Hollandia odstranila už miliony plastových víček ze svých produktů
Mlékárna Hollandia Karlovy Vary postupně odstraňuje polyethylenová (PE) víčka ze svých výrobků. Vloni na podzim tak učinila u Smoothie Balance a Bio BiFi Drinků a doposud ušetřila okolo deseti tun plastu. Letos ke stejnému řešení přistoupila i u některých privátních značek. Celkem by tak díky odstranění překrývajících víček měla ročně ušetřit více než 25 tun PE plastů. O další redukci se snaží i u obalů vlastních bio produktů a bezlaktózových jogurtů.
„Balení obou produktů jsme ve výrobě změnili na konci listopadu loňského roku. Spotřeba víček činila za poslední rok 4,65 milionu kusů při celkové hmotnosti 15,8 tun polyethylenu. Do poloviny letošního července se tak jednalo zhruba o 10 tun ušetřených plastů,“ říká Jan Škoda, marketingový manažer společnosti Hollandia Karlovy Vary. Celkem se díky této změně podařilo firmě zredukovat objem použitého plastu u obalů obou výrobků o 28 procent.
Polyethylenová víčka plnila původně pouze funkci designového prvku. „Pracovali jsme s variantou, že spotřebitelům bude na ovocných nápojích tento prvek chybět. Že jim výrobky budou připadat neúplné, na prodejích se to však neprojevilo,“ konstatuje Jan Škoda. První čtyři měsíce zůstaly v meziročním srovnání na podobných hodnotách. V době nouzového stavu pak mlékárna zaznamenala i nárůst zájmu o oba produkty, kdy lidé více vyhledávali zdraví prospěšné výrobky.
Odstraňování víček pokračuje i u některých privátních značek. Od 30. dubna je po dohodě s Kauflandem zrušila i u výrobků K-Classic a K-Jarmark. Roční spotřeba u těchto produktů přitom činí 3,25 milionu kusů víček, v přepočtu tedy 9,75 tuny PE plastů. „Celková roční úspora plastů u všech výrobků, kde jsme polyethylenová víčka odstranili, tak dosahuje více než 25 tun,“ doplňuje Jan Škoda.
Omezení plastů pak přináší i používání takzvaných K3 obalů, u kterých se s plastem kombinuje převážně recyklovatelný papír. Redukce hmotnosti plastu dosahuje u těchto obalů okolo 40 procent. „Používáme je u všech bio výrobků naší značky a od loňska i na nově vyvinuté řadu bezlaktózových jogurtů. V budoucnu chceme zvážit, zda využití tohoto typu obalu rozšířit i na další produktové řady, nevýhodou je však podstatně vyšší cena obalu než klasické PP kelímky s ofsetovým tiskem,“ dodává Jan Škoda.
Přistoupí mlékárna k využití také vratných skleněných obalů? Podle Jana Škody to není příliš možné. Plastové kelímky podle něj představují nejefektivnější způsob uchovávání produktů. „Některé jogurty na trhu mají obaly skleněné, pojí se s nimi však výraznější uhlíková stopa. Skleněný obal je výrazně těžší než plastový, což se projevuje při logistice a rozvozu jogurtů, kdy těžší náklad znamená vyšší spotřebu. Problémem je také nízká ochota spotřebitelů skleněný obal vrátit, aby ho mlékárna mohla opět pro výrobu jogurtu opět využít,“ míní marketingový manažer. Za loňský rok zajistila mlékárna zpětný odběr a využití celkem 1138 tun obalových odpadů.