Systém třídění a recyklace odpadů funguje v České republice bezmála 20 let. Je založen na úzké spolupráci průmyslu, měst a obcí, díky které může třídit odpad již 99 % obyvatel ČR. Celkem 73 % obyvatel skutečně pravidelně své odpady třídí. Systém patří k nejefektivnějším v Evropě. Díky dvacetiletým zkušenostem je systém EKO-KOM připraven na plnění cílů oběhového hospodářství.

Spuštění systému třídění a recyklace v podobě, v jaké jej známe dnes, předcházelo několik pilotních projektů – v různých obcích ČR se testovaly různé modely tříděného sběru a formy spolupráce průmyslu s obcemi. Z nich nakonec vyšel nejlépe ten stávající, jehož nosným pilířem jsou barevné kontejnery rozmístěné v husté sběrné síti po celé ČR. S každou tříděnou komoditou je spojena konkrétní barva sběrné nádoby, respektive návodné samolepky s informacemi o třídění, aby lidé s určitostí věděli, co do příslušného kontejneru patří.

450 000 kontejnerů ve službě

Cílem tuzemského systému bylo od samého počátku zajistit maximální spotřebitelský komfort. Jednou z podmínek byl a je i nadále dostatečný počet barevných kontejnerů, kontejnery musí být pro lidi dostupné 24 hodin denně, nesmějí to k nim mít daleko, vytřídit do nich odpad musí být jednoduché a pohodlné. A tak zatímco před dvaceti lety bylo po celém Česku rozmístěno zhruba 30 000 kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad, dnes jich mají lidé k dispozici více než 450 000. A průměrná docházková vzdálenost k nim se zkracuje – z původního čtvrt kilometru na současných 91 metrů. S vytříděným odpadem to tak mají lidé často blíž než pro nákup do nejbližšího supermarketu nebo večerky v okolí. A zatímco na začátku tisíciletí vytřídil každý obyvatel ČR průměrných 12,4 kilogramu odpadu (papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů), v roce 2018 se výtěžnost na obyvatele vyšplhala na 62,9 kilogramu. Tyto výsledky podle aktuálních statistik Eurostatu řadí ČR na 4. místo v rámci EU28 v míře dosahované recyklace obalů.

I přes dlouhodobě dobré výsledky je však nutné tuzemský systém dále rozvíjet. V posledních letech se tak kromě kontejnerů na papír, sklo, plasty a nápojové kartony, stále více objevují na ulicích i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Kromě rozšiřování a zkvalitňování sběrné sítě jsou teď pro tuzemský systém třídění a recyklace odpadů aktuální velkou výzvou požadavky nové evropské směrnice o obalech a odpadech, které bude muset ČR spolu s dalšími členskými státy unie v budoucnu plnit a na to je třeba se připravovat již nyní. Balíček oběhového hospodářství (CEP) a směrnice k omezení jednorázových plastů (SUP) zavádějí vyšší cíle pro recyklaci komunálních odpadů a jejich odklon od skládkování a požadují významné omezení používání jednorázových plastů a 90% sběr nápojových PET lahví v roce 2029. V souvislosti s tím se objevila myšlenka zálohování PET lahví. Je však třeba podotknout, že jejich třídění a recyklace funguje bez větších problémů právě díky stávajícímu systému třídění, kdy již nyní dosahuje ČR vratnosti nápojových PET lahví okolo 80 % a aktuálně tak plníme cíle stanovené pro rok 2025.

Plnění nových cílů EU chceme dosáhnout další intenzifikací odděleného sběru odpadů, rozvojem sběru v rámci veřejného prostoru, tzv. out of home. Plnění cílů napomůže i odtřídění části recyklovatelných obalových odpadů, které nyní zůstávají ve směsném odpadu, v rámci technologií pro přípravu paliv z komunálních odpadů. Chceme se také zaměřit na rozvoj třídění odpadů v místech, kde spotřebitel tuto možnost očekává, to je například síť sběrných košů na ulicích nebo v městských parcích a sportovištích.

Klíčový ekodesign

Pro plnění nových recyklačních cílů budou nutné změny v designu samotných obalů. V rámci tzv. ekodesignu výrobků a obalů bude cílem je konstruovat tak, aby během celého svého životního cyklu co nejméně zatěžovaly životní prostředí. Měly by tedy déle plnit svůj účel, být vyrobeny co nejšetrněji, z co nejvíce recyklovatelných materiálů. Obal si zároveň musí zachovat svoji ochrannou funkci a podstatné je také to, aby byl snadno identifikovatelný použitý materiál, a to jak pro spotřebitele, tak i pro úpravce a zpracovatele. Na příslušném trhu pak musí pro tyto materiály existovat technologie na jejich další zpracování. Neméně důležitá je pak dostatečná poptávka po produktech vyrobených z recyklovaných materiálů. K těmto změnám by měli firmy motivovat jednak samotní spotřebitelé, ale také AOS EKO-KOM, která by do budoucna měla podle požadavků EU tzv. ekomodulovat poplatky pro jednotlivé obaly podle jejich designu. Cílem není vybrat celkově více peněz, ale nastavit poplatky podle dosažitelné recyklace konkrétních obalů a jejich dopadu na životní prostředí. Ono lze totiž technologicky recyklovat prakticky jakýkoli materiál, ale je to otázkou faktických nákladů a ekonomiky takové recyklace a také otázkou množství takového materiálu na trhu. Je tedy na výrobcích, pokud se rozhodnou balit do obalu, jehož recyklace je obtížná a tedy drahá, aby zvážili, zda převažují přínosy nad negativy. Na toto téma odborníci AOS EKO-KOM s firmami dlouhodobě diskutují a konzultují s nimi recyklovatelnost jednotlivých materiálů a obalů.

Kam tyto změny celé odvětví posunou, lze v tuto chvíli jen stěží odhadnout, dá se ale předpokládat, že se objeví inovace obalových technologií, další recyklační technologie, mohlo by dojít i na stimuly pro používání recyklovaných výrobků, jednocestné obaly mohou být doplňovány opakovaně použitelnými a některé materiály v určitých aplikacích možná vystřídají jiné materiály jako kovy, sklo nebo dřevo. Svoji roli bude hrát určitě i fyzikální optimalizace obalů – budou lehčí a budou lépe kopírovat výrobek, který je do nich zabalen.

To jsou výzvy, které nestojí jen před českým systémem nakládání s odpady, ale naplněním těchto ambiciózních cílů se budou v následujících letech intenzivně zabývat všechny státy v Evropě. Věříme, že pokračováním v intenzifikaci sběru odpadů a rozvoji recyklačních technologií lze nastavených cílů dosáhnout a v rámci cirkulárního přístupu tak zajistit lepší hospodaření se surovinami.

Petr Šikýř

provozní ředitel

EKO-KOM