PtP index ukazuje, jak je obal ekologický
O snižování environmentálních dopadů obalů se již delší čas intenzivně hovoří a řada výrobců již také začala různými cestami snižovat nežádoucí dopady obalů na životní prostředí. Nejčastěji se v poslední době mluví o náhradě plastů papírem nebo naopak papíru plasty. Zároveň se hledají cesty, jak snížit množství obalů na přijatelné (hygienické, bezpečnostní, technické) minimum. Co je to však ekologický obal? Jaký obal je skutečně udržitelný? Vzrůstající množství obalových odpadů způsobuje nesporné environmentální dopady, a to zejména ve fázi výroby v podobě spotřeby primárních surovin a ve fázi odstranění, kdy po skončení životnosti velká část stále končí na skládkách či hůře jako pohozený odpadek (littering).
Přinášíme vám článek z časopisu Svět balení 108/2020. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé čtvrtletí v luxusním tištěném „obalu“. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro výrobce baleného zboží.
Asi nikoho dnes již nepřekvapí, že jediný skutečně udržitelný obal představuje pouze takový, který není třeba vyrobit. Každý materiál, který je nutné pro výrobu obalu produkovat, znamená z pohledu celého jeho životního cyklu větší či menší dopady na životní prostředí. I dnes často propagovaný papír má ve svém životopisu určitou energetickou náročnost během výroby či produkci emisí ve fázi konečného odstranění, a to ať již papír skončí na skládce či je energeticky využit v zařízení pro energetické využití odpadů. Bez obalů se dnes neobejdeme. Jak tedy alespoň poznat, který obal je ekologičtější?
Obal nemá mít větší dopad než výrobek
Ve studii publikované v mezinárodním časopise Sustainability jsme si položili otázku, jak porovnávat environmentální dopady různých obalů. Bylo zřejmé, že se nemůžeme zaměřit jen na jeden aspekt obalů a že bude třeba k jejich srovnání přistoupit s ohledem na celý jejich životní cyklus. Pomocí metody LCA jsme schopni určit environmentální parametry obalů z různých materiálů i obalů s různými scénáři jejich výroby, dopravy, recyklace či konečného odstranění. Zpočátku ovšem nebylo zřejmé, jaký indikátor by byl použitelný pro široké spektrum výrobků a jejich obalů a který by zároveň pomohl ukázat, zda je environmentální zátěž daného obalu přijatelná či nikoli. Nelze totiž porovnávat obal na šest lahví piva s obalem na cement či počítač. Zde je třeba mít nějaký vhodný benchmark. Ale kde jej vzít?
Za určité situace lze předpokládat, že výrobek, který je například cenný či náročný na výrobu, si zaslouží náročnější obal než výrobek s nižší hodnotou. Rovněž by se dalo usuzovat, že cena obalu by neměla převyšovat cenu baleného výrobku. Z této úvahy jsme vyšli a položili si otázku maličko jinak. Co by ve srovnání environmentálních dopadů mělo mít větší dopad na prostředí – výrobek, nebo obal, ve kterém je zabalen? Asi se shodneme na tom, že spíše ten výrobek. Představuje-li samotný obal větší zátěž pro životní prostředí než zabalený výrobek, je to přinejmenším podivné, ne-li nesmyslné. Obal mající vyšší environmentální dopady než zabalený výrobek by asi bylo lepší nahradit jiným obalem či distribuci daného výrobku řešit nějak jinak.
PtP indikátor s univerzálním využitím
Za účelem porovnání environmentální zátěže výrobku a jeho obalu jsme navrhli indikátor PtP (Package to Product). Jedná se o indikátor ukazující poměr mezi environmentálními dopady životního cyklu obalu a dopady životního cyklu výrobku. V naší studii jsme indikátor otestovali pro uhlíkovou stopu, tedy pro parametr popisující míru vlivu daného obalu a produktu na posilování skleníkového jevu a klimatickou změnu. Stejným způsobem by se indikátor PtP dal použít i pro jiné environmentální otázky, jako jsou vodní stopa, spotřeba fosilních surovin, acidifikace, eutrofizace, toxicita, ekotoxicita a další. Podívejme se tedy, jaké hodnoty PtP mají některé obaly pro balení mléka, stolní vody, masa a hrachu.
Co se týče mléka, určili jsme PtP pro následující čtyři typy primárních obalů: nápojový karton, PET lahev s HDPE víčkem, LDPE sáček a nevratnou skleněnou lahev. Pro balenou stolní vodu jsme posuzovali PET lahev s HDPE víčkem, vratnou a nevratnou skleněnou lahev a HDPE sáček. V případě balení masa jsme určili PtP pro PS tácek uzavřený LDPE fólií, pro hliníkovou fólii, pro voskovaný papír a papír s HDPE fólií. A pro balení hrachu jsme uvažovali papírovou krabici, polypropylenový, papírový a bavlněný sáček. Na PtP je zajímavé také to, že umí zohlednit způsob, jakým je použitý obal odstraněn, a ukázat, nakolik se u daného obalu vyplatí recyklace. Pro výše zmíněné typy obalů jsme tedy určili i varianty PtP pro případ, kdy je použitý obal skládkován, spálen s využitím získané energie (ZEVO) či recyklován. Průměrný způsob odstranění daného materiálu vyjadřující podíl skládkování, ZEVO i recyklace je označen jako CZ EOL Mix (EOL = End of Life).
Balená voda s extrémními hodnotami
Výsledky PtP pro hodnocené obaly zvolených potravin jsou uvedeny v přiložených grafech. Z nich je dobře patrno, že indikátor PtP dokáže poměrně citlivě rozlišit, jak je ten který způsob balení potraviny ekologicky šetrný, a dokáže zohlednit i způsob konečného odstranění obalového materiálu. V případě mléka a hrachu se hodnoty PtP pohybují v řádu jednotek až desítek procent. Nejnižší environmentální dopady ve srovnání s výrobkem má balení masa. Extrémní hodnoty PtP však vykazuje balená voda. Balení vody totiž představuje řádově několikrát vyšší environmentální dopady než úprava či výroba vody. Z environmentálního úhlu pohledu ztrácí balení vody jakýkoli smysl.
Kolik procent environmentálních dopadů výrobku by měl ekologicky šetrný obal představovat? Deset procent? Pět procent? Jedno procento? To dnes ještě nevíme. Víme ale, že volba procent bude muset být založena nikoli na technických či přírodovědných hodnotách, ale na společenské dohodě. Pro další práci by bylo zajímavé posbírat dostatek příkladů studií LCA pro širší spektrum výrobků a jejich obalů. Doufáme, že indikátor PtP může být využit zejména designéry, manažery environmentu, zaměstnanci odpadového hospodářství či obchodními řetězci jako nástroj pro hledání ekologicky šetrnějších variant balení.
PtP uhlíkové stopy obalů vepřového masa
PtP uhlíkové stopy obalů na mléko
PtP uhlíkové stopy obalů na hrách
PtP uhlíkové stopy balené vody
Článek vznikl v rámci kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství, který každoročně pořádá VŠCHT Praha. Více informací na webu https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi.
Text:
Vladimír Kočí
Markéta Šerešová
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Foto: Mert Guller, Unsplash