text: Kateřina T. Osterroth

Foto: BASF SE, Tesco Stores, Greiner