Zámořským balením pomáhají i data o přepravách

Úkolem exportního a zámořského balení je, aby obal umožnil bezpečnou přepravu do cílové destinace, tedy aby se přepravovaný produkt dostal k příjemci bez poškození. U námořních přeprav je nezbytností ochrana proti povětrnostním vlivům, zejména korozi. Stále většího významu nabývá monitoring přepravovaného zboží prostřednictvím čidel a senzorů.

Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 109/2020. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v luxusním tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro výrobce baleného zboží.

Při balení nákladu pro námořní přepravy je ke každé zásilce zapotřebí přistupovat individuálně, protože každý produkt nebo zboží se vyznačuje náchylností na různé vnější vlivy. Z hlediska balení námořních zásilek jsou nejčastějšími riziky vlhkost, změny teplot nebo otřesy a vibrace. „Z pohledu přepravce se ale často v rámci balení zapomíná na správné ukotvení břemene v přepravním obalu – pro námořní přepravy to znamená v kontejneru. Plně naložený přepravní kontejner může vážit několik tun. Přeprava do přístavu sice proběhne bez problému, ale pak na kontejner i při klidné plavbě na oceánu působí fyzikální síly, které mohou v nejvyšší řadě kontejner vystavit rozkmitu až osm metrů,“ upozorňuje Jakub Honzek, manažer námořních přeprav společnosti DB Schenker. Nezbytné je proto mimo jiné správné ukotvení nákladu.

U zámořské přepravy je rovněž třeba počítat s tím, že kromě lodi bude náklad přepravován zpravidla i pozemními přepravními módy – vlakem nebo kamionem, případně oběma způsoby. „I námořní zásilky je proto nutné zabalit s ohledem na tyto okolnosti a zejména se ubezpečit, že je břemeno pevně ukotveno a bezpečně připraveno i na několik překládání,“ podotýká Jakub Honzek.

Důraz na udržitelnost

Získat maximum informací o přepravovaném produktu a správně navrhnout obalové řešení, které zajistí ochranu před mechanickým poškozením a vlivy okolního prostředí, doporučuje Tomáš Körner, vedoucí projektu Obaly ve společnosti Geis CZ. „Trendem v zámořské přepravě je kladení důrazu na ekologičnost a jednoduchost likvidace obalu v cílové destinaci,“ dodává.

Ochranu životního prostředí jako jeden z hlavních trendů dneška potvrzuje i David Strnad, vedoucí logistiky ve společnosti Škoda Auto. Jde například o redukci jednosměrných plastových obalů (sáčků apod.), které by v cílových destinacích mohly přispívat k zátěži na životní prostředí. „Dalším příkladem je využití odpadu jako zdroje, kde v rámci chráněného a profilového pracoviště, které bylo zřízeno ve spolupráci s naším sociálním partnerem, Odbory Kovo MB, připravují kolegové z nepotřebné kartonáže, která by se jinak stala odpadem, různé proložky a materiály pro vyplnění mezer a ochranu dílů v zámořských baleních,“ popisuje konkrétní příklad udržitelného přístupu David Strnad.

Kombinované metody

Různé metody antikorozní ochrany je v současnosti možné stále více kombinovat. „V některých případech je stále nejbezpečnější klimatické balení s nepropustným obalem a vysoušedly uvnitř dřevěné bedny, které lze velmi přesně nadimenzovat. V jiných případech se zase jeví výhodnější balení za pomocí VCI papírů, fólií nebo chipsů,“ vyjmenovává Jiří Prokop, key account & product manager ve společnosti Branopac CZ (Antalis Group). Metody balení na bázi inhibitorů koroze mohou mít nesporné výhody v podobě nižší jednotkové ceny obalů na zabalený produkt, eliminaci pracnosti při vlastním balení nebo zjednodušení interní technologie, kdy produkty před přepravou není třeba konzervovat.

Pro správné rozhodnutí o způsobu optimální ochrany produktu proti mechanickým vlivům a proti korozi mohou být užitečnými pomocníky tzv. dataloggery, které umožňují průběžný sběr dat o teplotě, relativní vlhkosti a mechanických rázech majících vliv na přepravované zboží. „Firma dokonce může mít i online přehled o tom, jestli je s jeho produktem v průběhu cesty správně nakládáno. Cena těchto zařízení oproti minulosti výrazně poklesla a umožňuje tak při zámořské přepravě daleko širší použití,“ konstatuje Jiří Prokop.

Samotná oblast monitorování přepravních podmínek se v současnosti dynamicky vyvíjí. Tomáš Körner vysvětluje: „U drahého a citlivého zboží se již finančně vyplácí vybavovat zásilky senzorickými monitorovacími přístroji, které umožňují online kontrolu nebo zaznamenají podmínky průběhu přepravy.“

Příslušná čidla a senzory, které sledují celou řadu přepravních parametrů, od náklonu kontejneru přes otřesy během přepravy až po vlhkost vzduchu uvnitř kontejneru, se budou v nedaleké budoucnosti dále zmenšovat a zpřesňovat, očekává Jakub Honzek. Revoluci v předávání a vyhodnocování sebraných dat pak může přinést rozvoj 5G sítí, jež umožní monitoring zásilek v reálném čase nebo rozšíří možnosti využití internetu věcí v běžné praxi. „Vývoj se tedy podle mého názoru bude ubírat cestou celkového zrychlení a zpřesnění sběru a vyhodnocení těchto dat,“ uzavírá Jakub Honzek.

„Posouzení rizikových faktorů“

Jiří Prokop – key account & product manager, Branopac CZ (Antalis Group)

„Hlavní zásadou je kvalitně zabalený produkt realizovaný za optimálních nákladů. Předpokladem dodržení této zásady je správné posouzení všech rizikových faktorů, které mohou přepravovaný produkt během přepravy ovlivňovat. Mezi hlavní faktory patří mechanické zatížení, jako například citlivost produktu proti rázům nebo riziko mechanického poškození povrchu zboží. Klimatické podmínky jako vysoká vlhkost, obsah soli ve vzduchu nebo okolní teplota mohou mít zase negativní vliv na přepravovaný produkt ve formě vznikající koroze. Je důležité mít kompletní informace pro posouzení všech dostupných rizik, náležitě je vyhodnotit, zvolit správný způsob ochrany produktu a realizovat balení za optimální náklady ve vztahu k samotnému produktu a přepravní cestě.“

„Pozornost věnujeme vývoji a testování balení“

David Strnad – vedoucí logistiky, Škoda Auto

„Největším rizikem je samozřejmě poškození transportovaných dílů a vozů, například mechanické poškození nebo třeba koroze. Naše transporty jsou úzce napojeny na výrobu v zahraničním závodě, jakýkoli problém s balením může ohrozit výrobu. Vývoji a testování balení proto věnujeme hodně času a příprav. Transportní čas do zahraničí se pohybuje v řádu týdnů, proto se problém s balením projeví až po delší době. Pokud se, v horším případě, bude jednat o problém balení jako takového, tak nejste schopni reagovat okamžitě, protože máte několikatýdenní zásobu dílů v daném balení na cestě.“

Text: David Čapek

Foto: Branopac, Škoda Auto