
Udržitelnost: Skutečná výzva pro společnost, vlády, výrobce i prodejce
Celosvětově jsou identifikovány dvě největší hrozby – nakládání s plasty a plastovým odpadem a změna klimatu. Stejně tak je tomu i v České republice a na Slovensku. Plastový odpad představuje největší hrozbu pro planetu a budoucnost. Pro české domácnosti je druhou velmi naléhavě pociťovanou hrozbou nedostatek vody, na třetím místě následuje změna klimatu. Pro slovenské domácnosti je změna klimatu druhou naléhavou hrozbou následována obavami ze znečištění vody.
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 108/2020. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v luxusním tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro výrobce baleného zboží.
Jaké jsou postoje domácností k plastům a jak se jejich obavy promítají do každodenního života? S plastovým obalem se domácnosti potkávají při nákupu nového zboží v obchodech. Více než polovina Čechů a téměř dvě třetiny Slováků deklarují, že se snaží nakupovat výrobky, které jsou z recyklovaných materiálů. Pokud ovšem v takovém obalu např. potraviny nejsou, může to od nákupu odradit pouhých 16 % českých domácností a 12 % slovenských. Důležitější zůstává, co potraviny obsahují z nutričního hlediska a přidaných látek.
A nejen plastový obal se denně dostává do domácností. Většina domácností se domnívá, že recyklace odpadu dokáže snížit znečištění životního prostředí a že je to cesta k zachování zdrojů planety. Otázkou je, zda domácnosti umí správě třídit a dokáží se plně zapojit do procesu recyklace. Jen necelé dvě třetiny českých a slovenských domácností totiž tvrdí, že je jim známo, co a jak se má třídit.
Aktivní domácnosti
Domácnosti jsou ve třídění aktivní navzdory tomu, že dvě třetiny z nich nemají vůbec informace o tom, nebo se jen dohadují, kde vlastně tříděný a následně recyklovaný odpad končí. Mezi TOP 3 nejčastěji tříděné materiály patří plast, papír a sklo. Shodně v obou zemích vidíme značné rezervy ve třídění obalů vyrobených z hliníku, bio odpadu či textilu. Hlavním důvodem, proč domácnosti netřídí více, je skutečnost, že si u některých materiálů nejsou jisti složením a tedy, do jaké nádoby daný obal patří. Druhým důvodem je reálná nedostupnost nádob na tříděný odpad jak z hlediska dosažitelnosti, tak variet pro možnost separovat co nejvíce druhů. Domácnosti volají po rozšíření nádob na separaci odpadu pro další materiály, jako je kov, drobná elektrická zařízení, baterie, žárovky nebo bio odpad.
Co by mohlo pomoci k aktivnějšímu třídění? V obou zemích bez rozdílu se polovina domácností shodla na tom, že nejúčinnějším řešením pro zvýšení správného třídění a zvýšení množství tříděného odpadu je, když bude na obalu každého výrobku konkrétně uvedeno, jak má být obal, resp. produkt tříděn. Toto řešení bylo domácnostmi zároveň nejčastěji zmíněno jako prioritní. Odvozujeme, že ačkoliv již dnes existují symboly pro navigaci třídění, nejsou domácnostmi zažité nebo jednoduše asociované. Dalším podpůrným prostředkem pro správnou recyklaci je zpřesnění instrukcí přímo na nádobách na tříděný odpad. Přibližně 30 % domácností z obou zemí volá po tom, aby na nádobách bylo uvedeno, co do nich patří a v jaké podobě.
Informační boom, nebo embargo
Co zvýší motivaci třídit a co naopak demotivuje? Češi a Slováci třídí bez ohledu na to, zda mají informace o tom, jak jsou tříděné materiály dále zpracovávány a využity. Paradoxně je tak vlastně nejvíce motivuje osobní uspokojení, že dělají něco dobrého pro životní prostředí. Přesto by některé informace mohly podpořit intenzitu jejich úsilí nebo budou potřeba, jakmile bude stát usilovat o zvýšení množství recyklace na stávající ale i další dnes méně tříděné materiály. Až dvě třetiny domácností v České republice a více než polovina na Slovensku pozitivně vnímají informace o tom, že konkrétní recyklovaný materiál se přeměňuje ve výrobek stejné podoby nebo jiný výrobek daného materiálu.
To se už nedá říci o postupu, kdy je tříděný materiál zpracován pro energetické využití. Názor na takové využití je značně diverzní – dělí společnost na třetiny: jedni jsou nakloněni pro energetické využití, jedni naopak proti a třetí skupina si na to nedokáže vyhranit názor. Naopak shoda panuje v případě zjištění, že daný materiál je skládkován. V obou zemích jsou taková zjištění vnímána spíše negativně. Z toho vyplývá, že pro podporu třídění je důležité sdílet jak mediálně, tak prostřednictvím obalů z recyklace, že se daný materiál skutečně zpracoval pro další výrobkové nebo obalové využití.
Jak se postoje promítají do nákupních zvyklostí? Některá opatření směřující k ochraně životního prostředí si domácnosti už zažily. Vlastní taška při nákupu se stala běžnou rutinou. Pokud ji však kupující nemá při ruce, převažuje snaha zakoupit si v obchodě náhradní látkovou nebo papírovou tašku. Co se týká zabalení ovoce či zeleniny, zde je cesta k používání vlastních obalů či jiných než plastových sáčků ještě daleká. Ani nápojům v plastech ještě neodzvonilo, jejich nákupu se mnozí zatím vyhýbají jen tu a tam.
Krok za krokem
Zákazník potřebuje podpořit. Každodenní stimuly v procesu nákupu formují poptávku a nároky na obaly. Výrobce a prodejce sehrávají společně klíčovou roli v naplňování principu udržitelnosti. Aplikace některých řešení je možná pouze při souhře obou, resp. všech tří stran: výrobce – prodejce – zákazník. Univerzálním řešením by bylo podle názorů kupujících používání 100 % recyklovatelných obalů nebo biologicky rozložitelných. V některých kategoriích trvanlivých či znovu doplnitelných produktů lze zvážit donášku vlastních plnících nádob. Poměrně překvapivým zjištěním je skutečnost, že kupující v obou zemích nepovažují vratné systémy za až tak funkční řešení globálního problému s odpady.
Čísla:
30 %
domácností volá po tom, aby na nádobách na tříděný odpad bylo uvedeno, co do nich patří a v jaké podobě.
50 %
domácností považuje za nejúčinnější řešení pro zvýšení správného třídění a zvýšení množství tříděného odpadu, když bude na obalu každého výrobku uvedeno, jak má být obal, resp. produkt tříděn.
Text: Ladislav Csengeri, GfK
https://www.linkedin.com/in/csengeri/
Foto: Pixabay
Zdroj:
Studie společnosti GfK „Who cares, Who does“. V článku jsou použité výsledky výzkumu realizovaného metodou Why2Buy v rámci Spotřebitelského Panelu GfK Česká republika a Slovensko v červnu 2020. Výzkumu se účastnilo 4000 domácností z Česka a 3000 ze Slovenska.