Třídění a následnou recyklaci kovu dlouhodobě trápil nedostatek kontejnerů na kovy. Tento nedostatek v současné době znamená, že zejména potravinové a nápojové plechovky z domácností končí často v komunálním odpadu. Podle autorizované obalové společnosti (AOS) EKO-KOM se v roce 2019 třídilo 88 % papírového odpadu, 79 % skla, 69 % plastu, ale pouze 57 % kovů. A zatímco v současnosti je v Česku asi 9000 nádob na samostatný sběr kovů a 15 000 kombinovaných na sběr společně s plasty, samotných kontejnerů na plast je téměř 180 000.

Kombinované sběry mohou přispět k navýšení sběru kovových obalů

Podle nové dohody mezi Ministerstvem životního prostředí a AOS EKO-KOM budou obce motivované využít právě tyto samotné kontejnery na plasty ke společnému sběru s kovem. V praxi to znamená, že lidé budou moci vyhazovat kovové odpady i do speciálně označených kontejnerů, které jsou jinak běžně určené pro jiné materiály, nejčastěji jen pro plasty.

„V posledních měsících jsme společně se zástupci EKO-KOM hodnotili výhody a nevýhody kombinovaného sběru kovů s jinými komoditami, zejména s plasty. Ukazuje se totiž, že nejvíce by dalšímu rozvoji dostupnosti sběrné sítě pro třídění všech kovových odpadů, tedy nejenom nápojových plechovek, napomohlo právě překonání prostorového omezení na ulicích měst a obcí. Jako nejvhodnější cesta se tak ukazuje společný sběr kovů do již existujících nádob, zejména na plasty. EKO-KOM, po dohodě s Ministerstvem životního prostředí, proto v zájmu dalšího rozšiřování sběrné sítě na kovy systémově podpoří tříděný sběr kovových odpadů i v kombinaci s jinou tříděnou komoditou,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Nový systém by neměl znamenat žádné problémy pro třídící linky. Jak řekl deníku Právo Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí, „Kovy bude možné vyhodit do kontejneru na plasty a tyto materiály potom půjde v dotřiďovací lince snadno oddělit použitím magnetu.“ To potvrdil i sám ministr Brabec: „Dle dosavadních zkušeností se systém sběru kovových odpadů v kombinaci s jinými tříděnými odpady osvědčil. Aktuálně je instalováno více než 15 tisíc nádob pro kombinovaný sběr kovů s plasty, případně i nápojovým kartonem. A podle informací od AOS EKO-KOM i z třídíren, kombinovaný systém funguje celkem bezproblémově.“

Nová finanční podpora sběru kovů v obcích

Zástupci Ministerstva životního prostředí a AOS EKO-KOM se zároveň dohodli na nové finanční podpoře sběru kovů v obcích. Motivačním nástrojem pro rozšiřování sběrné sítě na třídění a sběr kovů z domácností má být speciální příplatek obcím za každý kontejner na vytříděné kovy na jejich území. „Od 1. července letošního roku bude AOS EKO-KOM za každou nádobu, do které je možno třídit kovové obaly, a to bez ohledu na to, zda samostatně nebo ve více komoditním sběru, vyplácet obci čtvrtletně 30 Kč za nádobu. Ročně tedy získá obec navíc až 120 korun za každý veřejně přístupný kontejner umožňující třídění kovových obalů z domácnosti, není přitom rozhodující, zda půjde o kontejner určený pouze pro kovy, nebo budou kovy sbírány s jiným materiálem,“ informoval generální ředitel AOS EKO-KOM Zbyněk Kozel.

Příplatek dostanou i třídící linky. Jak vysvětluje Zbyněk Kozel: „Současně bude AOS EKO-KOM motivovat třídící linky k tomu, aby odebíraly nejenom vytříděné kovy, ale i vytříděné plasty či jiný tříděný materiál spolu se složkou kovů tím, že jim bude nově kompenzovat zvýšené náklady na vytřídění kovové složky z odpadů platbou 420 Kč za tunu veškerých vytříděných kovových obalových odpadů. Tato podpora bude zahájena od 1. července 2020, aby co nejdříve podpořila i již stávající systémy kombinovaného sběru a umožnila jejich zavedení tam, kde třídění kovů v blízkosti domácností dosud neprobíhá.“ Třídící linky dosud dostaly za tunu vytříděných kovových obalů pouze 30 Kč.

Krok vítají i ekologové

Nová dohoda mezi MŽP a AOS EKO-KOM je vnímána pozitivně ekology. Jak řekl deníku Právo odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček: „Je to velice pozitivní věc, protože v České republice máme dlouhodobě málo kontejnerů na kovy a domácnosti mají problém třídit plechovky. Kontejnerů na plasty máme na druhou stranu hodně. Sběr společně s plasty je dobrý nápad, protože se tyto materiály dají dobře roztřídit.“ Ivo Kropáček vidí velký přínos nejenom ve třídění ale i v následné recyklaci kovu, protože recyklace plechovek je výrazně ekologičtější než jejich výroba. Jak vysvětluje, „Ekologický přínos recyklace hliníku je velmi významný, protože úspora energie při recyklaci je ve srovnání s výrobou hliníku z bauxitu 95 procent.“

Program má jasné cíle

V České republice obce povinně zajišťují třídění kovových odpadů od roku 2015. Aktuálně má možnost třídit kovové obalové odpady prostřednictvím nádob 6,8 milionu obyvatel ČR. Od roku 2015 tak došlo k více než devítinásobnému zvýšení počtu nádob určených pro sběr kovů. Dalšímu rozšiřování počtu sběrných nádob na kovy nejčastěji brání omezený prostor v ulicích měst a obcí, proto část obcí využívá pro sběr kovů pouze sběrný dvůr, mobilní sběr či výkupnu. Část kovů je také získávaná ze škváry po energetickém využití směsného komunálního odpadu.

Cílem intenzifikačního programu, na kterém se MŽP s AOS EKO-KOM dohodlo, je motivovat obce i odpadové firmy k tomu, aby do roku 2022 bylo třídění kovových obalů dostupné většině občanů stejně pohodlně, jako je dnes dostupné třídění plastů, skla a papíru, tedy v průměrné donáškové vzdálenosti okolo 100 m od domova, což by mělo zajistit výrazný nárůst množství vytříděných kovových obalů.

Další velkou motivací jsou samozřejmě i nové recyklační cíle vyplývající z evropské směrnice o oběhovém hospodářství, například 55% míra recyklace komunálního odpadu a 50% recyklace hliníku v roce 2025. Tyto nové povinnosti vyplývající ze směrnice budou ukotvené do českého právního systému prostřednictvím nové odpadové legislativy, jíž aktuálně projednává Sněmovna.

Dosažená míra recyklace a využití odpadů z obalů 2019