Celých 21 procent veškerých plastových obalů v současnosti spotřebovávaných v Německu, Rakousku a Švýcarsku by mohlo být nahrazeno obalovými řešeními z vlnitých lepenek. Svaz výrobců vlnitých lepenek (SVVL) takto upozorňuje na studii německé společnosti Gesellschaft für Verpackungsmarktforschung (GVM), která se zabývá výzkumem obalového trhu.
S cílem zjistit, jaký objem obalů by se dalo nahradit řešeními z lepenek, GVM provedla analýzu scénáře v Německu, Rakousku a Švýcarku. Předmětem byly veškeré plastové obaly bez ohledu na jejich místo vzniku. Analýza výslovně zahrnovala rovněž přepravní obaly a průmyslové obaly velkých rozměrů. „Potenciální míra nahrazení plastových obalů lepenkovými obalovými řešeními byla zkoumána u hlavních a doplňkových obalů v 18 produktových kategoriích. Referenčním rokem byl rok 2018 a scénář uvažoval, že by proces nahrazování trval 3–5 let,“ uvádí SVVL.
Co z analýzy dále vyplynulo? Více než pětina veškerých plastových obalů v současnosti spotřebovávaných v Německu, Rakousku a Švýcarsku by mohla být nahrazena obalovými řešeními z vlnitých lepenek, což by snížilo objem vyprodukovaných plastových obalů o 825 057 tun ročně. V největší míře by bylo možné alternovat plastové obaly pro nábytek (82 %), nářadí a výrobky z kovu (78 %) a zboží z e-shopů (75 %). Plastové obaly pro potraviny by mohly být nahrazeny ze 14 %, přičemž lepenkové obaly by mohly nahradit celkem 64 % veškerých plastových obalů na ovoce a zeleninu. Jedná se o osminu z celkového množství nahraditelných plastových obalů. V největší míře by bylo možné vyměnit pevné pěnové obaly obaly z vlnité lepenky (z 85 %), tkáňovými obaly (84 %), pytli (80 %) a kyblíky (77 %). Plné znění studie v angličtině je k dispozici ZDE.
Navzdory potřebě snižovat objem používaných plastů v obalových aplikacích, kde jsou zbytečné, „koronavirový“ vývoj posledních měsíců ukázal, že plasty jsou klíčovou složkou obalového průmyslu. Podle Plastikářského klastru přibližně 35–45 % zdejší produkce obalových plastů směřuje na export. Při uplynulé koronavirové krizi následoval pokles na vstupech i výstupech. Podle Davida Hausnera z Plastikářského klastru je ale otázkou pouze týdnů, než se vše vrátí do normálních kolejí z hlediska dostupnosti suroviny: „Polymery – granuláty – s určitými obtížemi dostupné jsou a na výstupu jen krátkodobě poklesly některé objednávky od finálních zákazníků, obalářů. U jiných naopak vzrostly, což souviselo například se zvýšenou spotřebou potravin a balených nápojů v úvodu pandemie.“
Samotní výrobci plastových obalů si uvědomují svůj závazek vůči společnosti a životnímu prostředí. Například greiner packaging od roku 2016 spolupracuje s Ellen MacArthur Foundation na prosazování konceptu cirkulární ekonomiky. Jedním z projektů je vývoj takových technologií, které umožní efektivně materiálově recyklovat polyolefiny. Odhaduje se přitom, že polovina plastového odpadu z domácností je vyrobena právě z polyolefinů. Smyslem je také odlehčování obalů. Stejná firma tak před nedávnem představila řešení K3, kombinaci kartonu a plastu pro kelímky na nápoje, jogurty, ale i detergenty (využívá například firma Henkel). Obě komponenty (papír a plast, případně s hliníkovým víčkem u nápojů) se dají po odtržení jednoduše vytřídit a následně recyklovat. Letos v dubnu firma oznámila, že obal vylepšila a plast pro K3 je z 50 % vyroben z recyklovaného polypropylenu.
Na ekologičtější obalová řešení, která pracují s plasty, slyší i výrobci. Například Kofola ČeskoSlovensko se rozhodla oslovit české zákazníky designovou rPET lahví ze 100 % recyklovaného materiálu. „Všechny lahve Kláštorná Kalcia jsou vyrobeny ze 100 % rPET, díky čemuž materiál neustále proudí v kruhu a každá lahev tak dostává nový život,“ dodává Ivana Králiková, senior brand manažerka společnosti Kofola ČeskoSlovensko.
