20 let, 20 pohledů: Značení obalů jde cestou automatizace a digitalizace

28. prosince 2020

20 let časopisu Svět balení 0

1062

Značení obalů jde cestou automatizace a digitalizace

Za posledních třicet let prodělal retail v Česku přímo revoluci. Od pultového prodeje a víceméně prázdných regálů se během velmi krátkého období 90. let změnilo prakticky vše, co zákazník do té doby z tuzemského retailu znal. Včetně značení obalů.

Přinášíme článek, který jsme publikovali v časopise Svět balení 109 / říjen–prosinec 2020. Jde o jeden z příspěvků, jež uveřejňujeme k výročí 20 let Světa balení.

S příchodem zahraničních obchodních řetězců vstoupila do českého prostředí také automatizace a elektronizace procesů spojených s celým dodavatelským řetězcem. Technologie založené na automatizovaném sběru dat v té době nebyly na českém trhu úplně neznámé, ale jen obtížně se prosazovaly. Vstup velkých retailových hráčů byl rozhodujícím impulzem k jejich masovému rozvoji.

Předpokladem využívání automatického sběru dat byla samozřejmě správná identifikace veškerých produktů, které se do nově se rozvíjejících velkoplošných formátů prodejen doslova valily. Šlo o zásadní změnu celé filozofie maloobchodního prodeje. Nově byl důraz kladen na šíři sortimentu a trvalou dostupnost zboží, na variantnost produktů, atraktivitu balení a marketing.

S novým přístupem souvisela potřeba správné identifikace spotřebitelských a později i obchodních balení. Nastalo hektické období, kdy se trh soustředil na standardní identifikaci zboží a zavedení strojového sběru dat. Automatické načítání čárových kódů na zboží se implementovalo zejména v místě prodeje. Standardní identifikační systém, který se pro retail využíval již tehdy a využívá se dodnes, se nazývá Systém GS1.

Nejstarší dochovaný čárový kód EAN-13 na československém výrobku – n. p. Čokoládovny, 1980

Jednoduché zapojení

Česká republika byla členem globální standardizační organizace GS1 již od roku 1983. V té době šlo o evropskou organizaci s názvem EAN International, celosvětovou působnost získala po spojení s americkou organizací UCC v roce 2005, od té doby funguje pod názvem GS1. Pro české výrobní a distribuční firmy bylo tedy zapojení do standardního identifikačního systému jednoduché a dostupné. Během 90. let začaly standardní identifikaci využívat tisíce společností.

Standardní identifikace pomocí kódu EAN umožňovala především skenování na pokladnách. To bylo základem pro vznik sofistikovanější pokladních systémů, které umožňovaly nejenom efektivní prodej, ale také sběr informací o prodejích, práci s prodejními daty a lepší řízení procesů. Postupem doby se technologie automatického sběru dat rozšířila i do oblasti distribuce, do skladovacích a logistických procesů. Velmi brzy ji doplnilo využívání standardní elektronické výměny dat, EDI (Electronic Data Interchange), která je rovněž součástí standardů GS1. Retail byl prvním sektorem, kde došlo k širokému využívání elektronických objednávek, faktur, dodacích listů a dalších transakčních dokumentů.

Standardní identifikace a elektronická komunikace přinesly další důležité postupy a technologie. Využívání strukturovaných dat, důraz na správnost, resp. kvalitu produktových dat, jejich vytěžování pro plánování prodeje, promoce a další marketingové účely. Dnešní rozvoj retailu, rostoucí podíl e-shopů, elektronických tržišť a nákupů prostřednictvím mobilních zařízení a sociálních sítí dále umocňuje význam standardní identifikace a sdílení dat. Digitální retail, který nemá prakticky žádná teritoriální omezení, si bez globálních standardů nelze představit.

Standardní identifikace: Systém GS1

Jak funguje globální standard GS1? Jednoznačnost identifikačních čísel standardu GS1 je založena na přidělování tzv. prefixů států. Ty jsou přidělovány jednotlivým členským zemím globální organizace GS1. V každém z členských států působí národní organizace GS1, která je registračním místem a odborným garantem pro Systém GS1 na území daného státu.

Při registraci do Systému GS1 získá společnost své jednoznačné identifikační číslo, které spolu s prefixem státu tvoří tzv. GS1 Company Prefix, a určitý interval (číselnou řadu), který může podle definovaných pravidel využívat pro identifikaci produktů, služeb, majetku, logistických a přepravních balení, objektů i subjektů atd.

Díky tomuto identifikačnímu standardu je možno detailně zmapovat pohyb produktu v rámci celého dodavatelského řetězce. Na jednoznačnou identifikaci lze navázat produktová data – statická, dynamická i transakční. V neposlední řadě ale i data důležitá pro marketingové účely, která jsou dnes plnohodnotnou součástí záznamu o produktu (převážně B2C data, určená pro spotřebitele).

Systém GS1 nabízí řadu identifikačních struktur, tzv. identifikačních klíčů. Mají předepsaný formát i konkrétní použití. Nejčastěji využívanými identifikačními klíči pro retail jsou GTIN, GLN a SSCC. GTIN (Global Trade Item Number) je identifikační struktura určená primárně pro identifikaci spotřebitelských a obchodních jednotek. GLN (Global Location Number) je identifikační struktura určená pro identifikaci obchodních partnerů (právních subjektů) a jejich organizačních nebo funkčních jednotek. Využívá se v logistice např. pro identifikaci místa dodání nebo příjemce či odesílatele zásilky. Široké uplatnění má také v elektronické komunikaci, kde slouží k identifikaci partnerů, jako náhrada adresních údajů nebo pro směrování zpráv na síti. SSCC (Serial Shipping Container Code) je identifikační struktura pro značení logistických jednotek (zejména palet). Je povinnou součástí každé standardní logistické etikety, což je masivně využíváno pro sledovatelnost v rámci dodavatelského řetězce. Více informací k identifikačním klíčům Systému GS1 je možno získat u národní členské organizace GS1 Czech Republic (www.gs1cz.org).

Hlavním přínosem využívání standardu GS1 je jeho plošné rozšíření, mezinárodní platnost a akceptace napříč dodavatelskými řetězci v průmyslu, retailu i logistice. Standardní identifikační struktury jsou kódovatelné do všech datových nosičů zahrnutých do Systému GS1. Kromě identifikačních klíčů je ve standardu popsána naprostá většina jejich možných atributů. To umožňuje uživatelům efektivně definovat datové modely, datové věty či konkrétní kombinace datových polí v závislosti na jejich aktuálních potřebách. Využívání globálního standardu navíc zaručuje vysokou míru interoperability.

GS1 DataMatrix – 2D symbol na obalu, který může nést řadu informací. Datový nosič poskytuje prostor pro více strukturovaných dat, která jsou snímatelná na pokladně, jako je šarže, datum spotřeby / minimální trvanlivosti, případně hmotnost, cenu, datum balení či sériové číslo.

Sběr strukturovaných dat

Data jsou základním stavebním kamenem jakékoli obchodní činnosti a retail není v tomto ohledu výjimkou. Stále masivnější využívání moderních technologií má přímý vliv na zpracovávání velkých objemů dat nejrůznějšího charakteru. Moderní technologie se vyvíjejí velmi rychle a směřují ke stále vyšší míře nezávislosti na lidském faktoru. I to klade další požadavky na data. Zejména na jejich kvalitu, úplnost či věrohodnost.

Automatizace všech operací, které je možné zefektivnit zapojením strojového čtení, je v retailu jednou z nejčastěji využívaných rutin. Jedná se o snímání datových nosičů, ve kterých jsou kódovány vyžadované údaje. V této oblasti nabízí Systém GS1 širokou škálu datových nosičů. Nejčastěji se v retailu využívají lineární čárové kódy, hlavně pro identifikaci zboží na všech úrovních balení. Snímání se provádí na pokladnách při prodeji, ve skladech a distribučních centrech při příjmu, manipulaci, vychystávání a vyskladnění zboží, v logistických centrech při směrování a přepravě zásilek apod.

Pro snímání na pokladnách je určen lineární čárový kód EAN-13, který umožňuje kódování výhradně identifikačního klíče GTIN. Je-li potřeba kódovat více údajů, tedy GTIN a další atributy, je nutno použít lineární čárový kód GS1-128, který umožňuje zakódovat potřebné údaje pomocí GS1 aplikačních identifikátorů. Jejich úkolem je definovat obsah a formát konkrétního datového pole a tím pomoci nejenom informaci zakódovat, ale i dekódovat a správně interpretovat do informačních systému.

V poslední době se v retailu prosazují dvoudimenzionální čárové kódy, které slouží pro značení produktů, u nichž je požadavek na kódování většího množství údajů kombinován s limitovanou plochou pro datový nosič. 2D kód může být dále vyžadován konkrétní národní nebo evropskou legislativní úpravou. To se zpravidla týká produktů, které je potřeba sledovat či ověřovat v rámci celého jejich životního cyklu. Pro tyto účely je doporučeno využívat především kód GS1 DataMatrix.

2D kódy se v neposlední řadě využívají pro kódování B2C dat nebo informací využitelných pro marketingové účely. Jde především o kódování odkazů na webové stránky, kde zákazník dohledá informace například o původu produktu, o jeho kvalitativních parametrech, o manipulaci a skladování, o recepturách, zákaznických soutěžích apod. Tímto způsobem může být zákazníkovi nabídnut rovněž přístup na sociální sítě či média. Pro tyto marketingové účely se obvykle využívá QR kód, a to i ve variantě bez jakkoli standardizovaného obsahu.

Ve specifických případech může být potřebná informace kódována také do radiofrekvenčního (RFID) čipu – především tehdy, kdy je třeba kontrolovat nebo monitorovat některé další kvalitativní parametry produktu, sledovat status produktu apod. Hlavní výhodou standardních datových nosičů je definovaný způsob kódování i dekódování informací, který zaručuje obecnou srozumitelnost a interoperabilitu a je kompatibilní se softwarovým vybavení většiny značkových snímacích zařízení běžně dostupných na trhu.

Sdílení dat na postupu

Fungování dodavatelského řetězce je nemožné bez účinného sdílení informací. Retail v tomto směru prošel hned několika zásadními transformacemi. První z nich započala již ve druhé polovině 90. let, kdy obchodní řetězce začaly na našem trhu využívat standardní elektronickou komunikaci dat, EDI. Nejprve se jednalo pouze o elektronické objednávky, poté následovaly faktury a další dokumenty. Dnešní EDI komunity používají celou řadu elektronických zpráv a lze říci, že tento sektor funguje až na malé výjimky bezpapírově. Fyzický tok zboží v dodavatelském řetězci je plně podporován tokem informačním. Do něj jsou zapojeni nejen obchodníci a jejich dodavatelé, ale i distribuční firmy a logističtí provideři.

Sdílení strukturovaných dat nahrává i celková digitalizace retailu, rostoucí podíl internetového obchodu a dalších prodejních kanálů. A právě digitalizace retailu je další významnou transformací tohoto sektoru. Má dopad do všech oblastí obchodování a staví před obchodní i výrobní společnosti nové výzvy.

Jednou z nich je využívání tzv. datových katalogů jako důvěryhodného zdroje produktových dat, které umožňují sdílet data publikovaná dodavatelem v rámci celého trhu. Katalog nabízí celou řadu validačních pravidel, správa dat je monitorována a doprovázena relevantní datovou komunikací. Tento koncept se nazývá globální datová synchronizace, GDSN (Global Data Synchronization Network).

Kvalitní data jsou základem pro efektivní řízení dostupnosti produktů, doplňování zásob, řízení promočních akcí stejně jako poskytování veškerých informací vůči koncovému spotřebiteli.