20 let, 20 pohledů: Potraviny – Přechod k monomateriálům je více než znatelný
Ustupující poptávka po multimateriálových obalech, alternativní obaly, maximalizace využití recyklovaného materiálu, snižování hmotnosti a velikosti obalů. To jsou jen některé trendy, o kterých hovoří Pavel Komůrka, packaging innovation – sustainability coordinator společnosti Orkla Group.
Přinášíme článek, který jsme publikovali v časopise Svět balení 109 / říjen–prosinec 2020. Jde o jeden z příspěvků, jež uveřejňujeme k výročí 20 let Světa balení.
Svět balení:
Jak byste popsal současnou situaci na obalovém trhu?
Pavel Komůrka:
Za svou osobu mohu hodnotit současný trh s obalovými materiály z hlediska jejich dostupnosti, škály nabízených řešení a globálních trendů, které určují dění v oblasti obalů. V první řadě je nutné zdůraznit, že trh s obaly je globální záležitostí, firmy určující směry v konstrukcích obalových materiálů mají v podstatě celosvětovou působnost. Je pár velkých jmen, velkých korporátů, které svou činností ovlivňují, co se na trhu objeví, co firmy jako my mohou nakupovat. Tato nabídka je však tažena poptávkou plničů/baličů, tedy nás. Je to reflexe našich potřeb a požadavků na funkčnost obalů, na způsob, jak se s nimi dá nakládat. A tyto potřeby jsou odrazem povahy naší činnosti, našich cílů, potřeb našich zákazníků a v neposlední řadě našich závazků, a to i v oblasti životní potřeby. Společně s obalovým trhem pak určujeme obalové trendy. Z mého pohledu jsou dnes díky výše popsané situaci dostupné jakékoliv druhy obalových materiálů, k dispozici jsou v podstatě on-line. Je to jen otázka nákladů.
Svět balení:
Co pokládáte za hlavní trend na současném obalovém trhu?
Pavel Komůrka:
Obalové trendy jsou dynamické a jsou výsledkem popsaného systému provázanosti obalového průmyslu, nás jako uživatelů výrobků obalového průmyslu a zákaznických preferencí. V současné době jsme svědky narůstajícího zájmu o řešení, která jsou v souladu s principy udržitelného vývoje a cirkulární ekonomiky a která nemají negativní vliv na životní prostředí. Tato zadání řídí v současnosti výzkum a vývoj materiálů, jež tato očekávání naplňují.
Svět balení:
Týká se to všech hráčů na trhu?
Pavel Komůrka:
Když se podíváme na cíle a závazky velkých jmen, která globálně působí v potravinářství, ale i řady dalších mimo náš obor, čteme v podstatě totéž – recyklace, recyklovatelný, obsah recyklovaných materiálů, obnovitelné zdroje. Tato klíčová slova se v průběhu několika posledních let stala zadáním pro výrobce obalů. V krátkosti se dají tyto udržitelné trendy shrnout následovně: Přechod k monomateriálovým strukturám obalů tvořeným homogenní kompozicí recyklovatelných typů základních materiálů. Tyto materiálové kompozice jsou jako náhrada za nerecyklované a nerecyklovatelné multimateriálové obaly. Dále nastupují alternativní typy obalů, jež nahrazující zejména plastové struktury obalů (např. bariérové papírové flexibilní obaly). Snaha je uplatnit tyto alternativy zejména v oblasti náhrad plastových flexibilních obalů a jejich recyklace v odpadových tocích papíru. Také jsme svědky minimalizace substancí, které škodí v recyklaci, nebo jejich náhrady, kde je to možné. V poslední době je k dispozici celá řada manuálů k tomu, jak navrhnout obal pro třídění a recyklaci. Další snahou je maximalizace obsahu recyklovaných materiálů v obalech (zejména u plastů a tam, kde je to možné) a maximalizace obsahu materiálů vyrobených z obnovitelných zdrojů – u plastových obalů. Také sledujeme snižování hmotnosti a optimalizaci velikosti obalů. Zmiňované obalové trendy vztažené k udržitelnosti však nejsou tím jediným.
Svět balení:
Co tím myslíte?
Pavel Komůrka:
Na věc se musíme dívat komplexně a zohlednit další faktory. Obal slouží k ochraně výrobku. Z toho plyne, že nechceme a ani nemůžeme redukovat nebo dokonce eliminovat tuto základní ochrannou funkci obalů ve prospěch například jejich recyklovatelnosti. Měli bychom také rozumět a působit i v ostatních oblastech hodnotového řetězce. Tím mám na mysli, abychom měli dostatečné množství a takovou kvalitu informací, abychom byli schopni realisticky posoudit celý životní cyklus obalu. To znamená nejen jeho výrobu, využití a funkci, ale také jeho nakládání ve sběru, třídění a recyklaci, když už se obal z výrobku změní na obalový odpad. Jde také o to, jak se obal chová, co se s ním děje, když skončí na skládce, volně pohozený v přírodě, co se s ním děje na třídicí lince, jak může být alternativně využit, pokud se nevytřídí k materiálovému využití, a tak dále. Uživatelé obalů by se měli aktivně zapojovat do projektů, které řeší možnosti využití obalu jako odpadu a způsoby a možnosti jeho přepracování. EPR organizace jsou klíčové pro správné fungování hodnotového řetězce obalových materiálů. Z tohoto důvodu je spolupráce s těmito organizacemi zásadní, a to ve smyslu přístupu k informacím a také k možnosti ovlivňovat rozhodnutí přijímaná v rámci řešení ve způsobech nakládání s obaly.
Svět balení:
Pokud bychom se podívali na aktuální obalové inovace, které by to byly?
Pavel Komůrka:
Z již popsaného se dají poměrně snadno odvodit i obalové novinky současné doby. Řeč je monomateriálových a vícevrstvých flexibilních laminátech, které jsou složeny z vrstev stejného typu plastů (PP nebo PE) s různými charakteristikami a bariérovými vlastnostmi. Dále je třeba, a zabýváme se tím v Orkle, zmínit potahované papírové a bariérové flexibilní obaly s obsahem papírových vláken (více než 90 %, optimálně více než 95 %). Dále se prosazuje využití bioplastů, ne biodegradabilních, v kategorii plastových flexibilních laminátů (kompatibilních s recyklací). Posiluje také využívání recyklovaných plastů v sekundárních a terciárních obalech nebo chemicky recyklovaných polyolefinů v systému „mass balance“.
Svět balení:
Jaké novinky se prosazují v oblasti značení nebo informovanosti?
Pavel Komůrka:
Zde bych zmínil inteligentní značení obalů, které umožní jejich lepší identifikaci v procesu třídění obalového odpadu (HolyGrail). Tato technologie by po zprovoznění automatických třídicích linek potenciálně mohla být využívána i v České republice. Koncoví spotřebitelé mohou mít lépe vzděláváni a zainteresováni prostřednictvím například virtuální reality, která se spustí po načtení designu obalů v chytrém telefonu.
Svět balení:
Kam se bude ubírat budoucí vývoj?
Pavel Komůrka:
V nejbližších letech se dá očekávat ještě intenzivnější poptávka po obalových řešeních, která budou schopna pomoci naplnit enviromentální cíle jednotlivých firem. Čím větší, čím více integrovaná do nadnárodních korporátů, tím větší důraz bude kladen na design obalů z tohoto pohledu. Dá se očekávat i rostoucí tlak legislativních opatření, zvýšení poplatků za uvádění obalů na trh, nejrůznější formy daní a dalších plateb za obalové materiály. Tyto náklady budou nutně pokrývat náklady za ještě lepší sběr obalových odpadů, jeho třídění a také náklady za materiálovou recyklaci. Nejen tyto důvody povedou nezbytně k ještě větší provázanosti jednotlivých subjektů v hodnotovém řetězci toku obalových materiálů. Integrovaný a koordinovaný postup je nezbytný ke zdárnému naplnění našich cílů a k plné funkčnosti zmíněného hodnotového řetězce.
Svět balení:
Co to bude znamenat pro poskytovatele i uživatele obalových řešení?
Pavel Komůrka:
Obalový průmysl bude vyrábět a dodávat obalové materiály podle zadání plničů/baličů. Tedy firem, jako je Orkla. Potravináři a ostatní společnosti, které používají obaly k balení svých výrobků, chtějí a budou chtít zodpovědně přistupovat k vnitřním i externím enviromentálním závazkům. A to jednoznačně z důvodu zachování konkurenceschopnosti. Spotřebitelé budou stále ve větší míře vyžadovat a upřednostňovat výrobky balené v obalech šetrných k životnímu prostředí. To je dané zvyšujícím se uvědoměním globálního enviromentálního problému a edukací spotřebitelů z nejrůznějších stran. V neposlední řadě také vlivem zdokonalujících a zrychlujících se komunikačních technologií.
Svět balení:
Lze očekávat technologické novinky nebo nové materiály?
Pavel Komůrka:
Společenská potřeba vyvolá vývoj nových a zdokonalování stávajících technologií pro sběr, třídění a recyklaci odpadů. Dá se očekávat brzký nástup nových technologií, a to jak v oblasti materiálů, tak i jejich opětovného využití. Lze předpokládat i pokračující vývoj technologií, které umožní využívání alternativních obnovitelných zdrojů nebo opětovného přepracování odpadů do těchto alternativních materiálů. Podíl takových zdrojů by tím postupně mohl narůstat a časem umožnit menší závislost na těch tradičních fosilních, neobnovitelných. Výstupy z těchto technologií pak mohou být využity při vývoji a výrobě nových materiálů, jež bude možno uplatnit v principech cirkulární ekonomiky. Znalostí a aktivní účastí v popsaném funkčním uzavřeném cyklu materiálového toku tak může každý z nás, každá společnost vyrábějící nebo používají obalové materiály, přispět k naplnění této vize v řádu několika málo dekád.
Stanislav D. Břeň