Red.: Přinášíme vám stanovisko iniciativy Zálohujme k dohodě MŽP a EKO-KOM o podpoře kombinovaného sběru kovů v obcích (více o dohodě ZDE.)
Třídění kovů do kontejnerů na plast nemůže vyřešit český problém s nápojovými plechovkami
Květnová dohoda o podpoře třídění kovů mezi Ministerstvem životního prostředí a autorizovanou obalovou společností EKO-KOM problém Česka s tříděním plechovek nevyřeší. Navíc přinese větší znečištění sbíraného materiálu, a tím i zkomplikuje recyklaci PETu. Kombinovaný sběr nemá ani dostatečnou technickou kapacitu. K vyřešení problému plechovek tímto způsobem by museli občané náhle třídit plechovky 4x více. Tato cesta nám tedy splnit cíle EU nepomůže.
Dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí a AOS EKO-KOM o podpoře sběru kovů v obcích chce rozšířit tzv. kombinovaný sběr, kdy v obcích bude možné odkládat kovové odpady i do kontejnerů dosud určených pro jiné materiály, nejčastěji plasty. Proto EKO-KOM zavádí příplatek obcím za každý kontejner na třídění kovů (ať už kombinovaný, nebo jednodruhový pouze na kovy) na jejich území, a zvyšuje příplatek třídicím linkám za tunu vytříděných kovových obalů. Celkově jde o další formu intenzifikace sběru.
Iniciativa Zálohujme si uvědomuje, že každá snaha o řešení problému si zaslouží ocenit, ale v tomto případě má návrh řadu zásadních nedostatků:
1) Zhoršení hygieny a zkomplikování recyklace PETu. Začnou-li se třídit k plastům i plechovky, a to nejen nápojové, ale např. i od potravinových konzerv, zhorší se už tak špatná hygiena obsahu žlutých kontejnerů, což ještě více zkomplikuje recyklování PETu do potravinářské kvality, nutné k brzy povinnému přidávání rPETu do nových PET lahví – viz květnové vyjádření Ing. Jitky Sosnovcové ze Státního zdravotního ústavu1).
2) Nedostatečná efektivita. Kombinovaný sběr kovů vůbec nemá kapacitu vyřešit každoročně se prohlubující problém ČR s nedostatečným tříděním nápojových plechovek. Ty přitom u nás zaujímají cca 60% podíl mezi hliníkovými obaly, na jejichž samostatné třídění platí cíle EU. Poučíme-li se z nejlepší výtěžnosti dosažené v Brně (kde zavedli kombinovaný sběr nápojových plechovek už v roce 20112), pak i kdyby všechny obce v ČR zavedly kombinovaný sběr kovů, k vytřídění roční spotřeby plechovek v ČR se buď musí do ulic rozmístit dalších 1,5 milionu kontejnerů na kombinovaný sběr (všech kontejnerů na tříděný odpad je dnes v ČR cca 470.000), nebo by se muselo zečtyřnásobit množství plechovek, které lidé ročně vytřídí do každého kontejneru na kombinovaný sběr.
3) Nenastartování potřebné recyklace. Cíle EU jsou nastaveny nejen pro třídění, ale i pro skutečnou materiálovou recyklaci. Výsledkem jednání MŽP S AOS EKO-KOM je v zásadě jen zanedbatelná podpora obcí a třídicích linek. Ke skutečné recyklaci se neposunulo nic.
Podporovat třídění kovů je jistě potřeba. Ale intenzifikace, oznámená finanční podpora ani kombinovaný sběr nemohou vyřešit fundamentální problém, kdy řadu let prudce roste prodej nápojových plechovek, zatímco jejich sběr fatálně zaostává. EU ukládá členským státům dosažení 50% míry recyklace hliníku od roku 2025 a ČR nyní dosahuje jen cca 20–30 %. MŽP i EKO-KOM se už nechaly slyšet, že požádají o výjimku z plnění cílů, zároveň iniciují tento snaživý, ale marný pokus řešit sběr hliníkových nápojových plechovek.
„Je potřeba mnohem více regulovat míru a typ obalů, které se uvádějí na trh, a narovnat systém tak, aby původci obtížně recyklovatelných nebo vůbec nerecyklovatelných obalů platili více než původci snadno recyklovatelných materiálů. A především bychom si měli připustit, že dostatečně efektivní třídění nápojových plechovek může zajistit jen zálohový systém3). Je to jednodušší i levnější cesta, třídění hliníkových plechovek pomocí záloh by rychle vyrostlo na 90 % či výše a ČR by evropské cíle plnila bez problémů,“ říká Vojtěch Vosecký, expert na cirkulární ekonomiku.
1) „Plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán, nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita. Podle požadavků EU při sběru a zejména při třídění plastů pro styk s potravinami musí být zaveden systém kvality a princip vysledovatelnosti. Splnění těchto požadavků si rozhodně neumím představit u stávajícího systému zavedeného v ČR.“ Ing. Jitka Sosnovcová, Státní zdravotní ústav ČR.
https://www.tretiruka.cz/news/je-ze-zdravotniho-rizika-bezpecne-pouzivat-k-vyrobe-rpetu-plastove-pahve-vytridene-ze-zlutych-kontejneru/
2) podle výročních zpráv SAKO Brno, a.s. (bez zahrnutí podzemních kontejnerů na tříděný odpad) www.sako.cz
3) Efektivní cestou ke zvýšení míry třídění nápojových obalů je zálohový systém. Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly díky zálohovým systémům až 98% míry zpětného odběru PET lahví a plechovek. MŽP zálohový systém stále odmítá, ačkoli nikdo neví, jaké náklady si vyžádá cesta intenzifikace sběrné sítě a dodatečného dotřiďování a kdo tyto náklady uhradí. Bohužel v diskusi o zálohování se mluví hlavně o PET lahvích a plechovky zůstávají stranou pozornosti, ačkoli už v roce 2010 studie LCA nápojových obalů zpracovaná pro MŽP ukázala, že životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává ve srovnání s ostatními skupinami obalů nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu.
O iniciativě Zálohujme.cz:
Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“, „z plechovky do plechovky“.
Více na: www.zalohujme.cz
Členové: Mattoni 1873 a.s., Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, Jarošovský pivovar, WTS-J, a.s., AGS Trade, s.r.o. (Secco+), WINE lN A CAN ASSOCIATION, z. s., Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, Divadlo Aqualung.
